Máme pro vás 6 osvědčených tipů, jak je zpracovat.
Ředkvičkové pickles. Toto je skvělé řešení, pokud máte ředkviček skutečně tolik, že je nestíháte jíst.
Pomazánky s ředkvičkou.
Polévky s ředkvičkou.
Napařené, vařené a nishime ředkvičky.
Karbanátky a placky s ředkvičkou.
Saláty s ředkvičkou.
Ředkvičky jsou bohaté na vlákniny, které podporují střevní peristaltiku. Tím pomáhají k rychlejšímu vylučování jedovatých, škodlivých látek, odstraňují zácpu a ochablost střev. Mají však velmi mnoho kyseliny listové, která je důležitá pro růst a nervy, i vitaminu C, ten podporuje imunitní obranu a mentální zdraví.Ředkvička má nízkou kalorickou hodnotu (40 kJ na 50 gramů). Pěstuje se v mírném pásu. Jedlé jsou i listy ředkviček. Ředkvičkám se nejlépe daří na slunném místě v písčitohlinité, mírně kyselé až neutrální (pH 6,5 až 7,0) půdě.
Jak jíst ředkvičky : Najemno nakrájené lístky ředkviček můžete použít i do salátů nebo do polévek. Před zpracováním byste měli ředkvičky důkladně umýt a odstranit veškeré zbytky zeminy. Odřízněte stonky a kořínky. Lístky lze jíst syrové jako kořenící bylinky, případně vařené jako špenát.
Co ožírá ředkvičky
Pokud na vzcházejících ředkvičkách či kedlubnách zaznamenáte malé černé broučky, kteří vykusují díry do listů, půjde o dřepčíky. Tito žraví škůdci útočí hlavně na jaře za suchého počasí. Dřepčíci si pochutnávají hlavně na listech brukvovité zeleniny, ale napadají i některé letničky, například lichořeřišnici.
Co s pálivými ředkvičkami : Co s pálivými ředkvičkami
Někdy pomůže, když namočíte ředkvičky do vody, dáte do lednice a necháte je tam třeba přes noc. Pokud tento trik nezabere, existuje ještě jedna možnost – tepelně je zpracujte. Právě tepelnou úpravou se pálivost vytrácí.
Ředkvičky mohou napadat dřepčíci (malí černí nebo kovově modří broučci, kteří za výrazného sucha napadají zejména klíčící rostlinky) a slimáci (škodí zejména v noci nebo po dešti, když při okopávání najdete vajíčka, zničte je, slimáky sbírejte ručně).
Typickou štiplavou chuť dávají ředkvičkám hořčičné silice, které se uvolňují při porušení buněk. Tedy i při kousání. Jejich role je pro rostlinu důležitá, protože štiplavost ji chrání před škůdci. A stejně působí i v našem těle.
Co s natí ředkviček
Nať ředkviček je bez problémů jedlá. Na rozdíl od samotné ředkvičky ale nemá její typickou chuť a palčivost. Hodí se tedy spíš jako doplněk k jiné hlavní surovině nebo se musí výrazně ochutit. I kvůli tomu jsou oblíbené do pesta a do polévkových krémů.Až rostlinky vyrostou a budou se v záhonech tlačit, neváhejte je protrhat. Listy ředkviček nevyhazujte, mají jemně palčivou chuť a pozvednou jarní saláty. Ředkvičky sklízejte nejpozději 8 až 10 týdnů od výsevu. Jinak ztratí svoji křehkost, jemnou chuť a budou dřevnaté.Voda. Rostliny ředkvičky obvykle potřebují zhruba 3 cm vody za týden. Zalévejte však půdu podle potřeby (častěji, pokud se půda velmi rychle vysouší).
Prlení mají v ředkvičkách na svědomí hořčičné silice a oleje, jež obsahuje jejich dužnina. Samotným ředkvičkám prospívají, neboť je chrání před škůdci, plísněmi a bakteriemi. Podobně však fungují i v lidském těle – brání tomu, aby se na sliznicích množily nežádoucí organismy.
Proč praskají ředkvičky : Mnohdy se zvláště začínajícím pěstitelům stává, že jim ředkvičky praskají, tento defekt je důsledkem nepravidelné zálivky. Mírnou vláhu tedy udržujeme soustavně. Mimo jiné tak zabráníme napadení rostlin dřepčíkem, který poškozuje listy. Vegetační období ředkviček je krátké, přibližně 30–35 dní.
Co s listy od ředkviček : Listy ředkviček v salátech
Mladé lístky jsou ideální do zeleninových i teplých obědových salátů. Množství záleží na tom, jak hořká nať je a samozřejmě na chuti strávníků. Do obědového salátu se mohou listy spařit stejně jako špenát, čímž se hořkost mírně sníží.
Jak hluboko se sází ředkvičky
Ředkvičky se vysévají od dubna rovnou na záhon, velmi řídce a do hloubky cca 1 cm v řádcích 15 cm od sebe.
Pokud na vzcházejících ředkvičkách či kedlubnách zaznamenáte malé černé broučky, kteří vykusují díry do listů, půjde o dřepčíky. Tito žraví škůdci útočí hlavně na jaře za suchého počasí. Dřepčíci si pochutnávají hlavně na listech brukvovité zeleniny, ale napadají i některé letničky, například lichořeřišnici.Požírají vše, co je nějakým způsobem vadnoucí či tlející. Takže uklidí zbytky odumřelých těl živočichů, ale i tlející rostliny. Díky tomu nejenže čistí své okolí, ale také významně obohacují půdu, ve které žijí.
Co pali na Ředkvičce : Prlení mají v ředkvičkách na svědomí hořčičné silice a oleje, jež obsahuje jejich dužnina. Samotným ředkvičkám prospívají, neboť je chrání před škůdci, plísněmi a bakteriemi. Podobně však fungují i v lidském těle – brání tomu, aby se na sliznicích množily nežádoucí organismy.
Antwort Co udělat s ředkvičkami? Weitere Antworten – Co se dá udělat z ředkvičky
Máme pro vás 6 osvědčených tipů, jak je zpracovat.
Ředkvičky jsou bohaté na vlákniny, které podporují střevní peristaltiku. Tím pomáhají k rychlejšímu vylučování jedovatých, škodlivých látek, odstraňují zácpu a ochablost střev. Mají však velmi mnoho kyseliny listové, která je důležitá pro růst a nervy, i vitaminu C, ten podporuje imunitní obranu a mentální zdraví.Ředkvička má nízkou kalorickou hodnotu (40 kJ na 50 gramů). Pěstuje se v mírném pásu. Jedlé jsou i listy ředkviček. Ředkvičkám se nejlépe daří na slunném místě v písčitohlinité, mírně kyselé až neutrální (pH 6,5 až 7,0) půdě.
Jak jíst ředkvičky : Najemno nakrájené lístky ředkviček můžete použít i do salátů nebo do polévek. Před zpracováním byste měli ředkvičky důkladně umýt a odstranit veškeré zbytky zeminy. Odřízněte stonky a kořínky. Lístky lze jíst syrové jako kořenící bylinky, případně vařené jako špenát.
Co ožírá ředkvičky
Pokud na vzcházejících ředkvičkách či kedlubnách zaznamenáte malé černé broučky, kteří vykusují díry do listů, půjde o dřepčíky. Tito žraví škůdci útočí hlavně na jaře za suchého počasí. Dřepčíci si pochutnávají hlavně na listech brukvovité zeleniny, ale napadají i některé letničky, například lichořeřišnici.
Co s pálivými ředkvičkami : Co s pálivými ředkvičkami
Někdy pomůže, když namočíte ředkvičky do vody, dáte do lednice a necháte je tam třeba přes noc. Pokud tento trik nezabere, existuje ještě jedna možnost – tepelně je zpracujte. Právě tepelnou úpravou se pálivost vytrácí.
Ředkvičky mohou napadat dřepčíci (malí černí nebo kovově modří broučci, kteří za výrazného sucha napadají zejména klíčící rostlinky) a slimáci (škodí zejména v noci nebo po dešti, když při okopávání najdete vajíčka, zničte je, slimáky sbírejte ručně).
Typickou štiplavou chuť dávají ředkvičkám hořčičné silice, které se uvolňují při porušení buněk. Tedy i při kousání. Jejich role je pro rostlinu důležitá, protože štiplavost ji chrání před škůdci. A stejně působí i v našem těle.
Co s natí ředkviček
Nať ředkviček je bez problémů jedlá. Na rozdíl od samotné ředkvičky ale nemá její typickou chuť a palčivost. Hodí se tedy spíš jako doplněk k jiné hlavní surovině nebo se musí výrazně ochutit. I kvůli tomu jsou oblíbené do pesta a do polévkových krémů.Až rostlinky vyrostou a budou se v záhonech tlačit, neváhejte je protrhat. Listy ředkviček nevyhazujte, mají jemně palčivou chuť a pozvednou jarní saláty. Ředkvičky sklízejte nejpozději 8 až 10 týdnů od výsevu. Jinak ztratí svoji křehkost, jemnou chuť a budou dřevnaté.Voda. Rostliny ředkvičky obvykle potřebují zhruba 3 cm vody za týden. Zalévejte však půdu podle potřeby (častěji, pokud se půda velmi rychle vysouší).
Prlení mají v ředkvičkách na svědomí hořčičné silice a oleje, jež obsahuje jejich dužnina. Samotným ředkvičkám prospívají, neboť je chrání před škůdci, plísněmi a bakteriemi. Podobně však fungují i v lidském těle – brání tomu, aby se na sliznicích množily nežádoucí organismy.
Proč praskají ředkvičky : Mnohdy se zvláště začínajícím pěstitelům stává, že jim ředkvičky praskají, tento defekt je důsledkem nepravidelné zálivky. Mírnou vláhu tedy udržujeme soustavně. Mimo jiné tak zabráníme napadení rostlin dřepčíkem, který poškozuje listy. Vegetační období ředkviček je krátké, přibližně 30–35 dní.
Co s listy od ředkviček : Listy ředkviček v salátech
Mladé lístky jsou ideální do zeleninových i teplých obědových salátů. Množství záleží na tom, jak hořká nať je a samozřejmě na chuti strávníků. Do obědového salátu se mohou listy spařit stejně jako špenát, čímž se hořkost mírně sníží.
Jak hluboko se sází ředkvičky
Ředkvičky se vysévají od dubna rovnou na záhon, velmi řídce a do hloubky cca 1 cm v řádcích 15 cm od sebe.
Pokud na vzcházejících ředkvičkách či kedlubnách zaznamenáte malé černé broučky, kteří vykusují díry do listů, půjde o dřepčíky. Tito žraví škůdci útočí hlavně na jaře za suchého počasí. Dřepčíci si pochutnávají hlavně na listech brukvovité zeleniny, ale napadají i některé letničky, například lichořeřišnici.Požírají vše, co je nějakým způsobem vadnoucí či tlející. Takže uklidí zbytky odumřelých těl živočichů, ale i tlející rostliny. Díky tomu nejenže čistí své okolí, ale také významně obohacují půdu, ve které žijí.
Co pali na Ředkvičce : Prlení mají v ředkvičkách na svědomí hořčičné silice a oleje, jež obsahuje jejich dužnina. Samotným ředkvičkám prospívají, neboť je chrání před škůdci, plísněmi a bakteriemi. Podobně však fungují i v lidském těle – brání tomu, aby se na sliznicích množily nežádoucí organismy.