Antwort Co tvori Felogen? Weitere Antworten – Co vzniká činnosti Felogenu

Stejně jako kambium, i felogén produkuje buňky směrem dovnitř i navenek. Navenek jsou to buňky korku (felém), dovnitř pak zelené, chloroplasty obsahující vrstvy felodermy. Celý komplex felému, felogénu a felodermy nazýváme peridermem (sekundární pokožkou).Felogén (perikambium, korkové kambium) je druhotný meristém, který se zakládá pod pokožkou rostlin a způsobuje její tloustnutí. Směrem dovnitř stonku vytváří parenchymatické buňky zelené kůry. Ty obsahují četné chloroplasty a na vnější stranu stonku odděluje buňky korku.Spojením všech částí kambia vzniká souvislý kambiální kruh, který z hlediska původu označujeme jako meristém smíšený. Vzniklý kambiální válec ve stonku pokračuje z hlavního stonku (kmene) i do postranních větví.

Co vytváří kambium : Česky kambium je rostlinné pletivo, pomocí něhož vzniká sekundární dřevo a sekundární lýko. Řadí se mezi druhotná dělivá pletiva – sekundární meristémy. Ve stonku rostliny vytváří kambium válec, který tloustne do šířky (kmen stromu).

Co je Prozenchym

Prosenchym je pletivo. Je tvořen protáhlými buňkami se zešikmenými příčnými přepážkami. Buňky jsou tenkostěnné a bez mezibuněčných prostor. Jejich funkce je oporná, výztužná a vodivá.

Co je to Čočinka : Lenticela neboli čočinka je drobný bradavičnatý útvar na povrchu některých rostlin, navazující na mezibuněčné prostory vnitřních pletiv. Do určité míry připomínají svou funkcí průduchy. Umožňuje výměnu plynů mezi pletivem rostliny a atmosférou.

Sekundární tloustnutí osových orgánů je charakteristické pro nahosemenné a pro většinu dvouděložných rostlin. Vzácně je atypické sekundární tloustnutí naznačeno u recentních výtrusných rostlin – např. u šídlatek (Isoëtes) nebo u kapradin rodu vratička (Botrychium).

Dělivé pletivo (též meristém) je rostlinné pletivo tvořené buňkami s dělivou funkcí. Tyto buňky diferencují buňky, které mění svojí funkčnost. Meristematické buňky se vyznačují větším jádrem, endoplazmatickým retikulem a golgiho aparátem.

Co vede floém

Lýkovou (floém): vede produkty fotosyntézy = asimilační proud (do kořene). Z prvotního meristému – prvotní floém a xylém. Pokud se celé prokambium diferencuje na trvalá pletiva vzniká uzavřený cévní svazek (druhotně netloustne, př. jednoděložné).Aerenchym je zvláštní rostlinné pletivo (druh parenchymu), které například slouží k provzdušňování kořene. Proto je také označován za provzdušňovací pletivo. Aerenchym obsahuje velké dutiny vyplněné vzduchem, které vytváří cestu plynům, jako je kyslík a ethylen.Sítkovice vznikají obvykle na jaře rozdělením mateřských meristematických buněk a pracují jen jedno vegetační období. Na podzim se ucpávají polysacharidem kalózou. Někdy se na jaře kalóza rozpustí, ale obvykle se staré sítkovice prostě stlačí a vytvoří se nové.

Gutace aneb slzení rostlin je vyloučení většího množství vody, v které mohou být rozpuštěné minerální látky (NaCl, CaCO3, KCl, MgCl2…) v kapalném stavu. To znamená výdej vody po kapkách (gutta = kapka) pomocí hydatod (nejčastěji na okrajích listů).

Po čem se nejvíce tloustne : Po čem se nejvíce tloustne Odpověď je jednoduchá. Potraviny s vysokým obsahem cukru, které nám nejvíc chutnají. Takových potravin je nespočet, stejně jako potravin, o kterých ani netušíme, že mají vysoký obsah kalorií v jídle, patří mezi nejkaloričtější potraviny a že se po nich tloustne.

Co je druhotné tloustnutí : Sekundární tloustnutí stonku se vyskytuje především u nahosemenných a dvouděložných rostlin. Dochází při něm k přeměně primární stavby stonku na stavbu sekundární. Tak roste stonek do šířky (3).

Co vzniká z Dělivého pletiva Felogenu

Z dělivých pletiv postupným zvětšováním a přeměnou buněk vznikají pletiva trvalá (krycí, vodivá, zpevňovací ap.), jejichž buňky už nemají schopnost se dále množit.

Cévice se vyskytují u kapraďorostů a nahosemenných rostlin. Slouží k transportu vody a také vyztužují rostlinu. Vyskytují se v nedřevnatých částech rostlin a zásobují nadzemní orgány vodou. Mají větší povrch než ostatní cévy, a proto udrží mnohem více vody v době, kdy neprobíhá transpirace (vypařování) průduchy.V rámci rostlinných pletiv či celých rostlin se pak často užívá pojem symplast (pro navzájem propojené protoplasty sousedních buněk) a apoplast (pro systém jejich buněčných stěn a mezibuněčných prostor).

Co vede Xylém : Dřevní (xylém): přivádí roztoky minerálních látek z půdy = transpirační proud (kořeny, stonky – do listů). Lýkovou (floém): vede produkty fotosyntézy = asimilační proud (do kořene). Z prvotního meristému – prvotní floém a xylém.