Nížina říční je tvořena sedimenty vodních toků, údolními nivami a říčními terasami; výskyt meandrů, mrtvých ramen, břehových valů.Krajina s nadmořskou výškou do 200 m se nazývá ROVINA Krajinu s nadmořskou výškou od 200 m výše označujeme jako VYSOČINA). Místo, kde se stékají řeky, se jmenuje SOUTOK Okamžitý stav ovzduší na určitém místě v určitém čase je POČASI + 2. Krajinu na obrázcích porovnejte podle výškových rozdílů.Podle nadmořské výšky dělíme krajinu na nížinu (do 200 m n. m.) a vysočinu (nad 200 m n. m.) Nížiny jsou na mapě vyznačeny zelenou barvou, vysočiny různými odstíny žluté a hnědé. TYPY KRAJINY PODLE VÝŠKOVÝCH ROZDÍLŮ hornatiny (od 900 m n. m.) vrchoviny (600-900 m n. m.) pahorkatiny (200-600 m n. m.)
Jakou barvou se na mapach Znaci hory a pohori : Pro snadnější představu a orientaci zobrazené krajiny se na mapě používají různé barvy. Nížiny jsou vždy zelené, pohoří a hory hnědé, modrou barvou označujeme řeky, rybníky, jezera a další vodní plochy.
Jaké jsou nížiny v ČR
Jen pro vysvětlení: nadmořská výška je porovnání krajiny s hladinou moře. Krajinu ČR dělíme na: nížiny, které mají nadmořskou výšku do 200m a jsou velmi úrodné. Můžeme uvést např.: největší Polabskou nížinu , Hornomoravský, Dolnomoravský a Dyjsko-svratecký úval, které leží u řek Moravy, Dyje a Svratky.
Jaké jsou naše největší nížiny : Polabskou nížinu můžeme označit za největší nížinnou oblast České republiky. Zaujímá plochu 5 044 km² – do této rozlohy jsou zahrnuty geomorfologické celky Dolnooharské, Středolabské a Východolabské tabule.
Povrch (reliéf) Povrch Česka má převažující ráz pahorkatin a vrchovin. 67 % území leží v nadmořské výšce do 500 m, 32 % v rozmezí 500–1000 m a asi 1 % nad 1000 m.
Reliéf v geografii, též georeliéf, je odborný pojem geografie a geografických disciplín ve věcném významu slovního spojení „tvářnost neboli vzhled povrchu“ (reliéf) Země, v případě užití složeného slova georeliéf s jednoznačným významem spojeným s jeho první částí geo-, týkající se Země.
Co tvoří krajinu
K základním složkám krajiny patří reliéf, půda, vodstvo, klima, vegetační pokryv, zvířena a člověk. Jako přírodní krajina se nazývá území nedotčené lidskou činností, v němž dominují přirozené prvky, takových oblastí však na Zemi zbývá velmi málo.Geologická stavba
Pohraniční pohoří jsou většinou kerného původu, vznikla v období třetihor vyzdvižením ker zemské kůry podél tektonických zlomů. Sopečný původ mají České středohoří a Doupovské hory, dále pak jednotlivé kupy v Českém masivu (např. Říp, Trosky, Kunětická hora).Vyznačuje plochu, kde je zakázáno stání. Při vyznačení plochy pro účely zásobování může být značka doplněna nápisy „ZAS“.
Jsou to Krkonoše, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník a Šumava. První čtyři nejvyšší vrcholy ČR se nacházejí v Krkonoších, až na pátém místě je mimokrkonošský vrchol – Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníku. Třetí nejvyšší pohoří ČR – Králický Sněžník se dostává ke slovu až na jedenácté příčce pomyslného žebříčku.
Jak vznikají nížiny : Nížiny jsou charakteristické blízkostí vod a vodních toků, geomorfologicky akumulační roviny s nezpevněným podložím sedimentů, vzniklé přesunem hmotných částic hornin, např. odnosem vodou (jezerní, říční aj.) nebo naváté větrem (eolické, např. písečná duna).
Jaký je rozdíl mezi rovinou a nížinou : Setkáváme se s termíny nížina a vysočina (viz výše). Nížiny jsou území o nadmořské výšce 0 – 200 m (300 m) s rovinatým charakterem a max. relativní vertikální členitostí do 75 m. Vysočiny jsou území s nadmořskou výškou nad 200 m (300 m) a relativní vertikální členitostí větší než 75 m.
Jak se jmenuje největší nížina v Čechách
Polabskou nížinu můžeme označit za největší nížinnou oblast České republiky. Zaujímá plochu 5 044 km² – do této rozlohy jsou zahrnuty geomorfologické celky Dolnooharské, Středolabské a Východolabské tabule.
Železné hory
Výrazný hřbet mohutné zemské klínové kry Železných hor budí dojem hornatiny, georeliéfem plochá vrchovina tvoří v rozsahu 198 až 738 m n. m. geomorfologický celek
Nejvyšší bod
738 m n. m. (U oběšeného)
Rozloha
761,77 km²
Střední výška
480,4 m n. m.
Bas-reliéf (nízký, plochý reliéf), kde se motiv od pozadí neodděluje. Nejběžnější druh reliéfu, hlavně na fasádách budov, na vnitřních stěnách a stropech, na náhrobních kamenech, ale také na plaketách, mincích a medailích.
Jaké jsou typy krajiny : Podle přítomnosti či nepřítomnosti lidského vlivu rozlišujeme dva základní typy krajin:
Antwort Co tvoří povrch ČR? Weitere Antworten – Co je v nížině
Nížina říční je tvořena sedimenty vodních toků, údolními nivami a říčními terasami; výskyt meandrů, mrtvých ramen, břehových valů.Krajina s nadmořskou výškou do 200 m se nazývá ROVINA Krajinu s nadmořskou výškou od 200 m výše označujeme jako VYSOČINA). Místo, kde se stékají řeky, se jmenuje SOUTOK Okamžitý stav ovzduší na určitém místě v určitém čase je POČASI + 2. Krajinu na obrázcích porovnejte podle výškových rozdílů.Podle nadmořské výšky dělíme krajinu na nížinu (do 200 m n. m.) a vysočinu (nad 200 m n. m.) Nížiny jsou na mapě vyznačeny zelenou barvou, vysočiny různými odstíny žluté a hnědé. TYPY KRAJINY PODLE VÝŠKOVÝCH ROZDÍLŮ hornatiny (od 900 m n. m.) vrchoviny (600-900 m n. m.) pahorkatiny (200-600 m n. m.)
Jakou barvou se na mapach Znaci hory a pohori : Pro snadnější představu a orientaci zobrazené krajiny se na mapě používají různé barvy. Nížiny jsou vždy zelené, pohoří a hory hnědé, modrou barvou označujeme řeky, rybníky, jezera a další vodní plochy.
Jaké jsou nížiny v ČR
Jen pro vysvětlení: nadmořská výška je porovnání krajiny s hladinou moře. Krajinu ČR dělíme na: nížiny, které mají nadmořskou výšku do 200m a jsou velmi úrodné. Můžeme uvést např.: největší Polabskou nížinu , Hornomoravský, Dolnomoravský a Dyjsko-svratecký úval, které leží u řek Moravy, Dyje a Svratky.
Jaké jsou naše největší nížiny : Polabskou nížinu můžeme označit za největší nížinnou oblast České republiky. Zaujímá plochu 5 044 km² – do této rozlohy jsou zahrnuty geomorfologické celky Dolnooharské, Středolabské a Východolabské tabule.
Povrch (reliéf) Povrch Česka má převažující ráz pahorkatin a vrchovin. 67 % území leží v nadmořské výšce do 500 m, 32 % v rozmezí 500–1000 m a asi 1 % nad 1000 m.
Reliéf v geografii, též georeliéf, je odborný pojem geografie a geografických disciplín ve věcném významu slovního spojení „tvářnost neboli vzhled povrchu“ (reliéf) Země, v případě užití složeného slova georeliéf s jednoznačným významem spojeným s jeho první částí geo-, týkající se Země.
Co tvoří krajinu
K základním složkám krajiny patří reliéf, půda, vodstvo, klima, vegetační pokryv, zvířena a člověk. Jako přírodní krajina se nazývá území nedotčené lidskou činností, v němž dominují přirozené prvky, takových oblastí však na Zemi zbývá velmi málo.Geologická stavba
Pohraniční pohoří jsou většinou kerného původu, vznikla v období třetihor vyzdvižením ker zemské kůry podél tektonických zlomů. Sopečný původ mají České středohoří a Doupovské hory, dále pak jednotlivé kupy v Českém masivu (např. Říp, Trosky, Kunětická hora).Vyznačuje plochu, kde je zakázáno stání. Při vyznačení plochy pro účely zásobování může být značka doplněna nápisy „ZAS“.
Jsou to Krkonoše, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník a Šumava. První čtyři nejvyšší vrcholy ČR se nacházejí v Krkonoších, až na pátém místě je mimokrkonošský vrchol – Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníku. Třetí nejvyšší pohoří ČR – Králický Sněžník se dostává ke slovu až na jedenácté příčce pomyslného žebříčku.
Jak vznikají nížiny : Nížiny jsou charakteristické blízkostí vod a vodních toků, geomorfologicky akumulační roviny s nezpevněným podložím sedimentů, vzniklé přesunem hmotných částic hornin, např. odnosem vodou (jezerní, říční aj.) nebo naváté větrem (eolické, např. písečná duna).
Jaký je rozdíl mezi rovinou a nížinou : Setkáváme se s termíny nížina a vysočina (viz výše). Nížiny jsou území o nadmořské výšce 0 – 200 m (300 m) s rovinatým charakterem a max. relativní vertikální členitostí do 75 m. Vysočiny jsou území s nadmořskou výškou nad 200 m (300 m) a relativní vertikální členitostí větší než 75 m.
Jak se jmenuje největší nížina v Čechách
Polabskou nížinu můžeme označit za největší nížinnou oblast České republiky. Zaujímá plochu 5 044 km² – do této rozlohy jsou zahrnuty geomorfologické celky Dolnooharské, Středolabské a Východolabské tabule.
Bas-reliéf (nízký, plochý reliéf), kde se motiv od pozadí neodděluje. Nejběžnější druh reliéfu, hlavně na fasádách budov, na vnitřních stěnách a stropech, na náhrobních kamenech, ale také na plaketách, mincích a medailích.
Jaké jsou typy krajiny : Podle přítomnosti či nepřítomnosti lidského vlivu rozlišujeme dva základní typy krajin: