Antwort Co to znamená fašank? Weitere Antworten – Co to je fašank

Co to znamená fašank?
Masopust (lidově ostatky, fašank, morav. voračky, voráčí, končiny či obecně karneval) je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou.Poberounský masopust. Největší fašaňk široko daleko se bude konat v sobotu 10. i v neděli 11. února 2024.Název karneval pochází z Itálie a znamená sbohem maso. Po bohatém masopustu, následoval totiž čtyřicetidenní půst bez alkoholu a masa. Neznamenalo to hladovění, ale střídmost a vyváženost v jídle, tak jak je doporučováno i dnes. Masopust byl přijímán jako ventil života, svázaný jinak předpisy a regulemi.

Proč se říká masopust : Slovo masopust klade lidová (tedy mylná) etymologie do souvislosti se slovem půst (postit se), jde však o spojitost se slovesem pustit ve významu ‚opustit maso', ‚upustit od masa'. Jedná se o ekvivalent italského slova carnevale, které vzniklo ze slov carne = maso a levare = odstranit, odložit.

Jak se jmenuje Konec masopustu

Masopust vrcholil v posledních třech dnech – v neděli, pondělí a úterý před Popeleční středou. V lidovém prostředí se toto období nazývalo končiny, fašank, poslední masopust, ostatky nebo šibřinky.

Co je to tučný čtvrtek : Přípravou na vyvrcholení a poslední dny masopustu je čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný Tučný čtvrtek. Ten den se měli lidí co nejvíc najíst a napít, aby nadcházející postní období až do Velikonoc přečkali v plné síle a zdraví.

Pátá neděle postní, která letos připadá na 17. března 2024, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Ze vsi se totiž vynáší slaměná Smrtka, někde zvaná Mařena, Mořena, smrtholka, Morena či Čaramura.

Největší význam ze všech však nese maska medvěda, která symbolizuje plodnost. Medvěd během obchůzek tančí s hospodyněmi a tím jim má zajistit dobrou úrodu. Mezi další symboly plodnosti patří masky ženicha, nevěsty nebo cikánky s kočárkem a mužskou plodivou sílu znázorňují masky kozy, koně, kohouta nebo čápa.

Kdy bývá maškarní

Masopust začíná po Třech králích, tedy 7. ledna, konec je však pohyblivý, neboť se uzavírá ve vztahu k Velikonocům – je stanoven na masopustní úterý, v den před Popeleční středou, kdy začíná čtyřicetidenní období půstu.Z družiny strakáčů se svou úlohou vyděluje laufr. Ten je obvykle oděný v bílých šatech, při masopustní obchůzce jde společně se svou ženuškou v čele a jako mluvčí celé veselé společnosti dojednává vstup maškar do jednotlivých domácností.Tučný čtvrtek, kterému se také lidově říkalo tučňák, byl den, kdy se hodovalo. K obědu se většinou podávala vepřová pečeně se zelím, knedlíky a samozřejmě s pivem. Každý si měl ten den dopřát tolik mastného jídla, kolik se do něj vešlo. Masopust se pomalu chýlil ke konci a tak si lidé měli udělat radost.

února 2024 – čtvrtek 28. března 2024.

Co se jí na Bílou sobotu : Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest.

Kdy se nesmí jíst maso : Nemělo by se jíst maso ani prát prádlo. Velký pátek je v křesťanském kalendáři pátek před Velikonocemi. Jedná se o den, který je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži a je dnem hlubokého smutku.

Co je to Klibna

Klibna (maska koně) tedy podle lidového výkladu značí velblouda. Tento starobylý masopustní obyčej se posléze vyvinul v rozpustilou zábavu, při které nechybí žertování, dobrá kořalička, ale i vinšování k novému roku.

Velký pátek je pak dnem ve znamení největšího půstu v roce. Jídlo si nemusíte zcela odpírat, mělo by však být lehké a bezmasé. Výjimkou jsou například ryby. Lidé, kteří si ji dříve nemohli dovolit, zapékali alespoň bramborovou kaši do tvaru rybího těla.Ukončení masopustu

Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě. Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka.

Kdy se nesmí věšet prádlo Velikonoce : Křesťanský svět si připomíná příchod Ježíše Krista. Boží hod byl v minulosti dnem, kdy se setkávaly rodiny a děti navštěvovaly své kmotry. Dodnes se k němu pojí také lidové tradice.