Antwort Co to jsou letnice? Weitere Antworten – Co znamenaji Letnice

Jsou vlastně vyvrcholením Velikonoc a především oslavují probuzenou přírodu a její první sklizeň . Latinský název Letnic je Pentecostec, což právě znamená padesátý den velikonoční slavnosti.Datum letnic

Čtyřicátý den po Velikonocích křesťané slaví Nanebevstoupení, které připomíná Ježíšův výstup ze země do nebe, padesátý den patří letnicím neboli Svatodušním svátkům; letošní neděle Svatodušní má datum 19. května 2024.

Co se děje 50 dní po Velikonocích : Po velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátků „Seslání Ducha svatého“, kdy se připomíná další událost. Tyto svátky jara byly slaveny různou formou už u starých Slovanů a Germánů. Jako významné a již nábožensky organizované svátky se objevují poprvé u Židů.

Proč se smaží Vaječina

Odkud se tento zvyk vzal se přesně neví, nejspíš ho přinesli Valaši. Dnes slouží vaječina k tomu, aby se setkali i ti, kteří na to po celý rok neměli čas. A přesně tento účel splnilo i smažení vaječiny, které se konalo netradičně jeden květnový pátek na zahradě domu s pečovatelskou službou Gajdošova a Dobrovského.

Co je Pfingsten : SVATODUŠNÍ SVÁTKY (německy Pfingsten, holandsky Pinksteren, francouzsky Pentecôte) jsou dvoudenní křesťanské svátky, které se zejména v Německu (ale i dalších zemích tzv. "západní Evropy") slaví vždy 7. neděli (Svatodušní neděle) a 7. pondělí (Svatodušní pondělí) po Velikonocích.

Křesťanské letnice se projevily v lidové kultuře například omezováním sňatků a stěhování v týdnu před nimi. Období letnic jako období plného rozvoje vegetačních sil přírody bylo v celé Evropě spojeno s projevy předkřesťanské agrární magie.

Svatodušní pondělí je druhým dnem křesťanského svátku Letnic (též Seslání Ducha Svatého či Svatodušní svátky) a připadá na pondělí následující hned po Svatodušní neděli. Je to pohyblivý svátek, který vychází na pondělí 50 dní po Velikonocích.

Co je to Svatodušní pondělí

Svatodušní pondělí je druhým dnem křesťanského svátku Letnic (též Seslání Ducha Svatého či Svatodušní svátky) a připadá na pondělí následující hned po Svatodušní neděli. Je to pohyblivý svátek, který vychází na pondělí 50 dní po Velikonocích.Prádlo v Kristově krvi

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.

Skladování vajec

Vyhýbání se mytí vajec až těsně před jejich použitím prodlouží jejich trvanlivost a čerstvost. Vejce mají přirozený květ neboli vnější ochrannou vrstvu, která brání přístupu vzduchu a škodlivých bakterií. Mytím vajec odstraníte ochranný květ a vejce bude zranitelnější vůči bakteriím a zkažení.

Kdy se dělá Vajecina : Dvaaosmdesátiletý ostravský farář Bohumil Zaňka si tuto tradici pamatuje a sám ji dodržuje. "Vaječina se dělává na Svatodušní pondělí padesát dnů po Velikonocích a v církevní tradici je to den seslání Ducha svatého.

Kdy se nepere prádlo Velikonoce : Nenechávejte velké prádlo na poslední chvíli, ať si můžete v poklidu užít Velikonoční svátky. A pamatujte, že na Velký pátek se nepere!

Kdy se nemá věšet prádlo na Velikonoce

Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí

K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Výjimkou je kromě liturgie hodin obřad Efeta, kterým jsou katechumeni připraveni na samotný křest. V západní církvi je zvykem během Bílé soboty konat tzv. „bdění u Božího hrobu“.

Proč se vejce skladují špičkou dolů : Změny teploty vajíčkům nesvědčí, dveře lednice proto nejsou ideálním místem k úschově. Vejce naskládejte do děrovaných plat špičkou dolů, aby kolem nich mohl proudit čerstvý vzduch. Právě na tomto konci se totiž nachází póry, kterými vejce přijímá kyslík.