Antwort Co se určuje u Slovnich druhu? Weitere Antworten – Co se určuje u slovních druhů

Tipy k určování slovních druhů

Ptáme se na ně KOLIK, KOLIKRÁT, KOLIKÁTÝ, KOLIKERY, KOLIKANÁSOBNÝ Ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ Ptáme se na ně KDY, KDE, KAM, JAK Nikdy nestojí ve větě osamoceně, vždy je za nimi podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka.U prvních čtyř ohebných slovních druhů určujeme mluvnické kategorie pádu, čísla a rodu. Dále u nich (vyjma některých zájmen a číslovek) definujeme tzv. jmenný vzor. Ten ale není mluvnickou kategorií, nýbrž jakýmsi nástrojem k určení správného tvaru jednotlivých slov, správné koncovky.Příslovce

• jsou to slova neohebná – jejich tvar se měnit nemůže.
• rozšiřují informace o ději (díky nim se dozvídáme více o tom, co se stalo)
• příslovce určují místo (kde kam), čas (kdy), způsob (jak), míru (jak moc) nebo příčinu (proč)

Jak poznat neohebné slovo : Neohebné slovní druhy mají jenom jeden tvar, nedají se ani skloňovat, ani časovat. 6. Příslovce popisují okolnosti dějů nebo míru vlastností (včera, tady, komů, zeleně). 7. Předložky určují časové nebo místní umístění předmětů, osob, dějů, okolností (na, k, s, okolo).

Co se určuje u zájmen

Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).

Co se určuje u podstatných jmen : U podstatných jmen určujeme následující kategorie: pád, číslo, rod a vzor.

Slovesa jsou ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost, stav, děj nebo změnu stavu. Sloveso je ve většině případů ve větě přísudkem. Slovesa lze časovat, což znamená, že mění svůj tvar podle času, v němž se děj odehrává. Příklady sloves: běžet, myslet, dělat, skákat, koupit, vyhodit, rozhodnout.

Předložky stejně jako příslovce vyjadřují bližší okolnosti, ovšem až ve spojení se jmény (podstatnými, přídavnými jmény a zájmeny). Můžeme říci, že předložky blíže vyjadřují vztahy (především) podstatného jména. Např. nad lesem, v lese, kolem lesa, vedle lesa, o lese apod.

Co všechno se určuje u přídavných jmen

Přídavná jména vyjadřují vlastnosti podstatných jmen nebo zpřesňují či jinak vymezují jejich význam. Skloňují se. Ve větě plní nejčastěji roli přívlastku shodného, ale mohou být i doplňkem či jmennou částí přísudku. Určují se u nich mluvnické katerogie pádu, čísla a rodu a dále vzor.Podle toho, jestli slovo může nebo nemůže měnit svou podobu, rozlišujeme slova ohebná a slova neohebná. Slova ohebná mohou mít různé tvary. Podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky se skloňují, slovesa se časují. Slova neohebná nemůžeme skloňovat ani časovat.Spojka podřadicí (hypotaktická)

Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že, sotva.

Druhy zájmen

druh zájmen	zájmena
OSOBNÍ	já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, + se, si
PŘIVLASTŇOVACÍ	můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj
UKAZOVACÍ	ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám
TÁZACÍ	kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že)

Jaký druh zájmena je jeho : Typy zájmen

zájmena osobní (též personalia) – já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratná zájmena se a si. zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj.

Jak se určuje rod : V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).

Co se určuje u infinitivu

Infinitiv (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas. Často se pokládá za základní (reprezentativní) tvar slovesa, který je uváděn ve slovnících.

Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět. Rozdíl mezi těmito rody si můžeme ukázat na dvou příkladových větách: Někdo umyl okna. Podmětem této věty je slovo někdo (třeba Petr, Zuzka, maminka nebo kdokoliv jiný, kdo u vás myje okna).Předložky dělíme na vlastní (též primární), které nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu (např. do, v, před) a nevlastní (též sekundární), které mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem (např. během, blízko).

Jaké jsou druhy předložek : Podle původu rozlišujeme předložky primární (též původní, v češtině např. na, v, do, z, k , u) a sekundární (též nepůvodní, např. kolem, díky, kvůli), které vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází.