Výživné se počítá jen z oficiálních příjmů. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby dítěte (a jeho majetkové poměry), které zpravidla rodič (nejčastěji matka) vyčísluje. Mnohdy se matka omezí jen na složenky, které se dítěte týkají (školkovné, obědy, kroužky, pojištění a podobně).Zákon o rodině tedy chápe výživné v širším smyslu a rozumí jím nejen vlastní výživu, nýbrž i uspokojování všech nezbytných potřeb kulturního člověka, tj. nejen potřeby stravování, ošacení a bydlení, ale i potřeby kulturní, sportovní, rekreační, léčebné apod. V tomto pojetí je užíváno i pojmu vyživovací povinnost.Alimenty, neboli výživné jsou peníze, které jsou určeny pro zajištění kvalitního a plnohodnotného života potomka. Primárně jsou určeny pro zajištění živobytí, bydlení, stravy, oblečení, školy, sportovních a dalších aktivit atd… Obecně platí, že dítě by mělo mít stejnou úroveň jako jeho rodiče.
Co jsou mimořádně výdaje výživné : Obecně platí, že běžné výživné má pokrývat také mimořádné výdaje. Avšak pokud je běžné výživné stanoveno třeba na 3000 Kč měsíčně, tak to činí 100 Kč na den. To je maximálně na jídlo, ale určitě už ne na oděv a už vůbec ne na lyže, kolo nebo počítač.
Co je nad rámec výživného
U společné nebo střídavé péče může být výživné rodičům stanoveno. U střídavé péče se se stanovením výživného oběma rodičům setkáváme poměrně běžně, u společné péče výživné stanoveno rodičům zpravidla nebývá. Platby nad rámec výživného – jsou platby, které jsou dobrou vůlí druhého (platícího) rodiče.
Na co je určeno výživné : Výživné je označení pro finanční částku, kterou povinná osoba zajišťuje (buď zcela, nebo částečně) výživu oprávněné osoby, případně uspokojuje další životní potřeby. Dárky, kapesné a jiná příležitostná plnění se do výživného nezapočítávají. Výživné se obvykle platí v pravidelných měsíčních splátkách.
Dle českého práva se částka výživného určuje podle:
čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek. životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…) nebo využívání prostředků společnosti, v rámci které rodiče podnikají, pro vlastní potřebu.
Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá až do doby, dokud děti nejsou schopny se samostatně živit. Nejčastěji tedy po dobu studia na střední či vysoké škole. Pokud je studium ukončeno už v 18 letech a dítěti nic nebrání v zahájení vlastní výdělečné činnosti, rodiče mu dále výživné platit nemusí.
Kdy se neplatí výživné
Pokud dítě v patnácti ukončí školní docházku a nemá např. zdravotní překážky, pak mu nic nebrání, aby začalo pracovat a vy platit výživné nemusíte. Když bude zletilé dítě studovat ještě v šestadvaceti letech denním studiem vysokou školu, pak ho budete muset živit dál i o prázdninách.Má-li tedy rodič vysoké příjmy, může stanovené výživné dosahovat částek i několika tisíc korun měsíčně. Jestliže je životní úroveň rodiče pouze průměrná nebo nižší než průměrná, nelze stanovit výživné, které by tuto jeho životní úroveň výrazně přesahovalo, a to ani tehdy, jsou-li potřeby dítěte výrazně zvýšeny.
Antwort Co se platí z výživného? Weitere Antworten – Co všechno se počítá do výživného
Výživné se počítá jen z oficiálních příjmů. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby dítěte (a jeho majetkové poměry), které zpravidla rodič (nejčastěji matka) vyčísluje. Mnohdy se matka omezí jen na složenky, které se dítěte týkají (školkovné, obědy, kroužky, pojištění a podobně).Zákon o rodině tedy chápe výživné v širším smyslu a rozumí jím nejen vlastní výživu, nýbrž i uspokojování všech nezbytných potřeb kulturního člověka, tj. nejen potřeby stravování, ošacení a bydlení, ale i potřeby kulturní, sportovní, rekreační, léčebné apod. V tomto pojetí je užíváno i pojmu vyživovací povinnost.Alimenty, neboli výživné jsou peníze, které jsou určeny pro zajištění kvalitního a plnohodnotného života potomka. Primárně jsou určeny pro zajištění živobytí, bydlení, stravy, oblečení, školy, sportovních a dalších aktivit atd… Obecně platí, že dítě by mělo mít stejnou úroveň jako jeho rodiče.
Co jsou mimořádně výdaje výživné : Obecně platí, že běžné výživné má pokrývat také mimořádné výdaje. Avšak pokud je běžné výživné stanoveno třeba na 3000 Kč měsíčně, tak to činí 100 Kč na den. To je maximálně na jídlo, ale určitě už ne na oděv a už vůbec ne na lyže, kolo nebo počítač.
Co je nad rámec výživného
U společné nebo střídavé péče může být výživné rodičům stanoveno. U střídavé péče se se stanovením výživného oběma rodičům setkáváme poměrně běžně, u společné péče výživné stanoveno rodičům zpravidla nebývá. Platby nad rámec výživného – jsou platby, které jsou dobrou vůlí druhého (platícího) rodiče.
Na co je určeno výživné : Výživné je označení pro finanční částku, kterou povinná osoba zajišťuje (buď zcela, nebo částečně) výživu oprávněné osoby, případně uspokojuje další životní potřeby. Dárky, kapesné a jiná příležitostná plnění se do výživného nezapočítávají. Výživné se obvykle platí v pravidelných měsíčních splátkách.
Dle českého práva se částka výživného určuje podle:
čistých příjmů rodičů ze zaměstnání, podnikání, důchodu či sociálních dávek. životní úrovně rodičů – majetek rodičů (finanční prostředky, nemovitosti, auta…) nebo využívání prostředků společnosti, v rámci které rodiče podnikají, pro vlastní potřebu.
Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá až do doby, dokud děti nejsou schopny se samostatně živit. Nejčastěji tedy po dobu studia na střední či vysoké škole. Pokud je studium ukončeno už v 18 letech a dítěti nic nebrání v zahájení vlastní výdělečné činnosti, rodiče mu dále výživné platit nemusí.
Kdy se neplatí výživné
Pokud dítě v patnácti ukončí školní docházku a nemá např. zdravotní překážky, pak mu nic nebrání, aby začalo pracovat a vy platit výživné nemusíte. Když bude zletilé dítě studovat ještě v šestadvaceti letech denním studiem vysokou školu, pak ho budete muset živit dál i o prázdninách.Má-li tedy rodič vysoké příjmy, může stanovené výživné dosahovat částek i několika tisíc korun měsíčně. Jestliže je životní úroveň rodiče pouze průměrná nebo nižší než průměrná, nelze stanovit výživné, které by tuto jeho životní úroveň výrazně přesahovalo, a to ani tehdy, jsou-li potřeby dítěte výrazně zvýšeny.