Antwort Co se dává do vysoké pece? Weitere Antworten – Čím se plní vysoká pec

Výroba surového železa se probíhá ve vysoké peci, která se shora plní upravenou železnou rudou, koksem a vápencem. Železná ruda je směs sloučenin železa, především oxidů železa.Do vysoké pece se zaváží železná ruda, koks a struskotvorné přísady. Ty slouží jednak k snížení tavicí teploty hlušin a jednak k ochraně železa během vysokopecního procesu před zpětnou oxidací. Jsou to vápenec, dolomit a zřídka také křemičitý štěrk.Směs surovin s obsahem železa (drť železné rudy, aglomerát a nebo pelety) a přísady (tavidla), se společně nazývají “vsázka”. Vsázka a doprovodný koks se zavážejí vrchem pece buď skipy, nebo mechanickými dopravními pásy.

Co je potřeba k výrobě železa : Surové železo se vyrábí ve vysoké peci tavením železné rudy s koksem, vápencem a dalšími přísadami. Má vysoký obsah uhlíku 3,0–4,3 %, a další příměsi 0,5–3,0 % křemíku, 0,5–3,0 % manganu, 0,05–2 % fosforu a až 0,1 % síry.

Co je vysokopecní plyn

Vysokopecní plyn je vedlejším produktem ve vysoké peci. Z pece se odvádí ven, čistí se od prachu a používá se většinou jako zdroj energie v samotném podniku, například pro ohřev vzduchu vháněného do pece. Je extrémně hořlavý a výbušný. Z jedné třetiny ho tvoří jedovatý oxid uhelnatý.

Proč se do vysoké pece přidává vápenec : Vysoká pec je neustále shora plněna železnou rudou, koksem a vápencem. Koks slouží hlavně jako palivo pro roztavení železné rudy, vápenec váže nečistoty obsažené v železné rudě. Další zpracování surového železa na ocel se nazývá zkujňování.

Vsázka obsahuje směs drobných rud, aditiv, recyklované materiály s obsahem železa z následných procesů, jakými jsou hrubý prach a kal z čištění vysokopecního plynu, válcovenské okuje, slévárenské okuje atd., ke kterým se přidává koksový mour k zapálení směsi.

Každá vysoká pec pracuje nepřetržitě několik let. Shora se pec neustále plní železnou rudou, koksem a struskotvornými přísadami (zejména vápencem nebo dolomitem). Do spodní č ásti pece se neustále vhání horký vzduch obohacený kyslíkem. Uhlík se nejprve oxiduje kyslíkem na oxid uhelnatý (za teploty až 2000 °C).

Co se pridava do oceli

Legováním oceli se mění vlastnosti a kvalita oceli – do oceli se přidává chrom, nikl, mangan a další prvky, jejichž různým poměrem se mění tvrdost a pevnost oceli.Vodík (chemická značka H, latinsky Hydrogenium) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek, tvořící převážnou část hmoty ve vesmíru.Oxid uhelnatý (Carbonmonooxid, CO) je silně jedovatý plyn, který se uvolňuje při spalování paliv. Je neviditelný, bez zápachu a proto je velmi obtížně zjistitelný lidskými smysly. Oxid uhelnatý se vdechováním váže na červené krevní barvivo hemoglobin (vzniká karbonylhemoglobin) asi 220 krát lépe než kyslík.

Mramory (krystalické vápence) jsou přeměněné karbonátové horniny, které vznikly rekrystalizací původních vápenců nebo méně často dolomitů (krystalické dolomity). K přeměně (metamorfóze) dochází za vysoké teploty a tlaku. Mramory bývají hruběji zrnité než jemnozrnné vápence.

Co to je Cementovani : Cementace je proces zpevňující povrch, při kterém se difúzně přidává uhlík do povrchu ocelových dílů. To se uskuteční prostřednictvím ohřevu oceli nad transformační teplotu po stanovenou určitou dobu a v kontrolované nauhličující pracovní atmosféře .

Co to je Pudlování : V moderní době tedy ocel vzniká zkujňováním surového železa. Mezi nejstarší a již překonané metody zkujňování patří tzv. pudlování, při kterém se roztavené surové železo promíchávalo s hematitem (minerál Fe2O3) a jeho vlivem docházelo ke „spalování“ uhlíku i dalších příměsí.

Co smrdí jako plyn

Nejčastěji se jedná o sloučeniny síry, jako jsou sulfidy či thioly – neboli sirné alkoholy, známé také pod starším názvem merkaptany, které intenzivně zapáchají i při nízkých koncentracích. Typický zápach plynu se tak tvoří uměle.

Nejčastěji se jedná o sloučeniny síry, jako jsou sulfidy či thioly – neboli sirné alkoholy, známé také pod starším názvem merkaptany, které intenzivně zapáchají i při nízkých koncentracích. Typický zápach plynu se tak tvoří uměle.Nebezpečná koncentrace oxidu uhelnatého začne být při překročení hranice 100ppm. Většina hlásičů oxidu uhelnatého spouští poplach již při 70-80 ppm. Hladina překračující 150-220 ppm je již životu nebezpečná.

Jak poznat že je v kamení vápenec : Známým postupem, jak zjistit, že kámen nebo třeba i drť obsahuje vápenec je kápnutím octa (kyseliny, v tomto případě octové) na testovaný kámen s tím, že pokud začne kapalina šumět, je v kameni přítomný vápenec. Kyselina totiž reaguje s uhličitanem vápenatým.