Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku. Rychlení znamená, že zkracujeme dobu od výsevu do sklizně. Ze sortimentu permasemínek doporučujeme do skleníku zejména tyčková rajčata.Rostlinám často větráme a dáváme je, pokud nejdou teploty k nule, přes den otužovat ven. Do fóliovníku vysazujeme v dubnu, do volné půdy pak stejně jako papriky v polovině května po „zmrzlých“.Skleníky a fóliovníky fungují skvěle jako urychlovače růstu. Udržují konstantní teplotu i vlhkost a zajišťují dobré světelné podmínky, což rostlinám maximálně vyhovuje. Ty se vám pak odmění svým vzrůstem i objemem sklizně. Navíc takováto "poklička" rostliny chrání před nepříznivým počasím i nenechavými hlodavci.
Jak dlouho vydrží fóliovník : Životnost fóliovníku není taková jako u skleníků a odvíjí se od použitých materiálů. Kvalitní konstrukce vydrží dlouho, ale i nejlepší plachtu bude třeba po cca 5 – 7 letech vyměnit. Fóliovník dobře drží vláhu a rozkládá sluneční záření lépe než sklo, takže v horkém létě nehrozí rostlinám spálení.
Co se nemá Ráďo ve skleníku
Pokud však máte záhony ve skleníku rozdělené na polovinu a chodíte uprostřed, není problém vysadit na jeden rajčata a na druhý okurky. Je pouze třeba vysadit rajčata na více prosluněný záhon, okurky by jim příliš stínily. To samé platí i pro rajčata venkovní. Okurky rajčatům nevadí, ovšem okurkám vadí rajčata.
Co zasadit vedle paprik : Papriky. Papriky se skvěle doplňují s petrželkou a tymiánem. Petrželka k sobě od paprik přitahuje škůdce a také pomůže vyšperkovat jejich chuť. Tymián naopak škůdce odhání, ale chuť paprik zvýrazňuje taktéž.
Větší odrůdy potřebují více místa, proto je raději sázíme po jedné sazenici. Výsadba po dvou sazenicích má některé výhody. Rostliny se vzájemně podpírají, což jim prospívá. Také šetříme prostor – na jednu plochu se nám díky tomu vydá více rostlin, přesto ale dbáme o vzdušnost porostu. Jak pěstovat papriky ve fóliovníku
Mladé sazenice paprik sázíme do fóliovníku nejdříve v polovině května, tedy po zmrzlých mužích.
Papriky sázíme do sponu 40 x 50 cm, samostatně nebo po dvou.
Papriky jsou náročné na vláhu a proto je třeba dopřát jim pravidelnou zálivku, kterou čas od času obohatíme o hnojivo.
Kam umístit fóliovník
Rostliny ve skleníku potřebují dobře osvětlené, slunné a teplé místo. Pokud nemáte na zahradě místo, kam dopadá sluneční světlo po celý den, vyberte místo, kam slunce svítí hlavně ráno. Rostliny po noci oschnou a skleník se krásně prohřeje.Sázení do půdy: Zasaďte salátová semena hned, jak bude půda životaschopná, nejlépe jeden nebo dva týdny před posledním jarním mrazem, ačkoli můžete začít i o něco dříve, protože podmínky ve fóliovníku poskytují přiměřenou ochranu před vlivy počasí.Na fóliovník je z hlediska zátěže životního prostředí nejlepší použit polyethylenovou (PE) fólii. Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
červená řepa, salát X špenát.
zelí X jahody.
kapusta kadavá X růžičková kapusta.
okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
fazole X fenykl.
šalotka X hrách, fazole.
Co zasadit mezi papriky : Okurky s koprem, kopr má ráda i mrkev a třeba červená řepa. Rajčata s bazalkou, cibulí, česnekem a třeba i celerem. Papriky zase s mrkví, petrželí, ale i s bazalkou a koprem.
Co sázet vedle cibule : Například mrkev a jinou kořenovou zeleninu z čeledi miříkovitých dávejme dohromady s cibulí. Tyto rostliny nejsou příbuzné, proto se mezi nimi nešíří a nemnoží škůdci a nemoci. Ba naopak. Kořenová zelenina chrání cibuli před muškou květilkou cibulovou, cibule na oplátku ochrání mrkev před pochmurnatkou mrkvovou.
Po kolika zasadit papriky
Sázení papriky do zahrady
Naopak, na místo po paprice už papriku nesaďte alespoň 3 roky. Sazenice papriky vysazujte ven v druhé polovině května, aby jim neuškodily případné pozdní mrazy nebo nízké noční teploty. Papriky vysazujte ve vzdálenosti 40–60 cm od sebe. Pěstování rajčat ve fóliovníku
Sazenice můžete do fóliovníku zasadit ve chvíli, kdy teplota v něm neklesá pod 15 °C (vhodné je umístit do fóliovníku teploměr), a stejně tak by neměla vystoupat nad 27 °C (v teplých dnech je třeba větrat). Pamatujte na to, že rajčata potřebují propustnou a dobře prohnojenou půdu.Aby byl fóliovník stabilnější, je třeba ji po celé ploše pokrýt zeminou a na vrch umístit kamínky. K regulaci vlhkosti vzduchu, teploty a cirkulaci vzduchu slouží okna. Nejčastěji lze vyrolovat a zachytit pomocí suchých zipů.
Jak upevnit fóliovník : Ukotvení fóliovníku s prodlouženou ochrannou fólií je snadné. Stačí zapíchnout ukotvení do prodloužené ochranné fólie. Je-li fóliovník malý a lehký, postačí jej ukotvit pomocí zemních šroubů. Pokud je fóliovník větší nebo těžší, je lepší použít kotvy nebo ukotvení pomocí hlíny, kamene nebo betonu.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Co se dá pěstovat ve Foliovníku? Weitere Antworten – Co se vyplatí pěstovat ve skleníku
Nejvhodnější plodiny do skleníku jsou rajče, salát, mrkev, kopr, ředkvička, fazol tyčkový a okurka. Tyto druhy lze snadno pěstovat a rychlit i v nevytápěném skleníku. Rychlení znamená, že zkracujeme dobu od výsevu do sklizně. Ze sortimentu permasemínek doporučujeme do skleníku zejména tyčková rajčata.Rostlinám často větráme a dáváme je, pokud nejdou teploty k nule, přes den otužovat ven. Do fóliovníku vysazujeme v dubnu, do volné půdy pak stejně jako papriky v polovině května po „zmrzlých“.Skleníky a fóliovníky fungují skvěle jako urychlovače růstu. Udržují konstantní teplotu i vlhkost a zajišťují dobré světelné podmínky, což rostlinám maximálně vyhovuje. Ty se vám pak odmění svým vzrůstem i objemem sklizně. Navíc takováto "poklička" rostliny chrání před nepříznivým počasím i nenechavými hlodavci.
Jak dlouho vydrží fóliovník : Životnost fóliovníku není taková jako u skleníků a odvíjí se od použitých materiálů. Kvalitní konstrukce vydrží dlouho, ale i nejlepší plachtu bude třeba po cca 5 – 7 letech vyměnit. Fóliovník dobře drží vláhu a rozkládá sluneční záření lépe než sklo, takže v horkém létě nehrozí rostlinám spálení.
Co se nemá Ráďo ve skleníku
Pokud však máte záhony ve skleníku rozdělené na polovinu a chodíte uprostřed, není problém vysadit na jeden rajčata a na druhý okurky. Je pouze třeba vysadit rajčata na více prosluněný záhon, okurky by jim příliš stínily. To samé platí i pro rajčata venkovní. Okurky rajčatům nevadí, ovšem okurkám vadí rajčata.
Co zasadit vedle paprik : Papriky. Papriky se skvěle doplňují s petrželkou a tymiánem. Petrželka k sobě od paprik přitahuje škůdce a také pomůže vyšperkovat jejich chuť. Tymián naopak škůdce odhání, ale chuť paprik zvýrazňuje taktéž.
Větší odrůdy potřebují více místa, proto je raději sázíme po jedné sazenici. Výsadba po dvou sazenicích má některé výhody. Rostliny se vzájemně podpírají, což jim prospívá. Také šetříme prostor – na jednu plochu se nám díky tomu vydá více rostlin, přesto ale dbáme o vzdušnost porostu.
Jak pěstovat papriky ve fóliovníku
Kam umístit fóliovník
Rostliny ve skleníku potřebují dobře osvětlené, slunné a teplé místo. Pokud nemáte na zahradě místo, kam dopadá sluneční světlo po celý den, vyberte místo, kam slunce svítí hlavně ráno. Rostliny po noci oschnou a skleník se krásně prohřeje.Sázení do půdy: Zasaďte salátová semena hned, jak bude půda životaschopná, nejlépe jeden nebo dva týdny před posledním jarním mrazem, ačkoli můžete začít i o něco dříve, protože podmínky ve fóliovníku poskytují přiměřenou ochranu před vlivy počasí.Na fóliovník je z hlediska zátěže životního prostředí nejlepší použit polyethylenovou (PE) fólii.
Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
Co zasadit mezi papriky : Okurky s koprem, kopr má ráda i mrkev a třeba červená řepa. Rajčata s bazalkou, cibulí, česnekem a třeba i celerem. Papriky zase s mrkví, petrželí, ale i s bazalkou a koprem.
Co sázet vedle cibule : Například mrkev a jinou kořenovou zeleninu z čeledi miříkovitých dávejme dohromady s cibulí. Tyto rostliny nejsou příbuzné, proto se mezi nimi nešíří a nemnoží škůdci a nemoci. Ba naopak. Kořenová zelenina chrání cibuli před muškou květilkou cibulovou, cibule na oplátku ochrání mrkev před pochmurnatkou mrkvovou.
Po kolika zasadit papriky
Sázení papriky do zahrady
Naopak, na místo po paprice už papriku nesaďte alespoň 3 roky. Sazenice papriky vysazujte ven v druhé polovině května, aby jim neuškodily případné pozdní mrazy nebo nízké noční teploty. Papriky vysazujte ve vzdálenosti 40–60 cm od sebe.
Pěstování rajčat ve fóliovníku
Sazenice můžete do fóliovníku zasadit ve chvíli, kdy teplota v něm neklesá pod 15 °C (vhodné je umístit do fóliovníku teploměr), a stejně tak by neměla vystoupat nad 27 °C (v teplých dnech je třeba větrat). Pamatujte na to, že rajčata potřebují propustnou a dobře prohnojenou půdu.Aby byl fóliovník stabilnější, je třeba ji po celé ploše pokrýt zeminou a na vrch umístit kamínky. K regulaci vlhkosti vzduchu, teploty a cirkulaci vzduchu slouží okna. Nejčastěji lze vyrolovat a zachytit pomocí suchých zipů.
Jak upevnit fóliovník : Ukotvení fóliovníku s prodlouženou ochrannou fólií je snadné. Stačí zapíchnout ukotvení do prodloužené ochranné fólie. Je-li fóliovník malý a lehký, postačí jej ukotvit pomocí zemních šroubů. Pokud je fóliovník větší nebo těžší, je lepší použít kotvy nebo ukotvení pomocí hlíny, kamene nebo betonu.