Nejvyšším bohem v jejich systému byl Taranis. Mezi další významné bohy patřil Lugh – dobrý bůh světla, Cernunnos (Karnonos), Epona a Sequana. Jako posvátná zvířata uctívali jelena, koně a kohouta. Svým bohům přinášeli i lidské oběti, většinou však obětovali zvířata.„Asi nejčastějším pokrmem Keltů byly zelenino-masové polévky zahuštěné nadrceným zrním, obilné či luštěninové kaše na slano či sladko, případně kvašené i nekvašené placky či chléb třeba se sýrem a zeleninou.Mezi předměty praktické povahy, které díky Keltům užíváme dosud, patří velké množství nástrojů: lopata, krumpáč, radlice, žací stroj, kosa, srp, brousek, mlýnské kolo, pilka, pilník, dláto, břitva, kladivo, kleště, vrták, nůžky, spínací špendlík, visací zámek, panty a závěsy ke dveřím a také pivní sud.
Čím platili Keltové : Nejprve Keltové používali především získané řecké mince, avšak brzy – hlavně podle řeckých vzorů – začali razit mince vlastní. Zlaté, stříbrné a bronzové. A stali se tedy jak obchodníky, tak i bankéři a peněžníky, a také těmi, kdo emitovali nové ražby mincí.
Jak se Oblekali Keltové
Keltové k odívání používali hlavně přírodní materiály jako len, konopí, kopřivu nebo vlnu. Výjimečně se vyskytlo i dovozové hedvábí. Kompletní oděvy se z tak dávné minulosti bohužel nedochovaly, ty na naší výstavě proto vznikly na základě složitého vědeckého výzkumu.
Za co vděčíme Keltům : I po tisících let nám po nich zůstaly zbytky hradišť a také některá zeměpisná jména. Právě Keltům vděčí za své pojmenování třeba řeka Jizera a přeneseně i celé Čechy – latinský název Bohemia vlastně označoval zemi Bójů, tedy jednoho z keltských kmenů, který na území dnešní České republiky žil.
Mezi nejrozšířenější pěstované plodiny patřila pšenice jednozrnka a dvojzrnka. Dále proso, ječmen, oves a také žito. Z luštěnin hrách a v výjimečně i čočka. Dále zelenina, z ovoce jablka, hrušky a švestky.
Ve střední Evropě, kde převládaly keltské a germánské kmeny, byl na přelomu letopočtu základ stravy tvořen surovinami rostlinného původu. Jednalo se zejména o pěstování pšenice, žita, špaldy, ječmene, luštěnin (hrách) a zeleniny (zelí, cibule, brambory).
Co nám zbylo po Keltech
Stopy po Keltech ale nacházíme i ve stepích východní Evropy, Přední Asie, stejně jako na pouštích Afriky a mrazivých pláních Skandinávie. Později jsou ale Keltové zotročeni nastupujícími Germány a Římany. Právě před nimi musí z Itálie do povodí Dunaje, Vltavy a Labe k nám do Čech ustoupit i Bójové.Keltové byli vyspělými zemědělci a chovateli dobytka. Zdokonalili hutnictví železa a dalších kovů. Dokázali vyrobit železnou kosu a železnou radlici, což urychlilo vývoj zemědělství. Ze soustavy kos vyrobili dokonce žací stroj.V závislosti na území, kde obchod probíhal, to mohly být například mušle, lastury, plátna, dobytek nebo i drahé kovy. Právě drahé kovy si mezi zbožovými penězi vydobyly největší oblíbenost. Drahé kovy jako komoditní peníze měly různé tvary a jejich hodnotu určovala hmotnost a ryzost.
Při obchodování používali mince – duhovky. Do té doby na našem území byl pouze výměnný obchod (výrobky se vyměňují za jiné). Keltové byli obávaní bojovníci. Jejich typickou zbraní je dlouhý těžký železný meč.
Co nosili Keltové : Keltský šatník obsahoval zejména lněné oděvy – ženy nosily zdobené lněné šaty, muži zase tuniky či haleny a velmi často i lehké pláště sepnuté sponou. Důležitou součástí oděvu byl opasek, kterým stahovali halenu v půli a sloužil nejenom jako ozdoba, ale také jako praktický kousek k zavěšení věcí.
Kdy k nám přišli Keltové : První keltské stopy se v Evropě objevují kolem roku 750 př. n. l. Řekové nazývali Keltoi kmeny z Alp, podle Tita Livia byla ale jejich domovinou Gálie, tedy Francie a Benelux. Keltové žili také v Británii, Irsku a pod jižními svahy Alp, kde mezi jinými kmeny najdeme i pro nás důležitý kmen Bójů.
Odkud k nám přišli Keltové
Keltská pravlast
Původní území osídlené Kelty se rozkládalo v oblasti vymezené na jihu Alpami, na severu pásmem středoněmeckých vrchovin, na západ zasahovalo do severovýchodní Francie, na východě k němu náleželo jihozápadní Německo až k bavorsko-rakouskému pomezí, a přináležela k němu i velká část Čech.
Keltové žili v kulatých domech s doškovou střechou. Materiál zdí se lišil podle oblasti, kde Keltové žili. Zdi byly tvořené ze zapleteného dřeva, slámy a bahna nebo také z kamení spojeného jílem. Uprostřed domu bylo ohniště a kouř unikal otvorem ve střeše.Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky. Z nich se vyráběla spousta jídel s rozličnými názvy.
V čem žili Germáni : Germáni žili v malých vesnicích rozesetých v krajině a nikdy nebudovali opevněná města. Předmětem obchodu byly především pestré vlněné látky nebo jantar, na druhou stranu dovážet římské zbraně barbarům bylo zakázané.
Antwort Co pili Keltové? Weitere Antworten – Co uctívali Keltové
Nejvyšším bohem v jejich systému byl Taranis. Mezi další významné bohy patřil Lugh – dobrý bůh světla, Cernunnos (Karnonos), Epona a Sequana. Jako posvátná zvířata uctívali jelena, koně a kohouta. Svým bohům přinášeli i lidské oběti, většinou však obětovali zvířata.„Asi nejčastějším pokrmem Keltů byly zelenino-masové polévky zahuštěné nadrceným zrním, obilné či luštěninové kaše na slano či sladko, případně kvašené i nekvašené placky či chléb třeba se sýrem a zeleninou.Mezi předměty praktické povahy, které díky Keltům užíváme dosud, patří velké množství nástrojů: lopata, krumpáč, radlice, žací stroj, kosa, srp, brousek, mlýnské kolo, pilka, pilník, dláto, břitva, kladivo, kleště, vrták, nůžky, spínací špendlík, visací zámek, panty a závěsy ke dveřím a také pivní sud.
Čím platili Keltové : Nejprve Keltové používali především získané řecké mince, avšak brzy – hlavně podle řeckých vzorů – začali razit mince vlastní. Zlaté, stříbrné a bronzové. A stali se tedy jak obchodníky, tak i bankéři a peněžníky, a také těmi, kdo emitovali nové ražby mincí.
Jak se Oblekali Keltové
Keltové k odívání používali hlavně přírodní materiály jako len, konopí, kopřivu nebo vlnu. Výjimečně se vyskytlo i dovozové hedvábí. Kompletní oděvy se z tak dávné minulosti bohužel nedochovaly, ty na naší výstavě proto vznikly na základě složitého vědeckého výzkumu.
Za co vděčíme Keltům : I po tisících let nám po nich zůstaly zbytky hradišť a také některá zeměpisná jména. Právě Keltům vděčí za své pojmenování třeba řeka Jizera a přeneseně i celé Čechy – latinský název Bohemia vlastně označoval zemi Bójů, tedy jednoho z keltských kmenů, který na území dnešní České republiky žil.
Mezi nejrozšířenější pěstované plodiny patřila pšenice jednozrnka a dvojzrnka. Dále proso, ječmen, oves a také žito. Z luštěnin hrách a v výjimečně i čočka. Dále zelenina, z ovoce jablka, hrušky a švestky.
Ve střední Evropě, kde převládaly keltské a germánské kmeny, byl na přelomu letopočtu základ stravy tvořen surovinami rostlinného původu. Jednalo se zejména o pěstování pšenice, žita, špaldy, ječmene, luštěnin (hrách) a zeleniny (zelí, cibule, brambory).
Co nám zbylo po Keltech
Stopy po Keltech ale nacházíme i ve stepích východní Evropy, Přední Asie, stejně jako na pouštích Afriky a mrazivých pláních Skandinávie. Později jsou ale Keltové zotročeni nastupujícími Germány a Římany. Právě před nimi musí z Itálie do povodí Dunaje, Vltavy a Labe k nám do Čech ustoupit i Bójové.Keltové byli vyspělými zemědělci a chovateli dobytka. Zdokonalili hutnictví železa a dalších kovů. Dokázali vyrobit železnou kosu a železnou radlici, což urychlilo vývoj zemědělství. Ze soustavy kos vyrobili dokonce žací stroj.V závislosti na území, kde obchod probíhal, to mohly být například mušle, lastury, plátna, dobytek nebo i drahé kovy. Právě drahé kovy si mezi zbožovými penězi vydobyly největší oblíbenost. Drahé kovy jako komoditní peníze měly různé tvary a jejich hodnotu určovala hmotnost a ryzost.
Při obchodování používali mince – duhovky. Do té doby na našem území byl pouze výměnný obchod (výrobky se vyměňují za jiné). Keltové byli obávaní bojovníci. Jejich typickou zbraní je dlouhý těžký železný meč.
Co nosili Keltové : Keltský šatník obsahoval zejména lněné oděvy – ženy nosily zdobené lněné šaty, muži zase tuniky či haleny a velmi často i lehké pláště sepnuté sponou. Důležitou součástí oděvu byl opasek, kterým stahovali halenu v půli a sloužil nejenom jako ozdoba, ale také jako praktický kousek k zavěšení věcí.
Kdy k nám přišli Keltové : První keltské stopy se v Evropě objevují kolem roku 750 př. n. l. Řekové nazývali Keltoi kmeny z Alp, podle Tita Livia byla ale jejich domovinou Gálie, tedy Francie a Benelux. Keltové žili také v Británii, Irsku a pod jižními svahy Alp, kde mezi jinými kmeny najdeme i pro nás důležitý kmen Bójů.
Odkud k nám přišli Keltové
Keltská pravlast
Původní území osídlené Kelty se rozkládalo v oblasti vymezené na jihu Alpami, na severu pásmem středoněmeckých vrchovin, na západ zasahovalo do severovýchodní Francie, na východě k němu náleželo jihozápadní Německo až k bavorsko-rakouskému pomezí, a přináležela k němu i velká část Čech.
Keltové žili v kulatých domech s doškovou střechou. Materiál zdí se lišil podle oblasti, kde Keltové žili. Zdi byly tvořené ze zapleteného dřeva, slámy a bahna nebo také z kamení spojeného jílem. Uprostřed domu bylo ohniště a kouř unikal otvorem ve střeše.Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky. Z nich se vyráběla spousta jídel s rozličnými názvy.
V čem žili Germáni : Germáni žili v malých vesnicích rozesetých v krajině a nikdy nebudovali opevněná města. Předmětem obchodu byly především pestré vlněné látky nebo jantar, na druhou stranu dovážet římské zbraně barbarům bylo zakázané.