K plotu proto můžeme zasadit různé druhy salátu nebo špenát. O něco více hodin světla pro růst potřebuje mrkev, petržel, celer, fazole, řepa nebo hrášek. V polostínu se bude dařit zelí, brokolici, květáku, kapustě a pórku.Většinu z nich by vám zahradník při prodeji asi nejraději zamlčel.
Túje (thuja) V českých zahradách je stále jednou z nejoblíbenějších dřevin pro vytváření živých plotů túje.
Tis červený Tis patří mezi nádherné jehličnany.
Habr. Častým kandidátem na živý plot je habr.
Zimostráz (Buxus)
Vhodné je použít levanduli, šalvěj hájní, petrovskie, rozchodník, okrasné trávy… zkrátka to, co se vám líbí. Zajímavé jsou také kombinované výsadby s růžemi, levandulí (lavandula), šalvějí (salvia), kavylem (stipa) a okrasnými česneky (allium). Záhon u plotu z vnitřní strany je už osobnější.
Co dát jako živý plot : V podobě volně rostoucích živých plotů jsou oblíbené například zlatice (Forsythia), vajgélie (Weigela), pustoryly (Philadelphus), svídy (Cornus), ptačí zoby (Ligustrum), kaliny (Viburnum), tavolníky (Spiraea), šeříky (Syringa) a nebo třeba stromkové hortenzie (Hydrangea).
Co zasadit místo túje
Túje nejsou jediné jehličnany, které mohou tvořit živý plot. Použít lze různé druhy tisu, jedlovce, modřínu, smrku či cypřišku. Hledáte-li rychlerostoucí a statný keř, zkuste cypřišovec leylandský (Cupressocyparis leylandii).
Jak daleko od plotu sázet živý plot : V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m. Nicméně zákon pamatuje i na to, že ve vhodné době může soused šetrným způsobem ošetřit tu část keře, která přesahuje na jeho pozemek.
Ani jehličnatý živý plot nemusí být jednotvárný. Kombinujte různé barvy a tvary, případně vytvořte smíšenou stěnu z různých jehličnanů. Půjde o zajímavé pozadí prostřednictvím různých tvarů, barev, textur, nikoli o klasickou výsadbu jednoho druhu. Kombinujte smrky, borovice, túje a cypřiše. V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m. Nicméně zákon pamatuje i na to, že ve vhodné době může soused šetrným způsobem ošetřit tu část keře, která přesahuje na jeho pozemek.
Co na nízký živý plot
Pro nízký živý plot (lem) se hodí například buxus, který se dá pohodlně udržet do půlmetrové výšky, nebo také zakrslá verze blýskavky RED ROBIN s přívlastkem "LITTLE". Do středně vysokých živých plotů (0,5 – 1 m) bychom mohli zařadit například ptačí zob, kterému tato výška vyhovuje.Do květináče můžete vysadit letničky, trvalky, malé keříčky i zakrslé stromky. Pro takové pěstování máte k dispozici jehličnaté i listnaté stromky a keře, a také široký výběr trvalek a letniček. Zajímavou možností mohou být sloupovité ovocné stromky.Použít lze různé druhy tisu, jedlovce, modřínu, smrku či cypřišku. Je to kvůli jednoduššímu ošetřování plotu i kvůli řezu dřevin či aplikaci postřiku nebo hnojiva. Túje rostou průměrně 20-40 cm ročně. Je to závislé na kultivaru a podmínkách pěstování. Ve vhodné oblasti s pravidelným hnojením a přiměřenou závlahou rostou 25-40 cm ročně.
Kdy naposledy stříhat živý plot : Vhodné období – od kdy by se měl živý plot stříhat Vhodné je jaro a podzim. V těchto ročních obdobích není ani příliš teplo ani příliš chladno, takže zastřižené větvě a výhonky mohou ideálně dorůst. Případně se nabízí tvarování v červnu.
Jaká je maximální výška plotu mezi sousedy : Stavbu plotu a souhlas od souseda
Opět připomínámě, že povolená výška plotu (nejen) mezi sousedy je 2 metry. Pokud stavíte vyšší plot, je potřeba získat územní souhlas a k němu i souhlas souseda.
Jak často stříhat živý plot
Živý plot by se měl stříhat každý rok, jelikož delší vyčkávání a poté radikální střih škodí zdraví vegetace. V horkých dnech není stříhání živého plotu vhodné, jelikož čerstvě ořezané výhonky mohou jinak zaschnout. Pravidelná péče spočívá v tom, že vyříznete poškozené části a tím dojde i k omlazení postižených míst. Živý plot bude třeba zastřihnout hned na začátku a zkrátit značnou část jeho výšky pomocí řetězové pily. Možná ho budete chtít zkrátit na výšku pouhých 1–1,2 metru. Tím podpoříte rychlý růst nových výhonků, které pak můžete zastřihávat a tvarovat během růstu.Výsadba rostlin ve velkých květináčích na terase
Do květináče můžete vysadit letničky, trvalky, malé keříčky i zakrslé stromky. Pro takové pěstování máte k dispozici jehličnaté i listnaté stromky a keře, a také široký výběr trvalek a letniček. Zajímavou možností mohou být sloupovité ovocné stromky.
Co dát na dno květináče : Z čeho drenážní vrstvu vytvořit Drenáž je v podstatě jakýkoli nasákavý materiál. Do květináčů se nejlépe hodí speciální materiál, kterým je KERAMZIT, SERAMIS nebo PERLIT. Nahradit je mohou ale také střepy hliněných nádob, jemný štěrk nebo kamínky.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Co pestovat u plotu? Weitere Antworten – Co zasadit u plotu
K plotu proto můžeme zasadit různé druhy salátu nebo špenát. O něco více hodin světla pro růst potřebuje mrkev, petržel, celer, fazole, řepa nebo hrášek. V polostínu se bude dařit zelí, brokolici, květáku, kapustě a pórku.Většinu z nich by vám zahradník při prodeji asi nejraději zamlčel.
Vhodné je použít levanduli, šalvěj hájní, petrovskie, rozchodník, okrasné trávy… zkrátka to, co se vám líbí. Zajímavé jsou také kombinované výsadby s růžemi, levandulí (lavandula), šalvějí (salvia), kavylem (stipa) a okrasnými česneky (allium). Záhon u plotu z vnitřní strany je už osobnější.
Co dát jako živý plot : V podobě volně rostoucích živých plotů jsou oblíbené například zlatice (Forsythia), vajgélie (Weigela), pustoryly (Philadelphus), svídy (Cornus), ptačí zoby (Ligustrum), kaliny (Viburnum), tavolníky (Spiraea), šeříky (Syringa) a nebo třeba stromkové hortenzie (Hydrangea).
Co zasadit místo túje
Túje nejsou jediné jehličnany, které mohou tvořit živý plot. Použít lze různé druhy tisu, jedlovce, modřínu, smrku či cypřišku. Hledáte-li rychlerostoucí a statný keř, zkuste cypřišovec leylandský (Cupressocyparis leylandii).
Jak daleko od plotu sázet živý plot : V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m. Nicméně zákon pamatuje i na to, že ve vhodné době může soused šetrným způsobem ošetřit tu část keře, která přesahuje na jeho pozemek.
Ani jehličnatý živý plot nemusí být jednotvárný. Kombinujte různé barvy a tvary, případně vytvořte smíšenou stěnu z různých jehličnanů. Půjde o zajímavé pozadí prostřednictvím různých tvarů, barev, textur, nikoli o klasickou výsadbu jednoho druhu. Kombinujte smrky, borovice, túje a cypřiše.
V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m. Nicméně zákon pamatuje i na to, že ve vhodné době může soused šetrným způsobem ošetřit tu část keře, která přesahuje na jeho pozemek.
Co na nízký živý plot
Pro nízký živý plot (lem) se hodí například buxus, který se dá pohodlně udržet do půlmetrové výšky, nebo také zakrslá verze blýskavky RED ROBIN s přívlastkem "LITTLE". Do středně vysokých živých plotů (0,5 – 1 m) bychom mohli zařadit například ptačí zob, kterému tato výška vyhovuje.Do květináče můžete vysadit letničky, trvalky, malé keříčky i zakrslé stromky. Pro takové pěstování máte k dispozici jehličnaté i listnaté stromky a keře, a také široký výběr trvalek a letniček. Zajímavou možností mohou být sloupovité ovocné stromky.Použít lze různé druhy tisu, jedlovce, modřínu, smrku či cypřišku.
Je to kvůli jednoduššímu ošetřování plotu i kvůli řezu dřevin či aplikaci postřiku nebo hnojiva. Túje rostou průměrně 20-40 cm ročně. Je to závislé na kultivaru a podmínkách pěstování. Ve vhodné oblasti s pravidelným hnojením a přiměřenou závlahou rostou 25-40 cm ročně.
Kdy naposledy stříhat živý plot : Vhodné období – od kdy by se měl živý plot stříhat Vhodné je jaro a podzim. V těchto ročních obdobích není ani příliš teplo ani příliš chladno, takže zastřižené větvě a výhonky mohou ideálně dorůst. Případně se nabízí tvarování v červnu.
Jaká je maximální výška plotu mezi sousedy : Stavbu plotu a souhlas od souseda
Opět připomínámě, že povolená výška plotu (nejen) mezi sousedy je 2 metry. Pokud stavíte vyšší plot, je potřeba získat územní souhlas a k němu i souhlas souseda.
Jak často stříhat živý plot
Živý plot by se měl stříhat každý rok, jelikož delší vyčkávání a poté radikální střih škodí zdraví vegetace. V horkých dnech není stříhání živého plotu vhodné, jelikož čerstvě ořezané výhonky mohou jinak zaschnout. Pravidelná péče spočívá v tom, že vyříznete poškozené části a tím dojde i k omlazení postižených míst.
Živý plot bude třeba zastřihnout hned na začátku a zkrátit značnou část jeho výšky pomocí řetězové pily. Možná ho budete chtít zkrátit na výšku pouhých 1–1,2 metru. Tím podpoříte rychlý růst nových výhonků, které pak můžete zastřihávat a tvarovat během růstu.Výsadba rostlin ve velkých květináčích na terase
Do květináče můžete vysadit letničky, trvalky, malé keříčky i zakrslé stromky. Pro takové pěstování máte k dispozici jehličnaté i listnaté stromky a keře, a také široký výběr trvalek a letniček. Zajímavou možností mohou být sloupovité ovocné stromky.
Co dát na dno květináče : Z čeho drenážní vrstvu vytvořit Drenáž je v podstatě jakýkoli nasákavý materiál. Do květináčů se nejlépe hodí speciální materiál, kterým je KERAMZIT, SERAMIS nebo PERLIT. Nahradit je mohou ale také střepy hliněných nádob, jemný štěrk nebo kamínky.