Antwort Co patří mezi paryby? Weitere Antworten – Kdo patří mezi paryby

Paryby (Chondrichthyes) jsou mořští, vzácně i sladkovodní čelistnatci s chrupavčitou, i když na povrchu zvápenatělou kostrou. Nejznámější z nich jsou žraloci a rejnoci (kteří zároveň tvoří dvě podskupiny takzvaných příčnoústých paryb), kromě nich mezi paryby patří ještě nepočetná skupina chimér.Paryby jsou rybám velmi podobné, avšak na rozdíl od ryb mají jen chrupavčitou kostru. Nemají skřele, a proto se musí neustále pohybovat, aby mohly dýchat. Nemají také plynový měchýř, který by je nadnášel. Většina paryb má shora zploštělou hlavu či tělo a jejich pokožku jim pokrývají kostěné šupinky.Plakoidní šupiny jsou typické jen pro paryby, u ryb se s nimi nesetkáme. Dobře se to pamatuje – „p jako paryby, proto p jako plakoidní“. Plakoidní šupiny mají velmi neobvyklou stavbu připomínající zuby. Jsou podobně jako zuby složeny hlavně ze zuboviny a na povrchu jsou kryty sklovinou.

Co vylučují paryby : Paryby mají / nemají plynový měchýř. d. Mořské paryby vylučují malé / velké množství moči.

Na co se dělí paryby

Kromě vejcorodých paryb jsou vejcoživorodé (např. polorejnok kalifornský) i živorodé. Dělí se na žraloky, rejnoky, chiméry.

Jak se Rozmnozuji paryby : Oplození u paryb je vnitřní. Párové kopulační orgány samců (pterygopody) vznikají z mediálních částí břišních ploutví. Paryby jsou vejcorodé, vejcoživorodé i živorodé. U některých vejcoživorodých je znám nitroděložní kanibalismus, kdy jedno z embryí požírá ostatní sourozence.

Mají s nimi podobný tvar těla, ale řadou znaků se od nich zásadně liší. Charakteristickým znakem všech paryb je chrupavčitá kostra, v níž alespoň částečně zůstává zachována struna hřbetní. Stejně jako ryby dýchají pomocí žaber, ale ty ústí navenek pomocí žaberních štěrbin.

Kostra žraloků (a paryb obecně) je chrupavčitá a relativně jednoduše stavěná: zahrnuje lebku a páteř, oporu žaberních oblouků a kostru ploutví.

Jaký typ tkáně tvoří kostru paryb

Ústní otvor mají na spodní straně hlavy. Je známo asi 850 druhů, jejich velikost se pohybuje mezi 50 cm až 18 metry. -Vnitřní kostru mají chrupavčitou, jen v neurálních obloucích obratlů jsou stopy kostní tkáně, lebku mají celistvou beze švů.Kostra. Kostra žraloků (a paryb obecně) je chrupavčitá a relativně jednoduše stavěná: zahrnuje lebku a páteř, oporu žaberních oblouků a kostru ploutví. Chrupavka je oproti kostní tkáni lehčí a flexibilnější, zároveň je však u paryb na povrchu zpevněná vrstvou mineralizovaných šestibokých destiček (prizmat).Už z tohoto vybavení je jasná potrava paryb, jsou to predátoři lovící ryby, lachtany, korýše Ale existují výjimky, které se živí planktonem. Šikovné lovce z nich dělá i schopnost cítit kapku krve i na km daleko. Mezi paryby patří žraloci a rejnoci.

Žralok se zvláštním utvářením hlavy. Živí se jím žralok obrovský. Slouží k dýchání ve vodě. Tvoří páteř.

Jaká je největší paryba : Největší ze všech paryb je žralok obrovský (Rhincodon typus), který dosahuje délky kolem 14–18 m a neuvěřitelné hmotnosti až 20 tun.

Co je to žralok : Žraloci (Selachii) představují takřka výhradně mořskou skupinu příčnoústých paryb, pro kterou je charakteristické vřetenovité či válcovité, vzácně u některých skupin zploštělé tělo, heterocerkní ocasní ploutev (její horní lalok je dominantní), 5 či výjimečně až 7 žaberních štěrbin po stranách hlavy a prsní ploutve, …

Co jedl megalodon

Byl to obří predátor, který se zaměřoval na velkou kořist, jako byly velryby, ploutvonožci a velké druhy želv. Žil ve třetihorních oceánech po celé Zemi, asi před 23 až 3,6 miliony let.

Místo s největším počtem zaznamenaných útoků je New Smyrna Beach, Florida, USA. Rozvinuté země jako Spojené státy, Austrálie a, do jisté míry, Jižní Afrika, vedou důkladnější dokumentaci žraločích útoků než rozvojové pobřežní země.Žraločí samice Mariechen neboli Mařenka z jeho akvária totiž na svět přivádí potomky bez přispění samce. Průzkum ukázal, že jde o partenogenezi, tedy "samorozmnožování". Je to první takový případ u žraloků v Evropě.

Jak zemřel megalodon : Megalodon byl v kompetičním vztahu s kytovci lovícími jiné velryby, kteří možná přispěli k jeho vyhynutí. Vzhledem k tomu, že žil primárně v teplých vodách, za jeho vyhynutí mohl i nástup ledové doby či ochlazení oceánů.