Antwort Co následuje po nitridování? Weitere Antworten – Co nasleduje po Nitridaci

Abychom kromě uvedených vlastností dosáhli vysoké korozní odolnosti, následuje po nitridaci pasivační stupeň, sestávající ve zpracování v oxidační lázni, kde se na povrchu porézní zóny vytvoří vrstva směsných oxidů železa Fe3O4 a organické antikorozivní impregnace.Jak zvýšit tvrdost oceli Tvrdost oceli se získává ohřevem materiálu na austenizační teplotu 790-1200 °C s následným rychlým zchlazením (kalení) a popouštěním oceli.Cementování v kapalném prostředí – provádí se v kyanidových lázních. Probíhá velmi rychle; povrch je sycen poměrně rovnoměrně. Cementování v sypkém prostředí – provádí se ve směsi, jejímiž hlavními složkami jsou dřevěné uhlí a uhličitan barnatý BaCO3. Cementační teploty se pohybují kolem 800 až 950 C.

Jak se Nitriduje : Povrch se nasycuje atomárním dusíkem, získaným např. rozkladem čpavku na vodík a dusík, při teplotě přibližně 500–600 °C. Vzhledem k uvedené teplotě lze nitridovat pouze oceli, které mají teplotu popouštění vyšší. Nitridovaná ocel také musí obsahovat legury, které nitridaci podporují a tvrdé nitridy vytvářejí.

Jak probíhá nitridace

Nitridování nástrojů probíhá nejčastěji v solných lázních obsahujících kyanid sodný (NaCN), kyanid draselný (KCN) a určité množství kyanatanů NaCNO a KCNO. K tomuto účelu se používá sůl NS 350. Nitridovat nástroje, zejména nástroje větších rozměrů, lze však i v plynu. K tomuto účelu se používá čpavku.

Jak probiha nitridace : OBECNÝ PRINCIP

Působením toku elektrického proudu dochází k anomálnímu výboji modro-fialové barvy, který stejnoměrně pokryje povrch nitridované součásti během procesu. Vlastní proces nitridace probíhá vzájemným působením mezi povrchem nitridované součásti a plazmovým plynem.

V případě oceli dochází ke vzniku přesyceného tuhého roztoku uhlíku v železe (tzv. martenzitu). Ten je charakteristický jemnou strukturou. Kalíme proto, abychom dosáhli vyšší, případně maximální tvrdosti výrobku nebo jeho pracovní plochy, například břitu.

Podle druhu oceli se kalí do různého prostředí: Kalení do vody – voda má silný ochlazovací účinek, používá se pro uhlíkové oceli Kalení do oleje – olej chladí pomaleji, používá se pro slitinové oceli Kalení na vzduchu – vzduch chladí nejpomaleji, probíhá u tzv.

Co nasleduje po Cementovani

Po cementování vždy následuje kalení. V nacementované vrstvě je dosaženo cca 0,85%C. Po kalení se změní struktura v martenzitickou, která se vyznačuje vysokou tvrdostí a křehkostí. Výhodou je, že jádro součásti zůstává houževnaté.Kalení je způsob tepelného zpracování feritických ocelí (austenitické oceli a ostatní kovy kalit nelze). Při něm se ocel ohřeje na tzv. kalící teplotu, a poté se prudce ochlazuje. Tím získává lepší mechanické a fyzikální vlastnosti.vzduch – vzduchem se kalí pouze samokalitelné oceli tř. 19, pro zvýšení účinku se vzduch dmýchá pod tlakem 10 kPa. roztavené kovové lázně – používáme jen v některých případech, podobné vlastnosti jako solné lázně

Kalení je postup tepelného zpracování ocelí, při kterém se dílec ohřívá na austenitizační (kalící) teplotu a po výdrži na této teplotě se následně ochladí tak, aby se v oceli změnila vnitřní struktura – dílec je tvrdý a křehký.

Co je to tepelné zpracování : Tepelné zpracování je řízený proces používaný ke změně mikrostruktury materiálů, jako jsou kovy a jejich slitiny, jehož účelem je poskytnout materiálům vlastnosti, které prodlužují životnost výsledných součástí – například zvýšení tvrdosti povrchu, odolnosti vůči teplotě, tažnosti a pevnosti.

Jaké oceli lze kalit : Za kalitelnou je považována ocel s obsahem uhlíku vyšším než 0,2 %, ideálně nad hranicí 0,35 %. Možnost kalení je naopak zapovězená ocelím austenitickým a všem ostatním kovům. Principem je totiž vznik nasyceného roztoku uhlíku v přítomném železe – martenzitu.

Proč se kalí v oleji

Cílem kalení je zvýšit tvrdost oceli a tím její užitné vlastnosti. Teplota oleje v praxi pro kalení bývá přibližně 60 až 80°C. Pokud se olej řádně používá a je pravidelně čištěn, má prakticky neomezenou životnost.

Martenzit je přesycený tuhý roztok uhlíku v železe α. Vysoká tvrdost a pevnost patří mezi jeho základní vlastnosti. Vzniká jako podchlazený tuhý roztok při kalení. Při jeho vzniku dochází k bezdifúzní střihové přeměně a rychlost tvorby zárodků je přibližná rychlosti zvuku v kovech.Po kalení následuje popouštění, tj. ohřev na teplotu pod A1, výdrž a ochlazení. První operací při zušlechťování je ohřev oceli nad teplotu A3, nad níž probíhá přeměna feriticko-perlitické struktury na austenit, austenitizace.

Proč se Žíhá : Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.