Nejpřirozenější potravou pro volně žijící zvěř jsou sušené trávy a byliny, včetně letorostů keřů či například sušeného maliníku. Vhodná jsou také jaderná krmiva – kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice nebo hrách. Z obilí je pro přikrmování vhodný pouze oves!Nosit můžeme všechny trávy a byliny, včetně letorostů keřů, zakonzervovaných sušením. Jedná se tedy o seno, senáž, sušené maliní ve svazcích a podobně. To je nejpřirozenější potrava pro volně žijící zvěř. Seno je možné předkládat jak do krmelců, tak volně na zem, odkud ho zvěř ráda bere.Mezi dužnatá krmiva patří ovoce a zelenina. Ze zeleniny je nejvhodnější mrkev, brambor a řepa. Z ovoce to jsou jablka, hrušky nebo meruňky, švestky či špendlíky. V předjaří můžeme zvěři přilepšit jeřabinami, které jim pomáhají s přechodem na zelenou stravu.
Co nosit zvířatům do lesa : „Do krmelců mohou lidé nosit jablíčka, čerstvé kaštany, žaludy nebo bukvice. Nikdy ale ne sušené, protože ty zvěř velmi špatně tráví. Taky není vhodné nosit do krmelce bílé pečivo. Samozřejmě menší množství není problém.
Co by měl kůň jíst
Koně milují pohyb a rostliny, ale…
Den za dnem se toulají a pokrývají velké plochy, pasou se na trávě a jiných rostlinách. Tráva je tedy to, co mají koně nejraději. V jídelníčku pomalých koní najdete i listy, mechy, mladé výhonky a keře. Nepohrdnou ani kůrou stromů.
Proč se zvířatům dává sůl : Sůl je celoročně k dispozici, aby ji mohla zvěř brát, když potřebuje. Sodík obsažený v soli je velice důležitý pro správnou činnost organismu. Stejně tak ale zvěř potřebuje i další živiny, jako vápník a fosfor, tedy hlavní minerály pro rozvoj kostry a růst paroží.
OBECNĚ VHODNÉ KRMIVO
– seno, tráva, luční byliny, zelenina (saláty, zelené natě, mrkev, celer, řapíkatý celer, petržel, řepa, papriky vč. jadřince, okurka, rajče, kedlubna, ředkvičky, ředkev, zelí (jen trošku, může nadýmat!), cuketa, fenykl, brokolice, květák, špenát, řeřicha, a další…) Potrava. Muflon nepatří mezi vybíravé druhy a spásá i kyselé a tvrdé trávy. V celkovém objemu přijímané potravy tvoří trávy asi 70 %, listí stromů a keřů asi 15 % a polokeře okolo 10 %. Pokud nenajde dostatek vhodně složené potravy, ohryzává kořenové náběhy lesních dřevin, případně kmeny.
Co jí Srnec
Srnčí se živí zejména nejrůznějšími bylinami, občas požírá také různé plody. Zvláště v oblibě má přitom mladé výhonky trav s vysokým obsahem vlhkosti. Srnec obecný je relativně plachý a při ohrožení se často ozývá bekáním, tedy zvukem podobným psímu štěknutí.Co patří do krmelce
seno.
sušené bylinky a trávy.
sušené maliní
oves.
kukuřice.
žaludy.
hrách.
jeřabiny.
Plody dětského podzimního snažení pak slouží jako potrava zejména pro jeleny. Srnci ani divoká prasata podle myslivců kaštany nevyhledávají. „Připravujeme je ale pro jelení zvěř, a to tak, že je zašlapeme do země a zvířata si je sama vyhrabávají. Vhodnější by byly žaludy, které by přišly vhod veškeré zvěři. Dospělý kůň může až 10 kg mrkví denně. Hříbata do 6 měsíců 2 kg denně. Vhodná dávka je 1- 3 kg denně a koně. Upozornění: Dlouhodobé vysoké denní dávky mrkve však poškozují játra!
Co nesmí jíst kůň : Koně by se měli vyhnout ovoci s peckami ve větším množství, a také avokádu. I mezi zeleninou jsou bubáci, které by koně měli vynechat. Jsou to brambory, brokolice, květák a zelí, česnek, cibule, rajčata a rebarbora.
Čím se dá nahradit sůl : Výbornou náhražkou soli v jídle je například římský kmín, chili paprika, skořice (dá se použít i na nesladké pokrmy), muškát, libeček, estragon, šalvěj, pepř a další bylinky a koření.
Co se stane kdyz jim hodně soli
Nadmíra soli nám škodí. Příliš velký příjem sodíku významně zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku i srdečních a cévních chorob. Lékaři dnes už nadměrný přísun sodíku viní i z tvorby ledvinových kamenů, oslabení kostí nebo rakoviny žaludku. Lékaři někdy doporučují sůl jako emetikum (dávidlo – na vyvolání zvracení). Mrkev je prospěšná a hlavně oblíbená králičí potrava, ale jen v omezeném množství. Králík by neměl dostat víc než jednu mrkev za den. Zahradní mrkev může být přehnojena dusíkem, stejně jako salát, a tudíž pro králíka nebezpečná.Při odstavu lze krmit salátem, kapustou, brokolicí, pampeliškou, hořčicí, řepou, senem apod. Pozor však na komerčně vyráběné granule. Ty mohou obsahovat hodně uhlohydrátů a nedostatek vlákniny, stejně tak jako mrkev a jablka. Mládě by mělo mít stálý přístup k vodě.
Kdy klade muflon : Rozmnožování Doba námluv probíhá v listopadu, někdy i v prosinci. Muflončata se rodí asi po 22 týdnech, většinou po jednom, někdy po dvou mláďatech.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Co můžeme dát do krmelce? Weitere Antworten – Čím přikrmovat lesní zvěř
Nejpřirozenější potravou pro volně žijící zvěř jsou sušené trávy a byliny, včetně letorostů keřů či například sušeného maliníku. Vhodná jsou také jaderná krmiva – kaštany, žaludy, bukvice, obilí, kukuřice nebo hrách. Z obilí je pro přikrmování vhodný pouze oves!Nosit můžeme všechny trávy a byliny, včetně letorostů keřů, zakonzervovaných sušením. Jedná se tedy o seno, senáž, sušené maliní ve svazcích a podobně. To je nejpřirozenější potrava pro volně žijící zvěř. Seno je možné předkládat jak do krmelců, tak volně na zem, odkud ho zvěř ráda bere.Mezi dužnatá krmiva patří ovoce a zelenina. Ze zeleniny je nejvhodnější mrkev, brambor a řepa. Z ovoce to jsou jablka, hrušky nebo meruňky, švestky či špendlíky. V předjaří můžeme zvěři přilepšit jeřabinami, které jim pomáhají s přechodem na zelenou stravu.
Co nosit zvířatům do lesa : „Do krmelců mohou lidé nosit jablíčka, čerstvé kaštany, žaludy nebo bukvice. Nikdy ale ne sušené, protože ty zvěř velmi špatně tráví. Taky není vhodné nosit do krmelce bílé pečivo. Samozřejmě menší množství není problém.
Co by měl kůň jíst
Koně milují pohyb a rostliny, ale…
Den za dnem se toulají a pokrývají velké plochy, pasou se na trávě a jiných rostlinách. Tráva je tedy to, co mají koně nejraději. V jídelníčku pomalých koní najdete i listy, mechy, mladé výhonky a keře. Nepohrdnou ani kůrou stromů.
Proč se zvířatům dává sůl : Sůl je celoročně k dispozici, aby ji mohla zvěř brát, když potřebuje. Sodík obsažený v soli je velice důležitý pro správnou činnost organismu. Stejně tak ale zvěř potřebuje i další živiny, jako vápník a fosfor, tedy hlavní minerály pro rozvoj kostry a růst paroží.
OBECNĚ VHODNÉ KRMIVO
– seno, tráva, luční byliny, zelenina (saláty, zelené natě, mrkev, celer, řapíkatý celer, petržel, řepa, papriky vč. jadřince, okurka, rajče, kedlubna, ředkvičky, ředkev, zelí (jen trošku, může nadýmat!), cuketa, fenykl, brokolice, květák, špenát, řeřicha, a další…)
Potrava. Muflon nepatří mezi vybíravé druhy a spásá i kyselé a tvrdé trávy. V celkovém objemu přijímané potravy tvoří trávy asi 70 %, listí stromů a keřů asi 15 % a polokeře okolo 10 %. Pokud nenajde dostatek vhodně složené potravy, ohryzává kořenové náběhy lesních dřevin, případně kmeny.
Co jí Srnec
Srnčí se živí zejména nejrůznějšími bylinami, občas požírá také různé plody. Zvláště v oblibě má přitom mladé výhonky trav s vysokým obsahem vlhkosti. Srnec obecný je relativně plachý a při ohrožení se často ozývá bekáním, tedy zvukem podobným psímu štěknutí.Co patří do krmelce
Plody dětského podzimního snažení pak slouží jako potrava zejména pro jeleny. Srnci ani divoká prasata podle myslivců kaštany nevyhledávají. „Připravujeme je ale pro jelení zvěř, a to tak, že je zašlapeme do země a zvířata si je sama vyhrabávají. Vhodnější by byly žaludy, které by přišly vhod veškeré zvěři.
Dospělý kůň může až 10 kg mrkví denně. Hříbata do 6 měsíců 2 kg denně. Vhodná dávka je 1- 3 kg denně a koně. Upozornění: Dlouhodobé vysoké denní dávky mrkve však poškozují játra!
Co nesmí jíst kůň : Koně by se měli vyhnout ovoci s peckami ve větším množství, a také avokádu. I mezi zeleninou jsou bubáci, které by koně měli vynechat. Jsou to brambory, brokolice, květák a zelí, česnek, cibule, rajčata a rebarbora.
Čím se dá nahradit sůl : Výbornou náhražkou soli v jídle je například římský kmín, chili paprika, skořice (dá se použít i na nesladké pokrmy), muškát, libeček, estragon, šalvěj, pepř a další bylinky a koření.
Co se stane kdyz jim hodně soli
Nadmíra soli nám škodí. Příliš velký příjem sodíku významně zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku i srdečních a cévních chorob. Lékaři dnes už nadměrný přísun sodíku viní i z tvorby ledvinových kamenů, oslabení kostí nebo rakoviny žaludku. Lékaři někdy doporučují sůl jako emetikum (dávidlo – na vyvolání zvracení).
Mrkev je prospěšná a hlavně oblíbená králičí potrava, ale jen v omezeném množství. Králík by neměl dostat víc než jednu mrkev za den. Zahradní mrkev může být přehnojena dusíkem, stejně jako salát, a tudíž pro králíka nebezpečná.Při odstavu lze krmit salátem, kapustou, brokolicí, pampeliškou, hořčicí, řepou, senem apod. Pozor však na komerčně vyráběné granule. Ty mohou obsahovat hodně uhlohydrátů a nedostatek vlákniny, stejně tak jako mrkev a jablka. Mládě by mělo mít stálý přístup k vodě.
Kdy klade muflon : Rozmnožování Doba námluv probíhá v listopadu, někdy i v prosinci. Muflončata se rodí asi po 22 týdnech, většinou po jednom, někdy po dvou mláďatech.