Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž.Druhy zájmen
osobní (on, já, ty)
přivlastňovací (náš, jejich, vaše)
ukazovací (ten, ta, to)
tázací (kdo, co, který)
vztažná (kdo, co, jenž)
neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)
záporná (nikdo, nic, žádný)
zájmena ukazovací (též demonstrativa) – ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám. zájmena tázací (též interogativa) – kdo, co, jaký, který, čí zájmena vztažná (též relativa) – kdo, co, jaký, který, čí, jenž
Co jsou to zájmena Vztazna : Vztažná zájmena spojují stejně jako spojky a vztažná příslovce souvětí. Mezi vztažná zájmena řadíme zájmena kdo, co, který, jaký, čí, jenž Vedlejší věty, jež připojujeme vztažnými zájmeny a příslovci, nazýváme vztažné (Muž, který včera přijel, … Navštívila místo, kde se narodila.
Co jsou osobní zájmena
Zájmena – osobní a vztažná
osobní (já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona + zvratné se),
přivlastňovací (můj, tvůj, náš, váš, …),
ukazovací (ten, ta, to, tento, …),
tázací (kdo, co, jaký, který, čí),
vztažná (kdo, co, jaký, který, čí, jenž, …),
neurčitá (někdo, něco, kdosi, cosi, leckdo, …),
Jak se dělí zájmena : Mluvnice češtiny II (dále jen MČ II) dělí zájmena také do 9 skupin, kterými jsou osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná, vymezovací a totalizující zájmena.
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Jaký druh zájmena Je sobě
Zvratné osobní zájmeno
1. Nominativ
—-
2. Genitiv
sebe
3. Dativ
sobě, si
4. Akuzativ
sebe, se
6. Lokál
sobě
3.osoba
Střední
J. č.
2. Genitiv
jeho, ho, jej něho, něj
3. Dativ
jemu, mu němu
4. Akuzativ
je, ho, jej ně, něj
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Jak poznam zájmeno ve větě : Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž. Zájmena neurčitá vyjadřují neurčitost osoby, věci nebo vztahu.
Jaké zájmeno je nikoho : Druhy zájmen
druh zájmen
zájmena
ale také… (skloňujeme)
VZTAŽNÁ
kdo, co, jaký, který, čí, jenž
jaká, jakým, kterou, jež, …
NEURČITÁ
viz schéma pod tabulkou
komukoli, lecčemu, nějakým, …
ZÁPORNÁ
nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný
nikoho, ničemu, nijakou, žádným,…
Co je asi za slovní druh
Některá slova jsou vždy jen částicemi, např. kéž, asi, snad, možná. Jiná však můžeme použít buď jako částice, nebo jako jiný slovní druh (nejčastěji zájmena, příslovce, spojky).
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.Zájmena osobní zastupují jména osob/zvířat (např. já, on, vy) nebo názvy věcí (např. ono). Pozor, patří sem i zvratné se/si (např.
Jak se ptáme na osobní zájmena : Základní osobní zájmena používáme ve funkci podmětu věty. V češtině se na ně tedy ptáme 'kdo
Antwort Co jsou to osobní zájmena? Weitere Antworten – Co je to zájmeno příklad
Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž.Druhy zájmen
zájmena ukazovací (též demonstrativa) – ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám. zájmena tázací (též interogativa) – kdo, co, jaký, který, čí zájmena vztažná (též relativa) – kdo, co, jaký, který, čí, jenž
Co jsou to zájmena Vztazna : Vztažná zájmena spojují stejně jako spojky a vztažná příslovce souvětí. Mezi vztažná zájmena řadíme zájmena kdo, co, který, jaký, čí, jenž Vedlejší věty, jež připojujeme vztažnými zájmeny a příslovci, nazýváme vztažné (Muž, který včera přijel, … Navštívila místo, kde se narodila.
Co jsou osobní zájmena
Zájmena – osobní a vztažná
Jak se dělí zájmena : Mluvnice češtiny II (dále jen MČ II) dělí zájmena také do 9 skupin, kterými jsou osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná, vymezovací a totalizující zájmena.
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Jaký druh zájmena Je sobě
Zvratné osobní zájmeno
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Zájmenná příslovce:
tázací – kde, kam, kudy, vztažná – jak, proč, neurčitá – někde, někam, někdy, záporná – nikde, nikam, nikdy.
Jak poznam zájmeno ve větě : Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž. Zájmena neurčitá vyjadřují neurčitost osoby, věci nebo vztahu.
Jaké zájmeno je nikoho : Druhy zájmen
Co je asi za slovní druh
Některá slova jsou vždy jen částicemi, např. kéž, asi, snad, možná. Jiná však můžeme použít buď jako částice, nebo jako jiný slovní druh (nejčastěji zájmena, příslovce, spojky).
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.Zájmena osobní zastupují jména osob/zvířat (např. já, on, vy) nebo názvy věcí (např. ono). Pozor, patří sem i zvratné se/si (např.
Jak se ptáme na osobní zájmena : Základní osobní zájmena používáme ve funkci podmětu věty. V češtině se na ně tedy ptáme 'kdo