Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích. Ústředními postavami hodů jsou stárci (vybraní chlapci) a jejich děvčata (stárky).HISTORIE KROJOVANÝCH HODŮ
Je to tradice přenášená z generace na generaci. Víno, zpěv, kroje, taneční veselí a dechová hudba. To vše můžeme najít na těchto oslavách, které se mnohdy protáhnou až do ranních hodin a mohou trvat i několik dnů. Na Moravě se běžně hovoří o "hodech", v Čechách se ustálil pojem "posvícení".
Kdy se konají hody : Hody (v Čechách „posvícení“, ve Slezsku „krmáš“, v bývalé německé jižní Moravě „kiritog“, a to z německého Kirchweih – posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu.
Co jsou hoďky
Hodky jsou považovány za zcela úplné zakončení hodovního veselí. Naposled se chasa oblékne do nádherných krojů a vyrazí s průvodem na slavnostní pochod městem.
Jak se říká pouti na Moravě : O posvíceních a poutích
Opět zde můžeme sledovat mnoho lokálních označení posvícenských a pouťových slavností – posvícení, hody (především na jižní Moravě), krmáš (na severní Moravě a ve Slezsku) a další.
Nejprve si chlapci musí vybrat děvčata – stárky a poprosit jejich rodiče o svolení. Chodí-li stárek s děvčetem, vyvolí si za stárku svoji milou, jinak z příbuzenstva nebo jiné děvče. Stárci navštíví starostu a požádají o povolení ke konání zahrávání hodů, hodů i hodků.
HODY se slaví jako křesťanský svátek i jako poděkování za pěkné žně. Proto tato slavnost začíná vždy v nejbližší neděli k výročnímu dni světce, kterému je zasvěcený kostel. U nás je kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, proto hody začínají první neděli po 15. srpnu, kněz může povolit i jiný termín.
Co jsou hody s právem
Hodové právo předává tradičně během předávání práva na veřejném místě starosta stárkovi v obci, kde se hody konají. Hodové právo se také někdy stává kořistí chlapcům z chasy z blízké obce, poté mluvíme o ukradnutí práva, což znamená největší potupu pro chasu v čele se stárkem, která měla právo před unesením hlídat.Název posvícení pochází z posvěcení místního kostela (jedná se tedy o vzpomínkovou výroční slavnost), oproti tomu pouť se zpravidla koná v rámci svátku patrona kostela (ne vždy se tedy obě tyto festivity překrývají).K pouti patří kolotoče, perník, kroje a tentokrát i pláštěnka.
Letošní Hody sv. Vavřince se uskuteční 12. – 13. srpna.
Co se peče na hody : Jako hlavní chod je pečená husa, kachna nebo kuře, zelí a knedlíky. Odpoledne se jedí hnětýnky, koláče všech možných velikostí plněné mákem, tvarohem, ořechy a povidly, buchty s mákem nebo kynuté lívance posypané skořicovým cukrem.
Co je to chasa : Chasa je skupina mladistvých, která se podílí na organizaci hodů především na Moravě. V čele stojí starší stárka (též zvaná stárková, zvl. pro dívčí část) a stárek, který má na starosti hlídání práva (zvl. pro chlapce).
Co je to Stárka
Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.
Kdy se posvícení slaví
Vesnice ho většinou slavily první neděli po svátku, jehož jménem je zasvěcený místní kostel. Jinde se slavilo šest týdnů po pouti.Posvícení je od slova posvěcení. Kde znají datum posvěcení kostela přesně, slaví jeho výročí v tento přesný den. Tam, kde se nezachoval žádný záznam o datu posvěcení, slaví se většinou toto posvícení poslední říjnovou neděli.
Proč se slaví pouť : „Pod pojmem pouť rozumíme putování na památné a posvátné místo jako výraz přiblížit se Bohu za účelem posvěcení. Pouť na takové místo povzbuzuje ve víře, napomáhá k hlubší a vroucnější modlitbě. Její součástí by mělo být vždy přijetí svátostí (svatá zpověď, svaté přijímání).
Antwort Co jsou to hody? Weitere Antworten – Co jsou hody na Moravě
Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích. Ústředními postavami hodů jsou stárci (vybraní chlapci) a jejich děvčata (stárky).HISTORIE KROJOVANÝCH HODŮ
Je to tradice přenášená z generace na generaci. Víno, zpěv, kroje, taneční veselí a dechová hudba. To vše můžeme najít na těchto oslavách, které se mnohdy protáhnou až do ranních hodin a mohou trvat i několik dnů. Na Moravě se běžně hovoří o "hodech", v Čechách se ustálil pojem "posvícení".
Kdy se konají hody : Hody (v Čechách „posvícení“, ve Slezsku „krmáš“, v bývalé německé jižní Moravě „kiritog“, a to z německého Kirchweih – posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu.
Co jsou hoďky
Hodky jsou považovány za zcela úplné zakončení hodovního veselí. Naposled se chasa oblékne do nádherných krojů a vyrazí s průvodem na slavnostní pochod městem.
Jak se říká pouti na Moravě : O posvíceních a poutích
Opět zde můžeme sledovat mnoho lokálních označení posvícenských a pouťových slavností – posvícení, hody (především na jižní Moravě), krmáš (na severní Moravě a ve Slezsku) a další.
Nejprve si chlapci musí vybrat děvčata – stárky a poprosit jejich rodiče o svolení. Chodí-li stárek s děvčetem, vyvolí si za stárku svoji milou, jinak z příbuzenstva nebo jiné děvče. Stárci navštíví starostu a požádají o povolení ke konání zahrávání hodů, hodů i hodků.
HODY se slaví jako křesťanský svátek i jako poděkování za pěkné žně. Proto tato slavnost začíná vždy v nejbližší neděli k výročnímu dni světce, kterému je zasvěcený kostel. U nás je kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, proto hody začínají první neděli po 15. srpnu, kněz může povolit i jiný termín.
Co jsou hody s právem
Hodové právo předává tradičně během předávání práva na veřejném místě starosta stárkovi v obci, kde se hody konají. Hodové právo se také někdy stává kořistí chlapcům z chasy z blízké obce, poté mluvíme o ukradnutí práva, což znamená největší potupu pro chasu v čele se stárkem, která měla právo před unesením hlídat.Název posvícení pochází z posvěcení místního kostela (jedná se tedy o vzpomínkovou výroční slavnost), oproti tomu pouť se zpravidla koná v rámci svátku patrona kostela (ne vždy se tedy obě tyto festivity překrývají).K pouti patří kolotoče, perník, kroje a tentokrát i pláštěnka.
Letošní Hody sv. Vavřince se uskuteční 12. – 13. srpna.
Co se peče na hody : Jako hlavní chod je pečená husa, kachna nebo kuře, zelí a knedlíky. Odpoledne se jedí hnětýnky, koláče všech možných velikostí plněné mákem, tvarohem, ořechy a povidly, buchty s mákem nebo kynuté lívance posypané skořicovým cukrem.
Co je to chasa : Chasa je skupina mladistvých, která se podílí na organizaci hodů především na Moravě. V čele stojí starší stárka (též zvaná stárková, zvl. pro dívčí část) a stárek, který má na starosti hlídání práva (zvl. pro chlapce).
Co je to Stárka
Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.
Kdy se posvícení slaví
Vesnice ho většinou slavily první neděli po svátku, jehož jménem je zasvěcený místní kostel. Jinde se slavilo šest týdnů po pouti.Posvícení je od slova posvěcení. Kde znají datum posvěcení kostela přesně, slaví jeho výročí v tento přesný den. Tam, kde se nezachoval žádný záznam o datu posvěcení, slaví se většinou toto posvícení poslední říjnovou neděli.
Proč se slaví pouť : „Pod pojmem pouť rozumíme putování na památné a posvátné místo jako výraz přiblížit se Bohu za účelem posvěcení. Pouť na takové místo povzbuzuje ve víře, napomáhá k hlubší a vroucnější modlitbě. Její součástí by mělo být vždy přijetí svátostí (svatá zpověď, svaté přijímání).