Stochastické účinky jsou náhodné, a můžeme se proti nim nějak chránit (stíněním, čas pobytu, apod.) Mezi nestochastické účinky patří: Akutní nemoc z ozáření při celotělovém ozáření vysokými dávkami (poruchy krvetvorby, trávicího ústrojí nebo CNS).Příznaky: Typickými příznaky jsou mírná až střední nevolnost s příležitostným zvracením začínajícím 3 až 6 hodin po ozáření a končícím do jednoho dne. Dále následuje desetidenní až čtrnáctidenní latentní fáze, po které se objeví lehké symptomy jako vyčerpanost.Časné účinky nastupují postupně v průběhu radioterapie, v některých případech mohou být důvodem pro přerušení léčby. Nejčastěji se setkáváme s kožními změnami (od zarudnutí kůže, přes její olupování až po mokvání), záněty ozářených sliznic zažívací trubice, močového měchýře apod., otok mozku (při jeho ozařování).
Jak působí ionizující záření na člověka : Ionizující záření může iniciovat procesy v živých tkáních, které vedou ke zničení nebo změnám buňky. Dochází-li ke stochastickým účinkům, jejichž buněčným podkladem jsou mutace, lze sledovat vznik zhoubných nádorů a může se měnit i genetická výbava člověka.
Jak moc škodí rentgen
Můžeme však říci, že dávka, kterou pacient obdrží při standardním výkonu v rámci rentgenové diagnostiky, není nebezpečná, resp. představuje velmi nízké riziko, a to i v případě opakovaných vyšetření.
Jak se liší deterministické účinky záření od Stochastických : Tyto děje mohou vést k nepříznivých tkáňovým reakcím (deterministickým účinkům), u kterých jsou projevy závislé na překročení dávkového prahu, nebo ke vzniku stochastických účinků, u nichž s dávkou stoupá pravděpodobnost poškození. Článek krátce shrnuje tyto účinky na lidský organismus.
Po ukončení ozařování (až do 2-3 let) se mohou objevit pozdní nežádoucí účinky léčby zářením, např. kožní změny (zarudnutí, pigmentace, suchá a méně elastická kůže), tužší podkoží, podkožní otok v oblasti krku a pod bradou, suchost v dutině ústní, snížení funkce štítné žlázy. Mnohé projevy nežádoucích účinků nádorové léčby po ukončení (léčby) postupně odezní jako např. dočasný pokles krvetvorby, náchylnost ke vzniku infekčního onemocněn (porucha imunitního systému), nevolnost a zvracení, poruchy trávícího a vylučovacího sytému, stav po ozáření (postradiační syndrom).
Co je horší ozařování nebo chemoterapie
Ozařování je typem lokální léčby – účinkuje pouze v ozařované oblasti na rozdíl od chemoterapie, která proniká do krve a její účinky působí na celý organismus. Chemoterapie má u nádorů mozku omezený význam, jelikož řada cytostatik do mozkové tkáně obtížně proniká v důsledku tzv. hematoencefalické bariéry.Ochrana stíněním
Záření gama nejlépe odstíní materiály s velkou hustotou, např. olovo, případně též beton.
Záření beta lze snadno odstínit lehkými materiály (plasty, např. plexisklem tloušťky cca 5–10 mm).
Záření alfa lze odstínit ještě snadněji – stačí k tomu vrstva papíru, plastu apod. tenká cca 1 mm.
Běžné snímkování, k němuž patří například rentgenování zlomenin, hrudníku, hlavy, zubů či břicha, lze, je-li to nutné, bez jakýchkoli následků podstoupit třeba i dvacetkrát za rok. Ani v takovém případě není překročena maximální doporučená dávka. Jak probíhá preventivní prohlídka Jedním ze základních diagnostických prvků je RTG vyšetření. „Velký“ OPG rentgen je zhotoven jednou za dva roky, „malé“ RVG snímky dle situace (obvykle jednou za jeden až dva roky).
Co jsou deterministické účinky : Deterministické účinky: Jde o účinky, k nimž dochází v důsledku smrti části ozářené buněčné populace, jejich závažnost vzrůstá s dávkou od určitého dávkového prahu (pod ním se účinek neprojeví) a mají charakteristický klinický obraz. Do této skupiny patří např. akutní nemoc z ozáření nebo radiační zánět kůže.
Co je to Sievert : Sievert (značka Sv) je jednotkou ekvivalentní dávky ionizujícího záření (HT), případně dávkového ekvivalentu (H). Je pojmenována po Rolfu Sievertovi, průkopníkovi radiační ochrany.
Co se nesmí po ozařování
Nevhodné je i použití elektrických podušek či ohřevných lahví na ozařovanou oblast. Léčenou oblast opatrně omývejte vlažnou vodou. Na místech se zvýšenou tvorbou potu (podpaží, třísla, kolem konečníku), zvláště u nemocných s nadváhou, nesmí dojít k zapaření. Namísto koupání doporučujeme použití sprchy. Nekuřte, kouření popsané reakce výrazně zhoršuje. Nepijte alkohol, zejména ne destiláty. Během ozařování prsu dochází k výše popsané reakci na kůži. Kůže i celý prs mohou být během léčby více oteklé a bolestivé.Pozdní změny po ozáření
„late“ efekt (fibróza a fibroskleróza). Snadno mohou být zaměněny s recidivou zhoubného nádoru. Pozdní postradiační změny jsou nejvýraznější u dětských pacientů, kde se projeví zejména poškozením vyvíjejících se tkání (kosti, mléčná žláza, gonády, oko a kosterní svalstvo).
Co je zakázáno při ozařování : V podpaží se neholte, nepoužívejte pudr, deodorant, antiperspirant ani parfém, nenoste náhrdelníky. Namáhanou pokožku je dobré promazávat, nikdy nemazat těsně před ozářením, o víkendech je dobré promazávat více, aby pokožka zregenerovala, před každým namazáním si umyjte ruce.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Co jsou stochastické účinky? Weitere Antworten – Jaké jsou stochastické účinky ionizujícího záření na organismus
Stochastické účinky jsou náhodné, a můžeme se proti nim nějak chránit (stíněním, čas pobytu, apod.) Mezi nestochastické účinky patří: Akutní nemoc z ozáření při celotělovém ozáření vysokými dávkami (poruchy krvetvorby, trávicího ústrojí nebo CNS).Příznaky: Typickými příznaky jsou mírná až střední nevolnost s příležitostným zvracením začínajícím 3 až 6 hodin po ozáření a končícím do jednoho dne. Dále následuje desetidenní až čtrnáctidenní latentní fáze, po které se objeví lehké symptomy jako vyčerpanost.Časné účinky nastupují postupně v průběhu radioterapie, v některých případech mohou být důvodem pro přerušení léčby. Nejčastěji se setkáváme s kožními změnami (od zarudnutí kůže, přes její olupování až po mokvání), záněty ozářených sliznic zažívací trubice, močového měchýře apod., otok mozku (při jeho ozařování).
Jak působí ionizující záření na člověka : Ionizující záření může iniciovat procesy v živých tkáních, které vedou ke zničení nebo změnám buňky. Dochází-li ke stochastickým účinkům, jejichž buněčným podkladem jsou mutace, lze sledovat vznik zhoubných nádorů a může se měnit i genetická výbava člověka.
Jak moc škodí rentgen
Můžeme však říci, že dávka, kterou pacient obdrží při standardním výkonu v rámci rentgenové diagnostiky, není nebezpečná, resp. představuje velmi nízké riziko, a to i v případě opakovaných vyšetření.
Jak se liší deterministické účinky záření od Stochastických : Tyto děje mohou vést k nepříznivých tkáňovým reakcím (deterministickým účinkům), u kterých jsou projevy závislé na překročení dávkového prahu, nebo ke vzniku stochastických účinků, u nichž s dávkou stoupá pravděpodobnost poškození. Článek krátce shrnuje tyto účinky na lidský organismus.
Po ukončení ozařování (až do 2-3 let) se mohou objevit pozdní nežádoucí účinky léčby zářením, např. kožní změny (zarudnutí, pigmentace, suchá a méně elastická kůže), tužší podkoží, podkožní otok v oblasti krku a pod bradou, suchost v dutině ústní, snížení funkce štítné žlázy.
Mnohé projevy nežádoucích účinků nádorové léčby po ukončení (léčby) postupně odezní jako např. dočasný pokles krvetvorby, náchylnost ke vzniku infekčního onemocněn (porucha imunitního systému), nevolnost a zvracení, poruchy trávícího a vylučovacího sytému, stav po ozáření (postradiační syndrom).
Co je horší ozařování nebo chemoterapie
Ozařování je typem lokální léčby – účinkuje pouze v ozařované oblasti na rozdíl od chemoterapie, která proniká do krve a její účinky působí na celý organismus. Chemoterapie má u nádorů mozku omezený význam, jelikož řada cytostatik do mozkové tkáně obtížně proniká v důsledku tzv. hematoencefalické bariéry.Ochrana stíněním
Běžné snímkování, k němuž patří například rentgenování zlomenin, hrudníku, hlavy, zubů či břicha, lze, je-li to nutné, bez jakýchkoli následků podstoupit třeba i dvacetkrát za rok. Ani v takovém případě není překročena maximální doporučená dávka.
Jak probíhá preventivní prohlídka Jedním ze základních diagnostických prvků je RTG vyšetření. „Velký“ OPG rentgen je zhotoven jednou za dva roky, „malé“ RVG snímky dle situace (obvykle jednou za jeden až dva roky).
Co jsou deterministické účinky : Deterministické účinky: Jde o účinky, k nimž dochází v důsledku smrti části ozářené buněčné populace, jejich závažnost vzrůstá s dávkou od určitého dávkového prahu (pod ním se účinek neprojeví) a mají charakteristický klinický obraz. Do této skupiny patří např. akutní nemoc z ozáření nebo radiační zánět kůže.
Co je to Sievert : Sievert (značka Sv) je jednotkou ekvivalentní dávky ionizujícího záření (HT), případně dávkového ekvivalentu (H). Je pojmenována po Rolfu Sievertovi, průkopníkovi radiační ochrany.
Co se nesmí po ozařování
Nevhodné je i použití elektrických podušek či ohřevných lahví na ozařovanou oblast. Léčenou oblast opatrně omývejte vlažnou vodou. Na místech se zvýšenou tvorbou potu (podpaží, třísla, kolem konečníku), zvláště u nemocných s nadváhou, nesmí dojít k zapaření. Namísto koupání doporučujeme použití sprchy.
Nekuřte, kouření popsané reakce výrazně zhoršuje. Nepijte alkohol, zejména ne destiláty. Během ozařování prsu dochází k výše popsané reakci na kůži. Kůže i celý prs mohou být během léčby více oteklé a bolestivé.Pozdní změny po ozáření
„late“ efekt (fibróza a fibroskleróza). Snadno mohou být zaměněny s recidivou zhoubného nádoru. Pozdní postradiační změny jsou nejvýraznější u dětských pacientů, kde se projeví zejména poškozením vyvíjejících se tkání (kosti, mléčná žláza, gonády, oko a kosterní svalstvo).
Co je zakázáno při ozařování : V podpaží se neholte, nepoužívejte pudr, deodorant, antiperspirant ani parfém, nenoste náhrdelníky. Namáhanou pokožku je dobré promazávat, nikdy nemazat těsně před ozářením, o víkendech je dobré promazávat více, aby pokožka zregenerovala, před každým namazáním si umyjte ruce.