Antwort Co je zájmeno Privlastnovaci? Weitere Antworten – Jaká jsou druhy zájmen

Druhy zájmen

druh zájmen	zájmena
UKAZOVACÍ	ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám
TÁZACÍ	kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že)
VZTAŽNÁ	kdo, co, jaký, který, čí, jenž
NEURČITÁ	viz schéma pod tabulkou

Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž.Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).

Jaké je zájmeno mu : Zájmena OSOBNÍ

– Nezapomeňte, že zájmena můžeme skloňovat, takže osobní zájmena jsou i tvary mě, mne, tobě, ho, mu, atd.

Jak se dělí zájmena

Nejčastěji ale dělíme zájmena na:

• osobní (on, já, ty)
• přivlastňovací (náš, jejich, vaše)
• ukazovací (ten, ta, to)
• tázací (kdo, co, který)
• vztažná (kdo, co, jenž)
• neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)
• záporná (nikdo, nic, žádný)

Jaký druh zájmena je slovo nám : Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.

zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj. zájmena ukazovací (též demonstrativa) – ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.

Rel, tvoří uzavřenou množinu se dvěma podmnožinami: (a) slov, která jsou formálně stejná jako tázací slova: ↗vztažná zájmena jsoucí formálně stejná jako ↗tázací zájmena (skloňují se: kdo, co, čí, který, jaký) a ↗vztažná zájmenná příslovce jsoucí formálně stejná jako tázací zájmenná příslovce (neskloňují se: kdy, odkdy, …

Jaké zájmeno je mého

Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.Zvratné osobní zájmeno

1. Nominativ	—-
2. Genitiv	sebe
3. Dativ	sobě, si
4. Akuzativ	sebe, se
6. Lokál	sobě

vztažná (kdo, co, jenž) neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni) záporná (nikdo, nic, žádný)

zájmena neurčitá (též indefinitiva) – někdo, nějaký, některý, leckdo, lecco, něčí, něco – jsou tvořena pomocí kombinace předpony (ně-, lec-, leda-, kde-, málo-, málokdy užívané zřídka-, sotva-, bůhví-, apod.)

Co je to vztažná věta : Jsou to věty, které toto podstatné jméno blíže určují, nebo pouze obsahují informaci pro posluchače navíc. V češtině nejčastěji začínají na vztažné zájmeno 'který', v angličtině je nejběžnější vztažné zájmeno WHO pro životná podstatná jména (lidi), a WHICH pro neživotná (věci).

Co je to přivlastňovací zájmena : Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj. Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např.

Co je nikdy za slovní druh

Zájmenná příslovce:

tázací – kde, kam, kudy, vztažná – jak, proč, neurčitá – někde, někam, někdy, záporná – nikde, nikam, nikdy.

Zájmena rodová mají tvary pro rod mužský, ženský a střední (ten, ta, to; který, která, které), zájmena bezrodá mají jeden tvar pro všechny rody: já, ty, my, vy, se.Dělíme je na souvětí PODŘADNÉ a souvětí SOUŘADNÉ. SOUVĚTÍ PODŘADNÉ – spojení věty hlavní s jednou nebo více větami vedlejšími. SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ – spojení minimálně dvou vět hlavních a libovolného počtu vět vedlejších. Věty hlavní spolu obsahově souvisejí a je mezi nimi významový poměr.

Co je věta souvětí : Souvětí vznikne spojením dvou nebo více vět jednoduchých. Obsahuje proto dvě nebo více sloves ve tvaru určitém (dva nebo více přísudků). Maminka uklízí pokoj, protože nesnáší nepořádek.