Větší vzdálenost (obecně ta první) je vzdálenost mezi řádky a ta menší (obecně ta druhá) je vzdálenost mezi rostlinami v řádku. A spon má být do šachovnice, tedy rostliny se střídají, aby se lépe využil prostor.Spon zjistíme pomocí plochy zalesnění a počtu sazenic na tuto plochu. Počty jsou uváděny v plánu lesní výroby dle vyhlášky a jedná se o minimální možné množství. Orientační spon našich hlavních dřevin je smrk (SM) 2 x 1m (5 000 ks/ha), borovice (BO) 1 x 1m (10 000 ks/ha).Způsob rozmístění stromků na zalesňované ploše, popsaný v geometrických obrazcích. Spon může být pravidelný (čtvercový, řadový, trojúhelníkový) nebo nepravidelný. Výrazem spon se také často označuje vzdálenost sazenic od sebe. Může být spon hustý (sazenice jsou blízko u sebe) nebo řídký (sazenice jsou daleko od sebe).
Co je pěstební spon : Spon výsadby rostlin je vzdálenost a směr jednotlivých rostlin mezi sebou ve výsadbě v ploše. Spon v řadě mezi rostlinami může být čtvercový, obdélníkový, nebo trojúhelníkový, trojspon. Trojspon je často používaný pro výsadbu, protože umožňuje při minimální vzdálenosti efektivní využití prostoru.
Jak vysazovat do sponu
Uděláme ve dnu dírku, naplníme je substrátem a doprostřed vyhloubíme prstem větší jamku. Substrát s předpěstovanými rostlinami opatrně vyklopíme a rostliny od sebe prsty odrhneme. Snažíme se oddělit každou zvlášť. Rostlinku umístíme do důlku až po první lístky, přihrneme substrátem a vše dobře upěchujeme.
Co to je výsev : Výsev (zapravení semínek do půdy) nebo výsadba (výsadba mladých rostlin) se dělá u zeleniny v různou dobu. Závisí to na druhu zeleniny nebo našich možnostech. Je na rozhodnutí každého pěstitele, zda chce rostliny vypěstovat přímo ze semínka, nebo si koupit mladou rostlinku.
Vzdálenost výsadby
„Proutky“ buků, habrů, opadavých listnáčů, se sází na cca 40 cm, rozrostlé sazenice dál od sebe. Po výsadbě by měly být zkráceny o jednu až dvě třetiny, aby větvily odspodu. U plotu, který by měl být široký 40 – 50 cm, se sází na uvedenou vzdálenost i narostlé zboží. Na místě určeném k vysázení musíte založit sadbu ve stínu a vlhku, rozprostřít jednotlivé svazky a přihrnout je zeminou tak, aby byl celý kořenový systém zakrytý (tzv. založení sazenic). To vše pak přikrýt slabou vrstvou klestu.
Jak daleko od sebe sázet lípy
duby nebo lípy, můžeme uvažovat o 15-20 m. Stromy se středně velkou korunou by měly být vysazovány alespoň 12 m od sebe, stromy malých rozměrů alespoň 8 m. Jestliže se vám podařilo úspěšně zvládnout všechny předchozí kroky, vytoužený okamžik výsadby už máte na dosah ruky. Podělte se o něj s ostatními!(Je nutné vždy přihlížet k odrůdě, použité podnoži a kvalitě půdy.) Jabloně, hrušně Štíhlé vřeteno – řady volíme 3–4 m od sebe, vzdálenost stromků 0,8– 1,8 m.Rajčata potřebují prostor. Se správným rozmístěním jim umožníte kvalitní růst a navíc snížíte riziko chorob. Na záhoně byste měli rajčata sázet alespoň 60 cm od sebe. Přibližně 50 cm od sebe byste je pak měli sázet ve skleníku. Jednotlivé stroužky zasaďte ve slupce špičkou vzhůru do řádku asi 5 cm hluboko (aby nad stroužkem bylo ještě zhruba 5 cm půdy) a v odstupech 20–30 cm od sebe (spon 25 × 12 cm). Chcete-li sázet česnek z domácí sklizně, je třeba jej před výsadbou mořit, aby odolal houbovým chorobám a živočišným škůdcům.
Co Vysevat ven v březnu : Chladno nevadí semínkům kořenové a naťové petržele, stejně tak hrachu. V březnu pokračujeme v předpěstovávání lilků, paprik a rajčat, stejně tak brokolice, květáku, kedlubny, salátu, cibule či celeru. Navíc můžeme začít s předpěstováním sazeniček zelí, kapusty, a to i té růžičkové, stejně jako letního pórku.
Co síť v srpnu : V srpnu pak vyseji:
špenáty,
rukolu,
polníček,
pack choi,
různé druhy asijské listové zeleniny jako třeba red giant, mizuna,
ředkvičky.
a samozřejmě další druhy zeleniny, které se osvědčily.
Co se sází v únoru
V únoru vysévejte za okno nebo do vytápěného skleníku raný salát, kedlubny, brokolici, lilek, květák, okurky (pro pozdější pěstování ve skleníku), rajčata nebo papriky, z bylinek potom bazalku, majoránku a mnohé další. V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m. Nicméně zákon pamatuje i na to, že ve vhodné době může soused šetrným způsobem ošetřit tu část keře, která přesahuje na jeho pozemek.Když sázíte živý plot (tuje, habry, ptačí zob apod.), ideální je vysadit jej cca 1,5 metru od sousedova pozemku. Když sázíte stromy, které budou časem vyšší, pak by měla být vzdálenost od sousedova pozemku cca polovina dospělé velikosti stromu.
Jak velkou jámu na strom : Vykopat dostatečně velkou jámu
Jáma na strom musí být aspoň o třetinu širší než kořenový bal (případně než květináč, ve kterém jste si strom dovezli) a hluboká tak, aby po zasazení koukal nad zem roub. To je takový ten divný kloub (nebo hrbol, chcete-li), co má většina stromů na kmínku nad kořenem.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Co je to ve sponu? Weitere Antworten – Co znamená ve sponu
Větší vzdálenost (obecně ta první) je vzdálenost mezi řádky a ta menší (obecně ta druhá) je vzdálenost mezi rostlinami v řádku. A spon má být do šachovnice, tedy rostliny se střídají, aby se lépe využil prostor.Spon zjistíme pomocí plochy zalesnění a počtu sazenic na tuto plochu. Počty jsou uváděny v plánu lesní výroby dle vyhlášky a jedná se o minimální možné množství. Orientační spon našich hlavních dřevin je smrk (SM) 2 x 1m (5 000 ks/ha), borovice (BO) 1 x 1m (10 000 ks/ha).Způsob rozmístění stromků na zalesňované ploše, popsaný v geometrických obrazcích. Spon může být pravidelný (čtvercový, řadový, trojúhelníkový) nebo nepravidelný. Výrazem spon se také často označuje vzdálenost sazenic od sebe. Může být spon hustý (sazenice jsou blízko u sebe) nebo řídký (sazenice jsou daleko od sebe).
Co je pěstební spon : Spon výsadby rostlin je vzdálenost a směr jednotlivých rostlin mezi sebou ve výsadbě v ploše. Spon v řadě mezi rostlinami může být čtvercový, obdélníkový, nebo trojúhelníkový, trojspon. Trojspon je často používaný pro výsadbu, protože umožňuje při minimální vzdálenosti efektivní využití prostoru.
Jak vysazovat do sponu
Uděláme ve dnu dírku, naplníme je substrátem a doprostřed vyhloubíme prstem větší jamku. Substrát s předpěstovanými rostlinami opatrně vyklopíme a rostliny od sebe prsty odrhneme. Snažíme se oddělit každou zvlášť. Rostlinku umístíme do důlku až po první lístky, přihrneme substrátem a vše dobře upěchujeme.
Co to je výsev : Výsev (zapravení semínek do půdy) nebo výsadba (výsadba mladých rostlin) se dělá u zeleniny v různou dobu. Závisí to na druhu zeleniny nebo našich možnostech. Je na rozhodnutí každého pěstitele, zda chce rostliny vypěstovat přímo ze semínka, nebo si koupit mladou rostlinku.
Vzdálenost výsadby
„Proutky“ buků, habrů, opadavých listnáčů, se sází na cca 40 cm, rozrostlé sazenice dál od sebe. Po výsadbě by měly být zkráceny o jednu až dvě třetiny, aby větvily odspodu. U plotu, který by měl být široký 40 – 50 cm, se sází na uvedenou vzdálenost i narostlé zboží.
Na místě určeném k vysázení musíte založit sadbu ve stínu a vlhku, rozprostřít jednotlivé svazky a přihrnout je zeminou tak, aby byl celý kořenový systém zakrytý (tzv. založení sazenic). To vše pak přikrýt slabou vrstvou klestu.
Jak daleko od sebe sázet lípy
duby nebo lípy, můžeme uvažovat o 15-20 m. Stromy se středně velkou korunou by měly být vysazovány alespoň 12 m od sebe, stromy malých rozměrů alespoň 8 m. Jestliže se vám podařilo úspěšně zvládnout všechny předchozí kroky, vytoužený okamžik výsadby už máte na dosah ruky. Podělte se o něj s ostatními!(Je nutné vždy přihlížet k odrůdě, použité podnoži a kvalitě půdy.) Jabloně, hrušně Štíhlé vřeteno – řady volíme 3–4 m od sebe, vzdálenost stromků 0,8– 1,8 m.Rajčata potřebují prostor. Se správným rozmístěním jim umožníte kvalitní růst a navíc snížíte riziko chorob. Na záhoně byste měli rajčata sázet alespoň 60 cm od sebe. Přibližně 50 cm od sebe byste je pak měli sázet ve skleníku.
Jednotlivé stroužky zasaďte ve slupce špičkou vzhůru do řádku asi 5 cm hluboko (aby nad stroužkem bylo ještě zhruba 5 cm půdy) a v odstupech 20–30 cm od sebe (spon 25 × 12 cm). Chcete-li sázet česnek z domácí sklizně, je třeba jej před výsadbou mořit, aby odolal houbovým chorobám a živočišným škůdcům.
Co Vysevat ven v březnu : Chladno nevadí semínkům kořenové a naťové petržele, stejně tak hrachu. V březnu pokračujeme v předpěstovávání lilků, paprik a rajčat, stejně tak brokolice, květáku, kedlubny, salátu, cibule či celeru. Navíc můžeme začít s předpěstováním sazeniček zelí, kapusty, a to i té růžičkové, stejně jako letního pórku.
Co síť v srpnu : V srpnu pak vyseji:
Co se sází v únoru
V únoru vysévejte za okno nebo do vytápěného skleníku raný salát, kedlubny, brokolici, lilek, květák, okurky (pro pozdější pěstování ve skleníku), rajčata nebo papriky, z bylinek potom bazalku, majoránku a mnohé další.
V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m. Nicméně zákon pamatuje i na to, že ve vhodné době může soused šetrným způsobem ošetřit tu část keře, která přesahuje na jeho pozemek.Když sázíte živý plot (tuje, habry, ptačí zob apod.), ideální je vysadit jej cca 1,5 metru od sousedova pozemku. Když sázíte stromy, které budou časem vyšší, pak by měla být vzdálenost od sousedova pozemku cca polovina dospělé velikosti stromu.
Jak velkou jámu na strom : Vykopat dostatečně velkou jámu
Jáma na strom musí být aspoň o třetinu širší než kořenový bal (případně než květináč, ve kterém jste si strom dovezli) a hluboká tak, aby po zasazení koukal nad zem roub. To je takový ten divný kloub (nebo hrbol, chcete-li), co má většina stromů na kmínku nad kořenem.