Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však tkáně, které jsou tvořeny buňkami tvarově i funkčně rozdílnými. V tom případě je jeden typ buněk typem základním a je nositelem specializované funkce tkáně.tkáň
svalová tkáň – kosterní, hladká a srdeční svalovina,
nervová tkáň – centrální a periferní nervový systém.
Pojivová tkáň vyplňuje prostor mezi vnitřními orgány, má mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování vnitřního prostředí, tvoří látkové rezervy organismu a má i obrannou funkci. Mezi pojivové tkáně patří mj. vazivo, chrupavka a kost.
Co je to epitel : Epitel neboli epitelová tkáň je jedním ze čtyř základních typů tkání. Epitel je vrstva buněk, která kryje povrch těla nebo vystýlá nějakou tělní dutinu (např. břišní, hrudní, pánevní apod.). Až na drobné výjimky jsou všechny vnější a vnitřní povrchy těla pokryty epitelem.
Jak dělíme tkáně
Tkáně jsou soubory buněk stejného tvaru a jedné hlavní funkce, které vznikly specializací buněk. Rozlišujeme pět typů tkání: epitely, pojiva, svalovou a nervovou tkáň a krev. Soubor tkání pak tvoří jednotlivé orgány.
Co je měkká tkáň : Měkkými tkáněmi v těla označujeme kůži, podkoží, svaly a fascie, což jsou vazivovité blány, které pokrývají svaly. Všechny tyto vrstvy jsou součástí pohybového aparátu a přímo se na pohybu podílejí.
Rozlišujeme tři typy pojiv: vazivo, chrupavka a kost. Obecně mají všechny typy pojiv stejné stavební kameny: buňky a jejich mezibuněčnou hmotu.
Podle tvaru buněk rozlišujeme: epitel plochý, cylindrický (válcový) a kubický (krychlový) epitel. Podle počtu vrstev rozlišujeme: jednovrstevný a vícevrstevný epitel. Podle funkcí , které epitel plní rozeznáváme: krycí, výstelkový, žlázový, resorpční a smyslový epitel.
Kde je Kubicky epitel
Jednovrstevný
Tvar buňky
Výskyt
kubický
folikuly štítné žlázy, povrch vaječníků, žlázové vývody, distální kanálky nefronu
cylindrický (prismatický)
trávicí trakt od cardie po columnae anales, vejcovod, děloha
víceřadý cylindrický s řasinkami
nosní dutiny, průdušnice, bronchy
Vazivo se hojí rychle a dobře. Do novotvořeného vaziva prorůstají cévy a vazivové buňky, které se rychle dělí a produkují vlákna a beztvarou mezibuněčnou hmotu. Vzniká bělavá a pevná vazivová jizva.Příznakem může být zduření nebo bulka hmatná kdekoli na těle, ve svalech či v podkoží. Častá bývá i úrazová anamnéza, která může vést k podcenění příznaků a oddálení správné diagnózy. Někdy naopak úraz upozorní na bouli dosud neevidovanou.
Tkáně jsou soubory buněk stejného tvaru a jedné hlavní funkce, které vznikly specializací buněk. Rozlišujeme pět typů tkání: epitely, pojiva, svalovou a nervovou tkáň a krev. Soubor tkání pak tvoří jednotlivé orgány.
Kde je Dlazdicovy epitel : jednovrstevný dlaždicový epitel například vystýlá vnitřní povrch plicních sklípků, srdce, krevních cév, lymfatických cév apod., vícevrstvevný dlaždicový epitel tvoří výstelku jícnu, ústní dutiny, pochvy apod., ale vyskytuje se rovněž v pokožce.
Jak se nazývá Výstelková tkáň : tkáň výstelková a krycí (epitely)
Nemají vlastní cévní zásobení. Epitely dělíme podle tvaru, vrstev a funkce: podle tvaru – plochý (dlaždicový), cylindrický, kubický, přechodní (má schopnost měnit tvar podle náplně – např. u močového měchýře)
Který orgán v těle dorůstá
Játra se skutečně vyznačují nebývalou regenerační schopností. Po 50- až 60procentní resekci jaterní tkáně dorostou lidská játra do původní předoperační velikosti během několika měsíců. Rovněž v případě toxického poškození se nepoškozené jaterní buňky dokáží zmnožit tak, že postupně nahradí poškozenou tkáň.
Mezi možné hlavní příznaky zde patří ztráta energie, rychlá únavnost, bledost, časté infekce a krvácivost z nosu a dásní, nadměrná tvorba modřin a červených teček na kůži, zvětšené mízní uzliny, bolesti břicha, bolesti kostí a kloubů, případně horečka, noční pocení, bolesti hlavy, nechutenství a úbytek na váze.Při rakovině tlustého střeva bývá jedním z nejtypičtějších příznaků změna stolice. Ta může výrazně zapáchat, může být tmavá/černá, s příměsí hlenu a nebo krve na povrchu či uvnitř.
Čím jsou tvořeny tkáně : Tkáně jsou soubory buněk stejného tvaru a jedné hlavní funkce, které vznikly specializací buněk. Rozlišujeme pět typů tkání: epitely, pojiva, svalovou a nervovou tkáň a krev. Soubor tkání pak tvoří jednotlivé orgány.
Antwort Co je to tkání? Weitere Antworten – Co to jsou tkáně
Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však tkáně, které jsou tvořeny buňkami tvarově i funkčně rozdílnými. V tom případě je jeden typ buněk typem základním a je nositelem specializované funkce tkáně.tkáň
Pojivová tkáň vyplňuje prostor mezi vnitřními orgány, má mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování vnitřního prostředí, tvoří látkové rezervy organismu a má i obrannou funkci. Mezi pojivové tkáně patří mj. vazivo, chrupavka a kost.
Co je to epitel : Epitel neboli epitelová tkáň je jedním ze čtyř základních typů tkání. Epitel je vrstva buněk, která kryje povrch těla nebo vystýlá nějakou tělní dutinu (např. břišní, hrudní, pánevní apod.). Až na drobné výjimky jsou všechny vnější a vnitřní povrchy těla pokryty epitelem.
Jak dělíme tkáně
Tkáně jsou soubory buněk stejného tvaru a jedné hlavní funkce, které vznikly specializací buněk. Rozlišujeme pět typů tkání: epitely, pojiva, svalovou a nervovou tkáň a krev. Soubor tkání pak tvoří jednotlivé orgány.
Co je měkká tkáň : Měkkými tkáněmi v těla označujeme kůži, podkoží, svaly a fascie, což jsou vazivovité blány, které pokrývají svaly. Všechny tyto vrstvy jsou součástí pohybového aparátu a přímo se na pohybu podílejí.
Rozlišujeme tři typy pojiv: vazivo, chrupavka a kost. Obecně mají všechny typy pojiv stejné stavební kameny: buňky a jejich mezibuněčnou hmotu.
Podle tvaru buněk rozlišujeme: epitel plochý, cylindrický (válcový) a kubický (krychlový) epitel. Podle počtu vrstev rozlišujeme: jednovrstevný a vícevrstevný epitel. Podle funkcí , které epitel plní rozeznáváme: krycí, výstelkový, žlázový, resorpční a smyslový epitel.
Kde je Kubicky epitel
Jednovrstevný
Vazivo se hojí rychle a dobře. Do novotvořeného vaziva prorůstají cévy a vazivové buňky, které se rychle dělí a produkují vlákna a beztvarou mezibuněčnou hmotu. Vzniká bělavá a pevná vazivová jizva.Příznakem může být zduření nebo bulka hmatná kdekoli na těle, ve svalech či v podkoží. Častá bývá i úrazová anamnéza, která může vést k podcenění příznaků a oddálení správné diagnózy. Někdy naopak úraz upozorní na bouli dosud neevidovanou.
Tkáně jsou soubory buněk stejného tvaru a jedné hlavní funkce, které vznikly specializací buněk. Rozlišujeme pět typů tkání: epitely, pojiva, svalovou a nervovou tkáň a krev. Soubor tkání pak tvoří jednotlivé orgány.
Kde je Dlazdicovy epitel : jednovrstevný dlaždicový epitel například vystýlá vnitřní povrch plicních sklípků, srdce, krevních cév, lymfatických cév apod., vícevrstvevný dlaždicový epitel tvoří výstelku jícnu, ústní dutiny, pochvy apod., ale vyskytuje se rovněž v pokožce.
Jak se nazývá Výstelková tkáň : tkáň výstelková a krycí (epitely)
Nemají vlastní cévní zásobení. Epitely dělíme podle tvaru, vrstev a funkce: podle tvaru – plochý (dlaždicový), cylindrický, kubický, přechodní (má schopnost měnit tvar podle náplně – např. u močového měchýře)
Který orgán v těle dorůstá
Játra se skutečně vyznačují nebývalou regenerační schopností. Po 50- až 60procentní resekci jaterní tkáně dorostou lidská játra do původní předoperační velikosti během několika měsíců. Rovněž v případě toxického poškození se nepoškozené jaterní buňky dokáží zmnožit tak, že postupně nahradí poškozenou tkáň.
Mezi možné hlavní příznaky zde patří ztráta energie, rychlá únavnost, bledost, časté infekce a krvácivost z nosu a dásní, nadměrná tvorba modřin a červených teček na kůži, zvětšené mízní uzliny, bolesti břicha, bolesti kostí a kloubů, případně horečka, noční pocení, bolesti hlavy, nechutenství a úbytek na váze.Při rakovině tlustého střeva bývá jedním z nejtypičtějších příznaků změna stolice. Ta může výrazně zapáchat, může být tmavá/černá, s příměsí hlenu a nebo krve na povrchu či uvnitř.
Čím jsou tvořeny tkáně : Tkáně jsou soubory buněk stejného tvaru a jedné hlavní funkce, které vznikly specializací buněk. Rozlišujeme pět typů tkání: epitely, pojiva, svalovou a nervovou tkáň a krev. Soubor tkání pak tvoří jednotlivé orgány.