Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.Hodky jsou považovány za zcela úplné zakončení hodovního veselí. Naposled se chasa oblékne do nádherných krojů a vyrazí s průvodem na slavnostní pochod městem.Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.
Proč se slaví hody : Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích. Ústředními postavami hodů jsou stárci (vybraní chlapci) a jejich děvčata (stárky).
Co jsou krojované hody
HISTORIE KROJOVANÝCH HODŮ
Je to tradice přenášená z generace na generaci. Víno, zpěv, kroje, taneční veselí a dechová hudba. To vše můžeme najít na těchto oslavách, které se mnohdy protáhnou až do ranních hodin a mohou trvat i několik dnů. Na Moravě se běžně hovoří o "hodech", v Čechách se ustálil pojem "posvícení".
Kdy se slaví hody : Hody (v Čechách „posvícení“, ve Slezsku „krmáš“, v bývalé německé jižní Moravě „kiritog“, a to z německého Kirchweih – posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu.
Hody se vždy slavily hlučně a okázale. Hospodyně chystaly vše, co dům v danou dobu dal. Napekly se koláče, zabíjela se drůbež, v některých oblastech také berani. Však nadarmo se nezpívalo „O posvícení všechno to voní tak jako v apatyce.
Hody pochází z praslovanského výrazu *godъ. Dnes tento výraz máme také ve slovech hodit se nebo vhod, vhodný. Ve staroslověnštině (o něco mladším jazyku než praslovanština) god byla vhodná doba k něčemu, třeba k oslavě. Postupně se význam změnil na velký svátek.
Co jsou hody s právem
Hodové právo předává tradičně během předávání práva na veřejném místě starosta stárkovi v obci, kde se hody konají. Hodové právo se také někdy stává kořistí chlapcům z chasy z blízké obce, poté mluvíme o ukradnutí práva, což znamená největší potupu pro chasu v čele se stárkem, která měla právo před unesením hlídat.Hody (v Čechách „posvícení“, ve Slezsku „krmáš“, v bývalé německé jižní Moravě „kiritog“, a to z německého Kirchweih – posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu.Krojované hody Prušánky 2024
termín: 11.08.2024 – 13.08.2024
Prušánky
Jižní Morava
Hodonínsko
Téma: lidové tradice | kultura > folklor | kulinářství > víno
Popis: Krojované hody v Prušánky – tradiční moravská folklorní slavnost na návsi v Prušánkách. Beseda u cimbálu.
Antwort Co je to Stárek? Weitere Antworten – Kdo to je Stárek
Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.Hodky jsou považovány za zcela úplné zakončení hodovního veselí. Naposled se chasa oblékne do nádherných krojů a vyrazí s průvodem na slavnostní pochod městem.Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.
Proč se slaví hody : Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích. Ústředními postavami hodů jsou stárci (vybraní chlapci) a jejich děvčata (stárky).
Co jsou krojované hody
HISTORIE KROJOVANÝCH HODŮ
Je to tradice přenášená z generace na generaci. Víno, zpěv, kroje, taneční veselí a dechová hudba. To vše můžeme najít na těchto oslavách, které se mnohdy protáhnou až do ranních hodin a mohou trvat i několik dnů. Na Moravě se běžně hovoří o "hodech", v Čechách se ustálil pojem "posvícení".
Kdy se slaví hody : Hody (v Čechách „posvícení“, ve Slezsku „krmáš“, v bývalé německé jižní Moravě „kiritog“, a to z německého Kirchweih – posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu.
Hody se vždy slavily hlučně a okázale. Hospodyně chystaly vše, co dům v danou dobu dal. Napekly se koláče, zabíjela se drůbež, v některých oblastech také berani. Však nadarmo se nezpívalo „O posvícení všechno to voní tak jako v apatyce.
Hody pochází z praslovanského výrazu *godъ. Dnes tento výraz máme také ve slovech hodit se nebo vhod, vhodný. Ve staroslověnštině (o něco mladším jazyku než praslovanština) god byla vhodná doba k něčemu, třeba k oslavě. Postupně se význam změnil na velký svátek.
Co jsou hody s právem
Hodové právo předává tradičně během předávání práva na veřejném místě starosta stárkovi v obci, kde se hody konají. Hodové právo se také někdy stává kořistí chlapcům z chasy z blízké obce, poté mluvíme o ukradnutí práva, což znamená největší potupu pro chasu v čele se stárkem, která měla právo před unesením hlídat.Hody (v Čechách „posvícení“, ve Slezsku „krmáš“, v bývalé německé jižní Moravě „kiritog“, a to z německého Kirchweih – posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu.Krojované hody Prušánky 2024