Antwort Co je to popouštění oceli? Weitere Antworten – Co je to Popouštěná ocel

Popouštění je ohřev zakalené oceli na popouštěcí teplotu, výdrž na této teplotě a pomalé ochlazení. Popouštění se provádí ihned po kalení, popouští se na nízké popř. na vysoké teploty. Účelem popouštění je snížení pnutí a zvýšení houževnatosti materiálu.Zušlechťování je kombinace kalení na martenzit a vysokoteplotního popouštění, přičemž vysokoteplotním popouštěním se rozumí popouštění na teploty od cca 400°C do 650°C. Cílem zušlechťování je dosažení optimálního poměru mezi pevností a houževnatostí oceli.Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.

Co je to tepelné zpracování oceli : Podstata tepelného zpracování spočívá v ohřátí oceli na stanovené teploty a následně jejich řízené ochlazování.

Co je to popouštění

Popouštění je tepelné zpracování oceli, během něhož se vhodným ohřevem ovlivňují její vlastnosti, zejména se odstraňuje vnitřní pnutí po předchozím kalení. Ocel se téměř vždy po kalení popouští.

Co to je cementování : Cementace je proces zpevňující povrch, při kterém se difúzně přidává uhlík do povrchu ocelových dílů. To se uskuteční prostřednictvím ohřevu oceli nad transformační teplotu po stanovenou určitou dobu a v kontrolované nauhličující pracovní atmosféře .

Popouštění je tepelné zpracování oceli, během něhož se vhodným ohřevem ovlivňují její vlastnosti, zejména se odstraňuje vnitřní pnutí po předchozím kalení. Ocel se téměř vždy po kalení popouští.

Zušlechťování je proces, který se skládá z kalení a následného popuštění součásti při vyšších teplotách, dle požadavku a zvoleného typu materiálu v rozmezí teplot cca 400°C až 650°C. Výsledkem je zvýšení mechanických vlastností (např.

Co to je žíhání

Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.Tepelné zpracování je řízený proces používaný ke změně mikrostruktury materiálů, jako jsou kovy a jejich slitiny, jehož účelem je poskytnout materiálům vlastnosti, které prodlužují životnost výsledných součástí – například zvýšení tvrdosti povrchu, odolnosti vůči teplotě, tažnosti a pevnosti.Popouštěním mezi 180 °C a 600 °C se zlepšuje houževnatost a snižuje se křehkost; zpravidla se mírně snižuje i tvrdost.

U ocelí s obsahem uhlíku pod 0,25% C neprobíhá při zakalení martenzitická přeměna a bez zvýšení obsahu uhlíku by nebylo možné tyto oceli zakalit. Cementování se provádí v uhelném prášku, v tekuté cementační lázni nebo v plynu, cementační teplota se pohybuje nad Ac3, tj. mezi 850 – 930oC.

Co nasleduje po Cementovani : Po cementování vždy následuje kalení. V nacementované vrstvě je dosaženo cca 0,85%C. Po kalení se změní struktura v martenzitickou, která se vyznačuje vysokou tvrdostí a křehkostí. Výhodou je, že jádro součásti zůstává houževnaté.

Jak se zušlechťuje ocel : Ocel se obvykle dále zušlechťuje vhodným zpracováním (kalením, popouštěním) nebo povr- chovou úpravou (nátěry, pokovení, pasivace apod.). Prudkým ochlazením (kalením) se získává ocel velmi tvrdá, ale křehká. Pomalým zahříváním na 250 až 300 °C (popouštěním) se křehkost odstraní, ocel však zůstává tvrdá.

Co je to tepelné zpracování

Tepelné zpracování je řízený proces používaný ke změně mikrostruktury materiálů, jako jsou kovy a jejich slitiny, jehož účelem je poskytnout materiálům vlastnosti, které prodlužují životnost výsledných součástí – například zvýšení tvrdosti povrchu, odolnosti vůči teplotě, tažnosti a pevnosti.

Kalení je způsob tepelného zpracování ocelí (austenitické oceli a ostatní kovy kalit nelze). Při něm se ocel ohřeje na tzv. kalící teplotu, a poté se prudce ochlazuje. Tím získává lepší mechanické a fyzikální vlastnosti.Cementování je sycení povrchu obrobku uhlíkem.

Cementování se provádí v uhelném prášku, v tekuté cementační lázni nebo v plynu, cementační teplota se pohybuje nad Ac3, tj. mezi 850 – 930oC. Všeobecně se cementuje do hloubky 0,5 – 1 mm, maximálně do hl. 1,5 mm.

Co následuje po nitridování : Po nitridování je kov již tvrdý, proto se nekalí.

Nitridovaná vrstva bývá tenká – max. tloušťka je do 0,5 mm. Po skončení nitridování následuje pomalé chladnutí. Nitridované vrstvy jsou mnohem tvrdší než u cementování, nevzniká zde nebezpečí deformací a trhlin.