Při osmóze dochází k vyrovnávání koncentrací dvou roztoků o nestejné koncentraci přes polopropustnou membránu. Prostupují pouze molekuly vody směrem do místa s vyšší koncentrací rozpuštěných látek.Plazmoptýza (cytolýza) je stav živočišné buňky, kdy je koncentrace iontů rozpuštěných ve vodě nižší, než jaká je koncentrace v izotonickém roztoku. Buňka se postupně zvětšuje a pak praská, její obsah se uvolní ven. U červených krvinek (erytrocytů) se tento jev nazývá hemolýza.Deplazmolýza je proces, při kterém se protoplast rostlinné buňky vlivem vstupu vody rozšiřuje a připojuje se zpět k buněčné stěně. Je opakem plazmolýzy.
Co je v buňce : buňka = nejmenší známý útvar schopný všech životních projevů – k tomu je potřeba: deoxyribonukleová kyselina (DNA) a na ni napojený enzymový aparát pro uchování a přenos genetické informace, plazmatická membrána pro zachování vnitřního prostředí buňky, metabolický aparát pro zpracování živin.
Co to je osmóza
Osmóza je typ pasivního transportu, při kterém přestupuje rozpouštědlo (nejčastěji voda) přes polopropustnou membránu z prostoru s méně koncentrovaným roztokem do prostoru s více koncentrovaným roztokem.
Co chybí v živočišné buňce : Živočišným buňkám chybí celulózní buněčná stěna a během diferenciace se nezvětšují. Živočišné buňky bývají zpravidla velmi malé, do 20 mikrometrů. Mívají zpravidla jen jedno jádro, ale jsou i výjimky (buňky v játrech, v chrupavkách – obsahují makronukleus a mikronukleus).
Plazmolýza je osmotický jev, který spočívá v osmotické ztrátě vody z rostlinné buňky, která se nachází v hypertonickém prostředí (prostředí s větším osmotickým potenciálem než vakuoly dané buňky). Dochází k proudění vody směrem ven z buňky, ve směru spádu vodního potenciálu.
Turgor (latinsky opuchlost, nadutost) je termín používaný v biologických vědách k popisu vnitřního tlaku pletiv a tkání. Tento tlak je výsledkem součtu napětí a tlaků jednotlivých buněk, ze kterých je tato tkáň/pletivo složena. Rostlinám dává turgor jejich pevnost a tuhost, kdežto zvadlé rostlině právě chybí.
Co je to Hypertonicke prostredi
Hypertonický roztok má vysokou tonicitu. Má vyšší koncentraci rozpuštěných solí a cukrů než krev. Ve srovnání s hypotonickým roztokem se hypertonický roztok stará o obnovení rovnováhy koncentrace buňky s okolním prostředím.Buněčná stěna udává tvar rostlinné buňky, který úzce souvisí s její funkcí v pletivu. Složení buněčné stěny se liší v závislosti na druhu rostliny i pletiva, nejčastějšími komponenty, které jsou ve stěně vždy přítomné jsou celulóza, hemicelulózy, pektiny (vše polysacharidy) a proteiny (strukturní i enzymy).Živočišným buňkám chybí celulózní buněčná stěna a během diferenciace se nezvětšují. Živočišné buňky bývají zpravidla velmi malé, do 20 mikrometrů. Mívají zpravidla jen jedno jádro, ale jsou i výjimky (buňky v játrech, v chrupavkách – obsahují makronukleus a mikronukleus).
V lidském těle se nachází 50 až 75 bilionů buněk. Podle nejnovějších vědeckých poznatků má každý druh buňky předem „naprogramovaný“ počet dělení, to znamená i délku svého života.
Jak probiha osmóza : Osmóza je typ pasivního transportu, při kterém přestupuje rozpouštědlo (nejčastěji voda) přes polopropustnou membránu z prostoru s méně koncentrovaným roztokem do prostoru s více koncentrovaným roztokem.
Co jsou Osmoticky aktivní látky : Osmoticky aktivní látky v organismu představují zejména ionty, glukóza, urea. Osmoticky aktivní látky lze rozdělit na volně difuzibilní (příkladem je urea, pronikající biologickými membránami) a nedifuzibilní (vykazující na biologické membráně efektivní osmotický tlak, příkladem je glukóza a ionty).
Co má každá buňka
Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.
Buňky živočišné
Rostlinné buňky jsou větší, jejich buněčná stěna je silná a obsahuje celulózu. V cytoplazmě se nacházejí plastidy a velké vakuoly, naopak nemají některé organely např. Golgiho aparát. Živočišné buňky obsahují více organických látek, méně vody, mají jiný metabolizmus.Je-li buňka v prostředí s vyšším osmotickým tlakem (= v prostředí s nižším osmotickým potenciálem, v hypertonickém prostředí) ztrácí vodu, cytoplazma se odchlipuje od buněčné stěny – dochází k plazmolýze.
Co je to Transpirační proud : Transpirace je výdej vody povrchem rostlin, respektive listem. Je ukončením tzv. transpiračního proudu, který vede vodu z kořenů cévními svazky do listů. Jde o samovolné odpařování vody, takže se jedná o zcela pasivní děj.
Antwort Co je to Osmoticky jev? Weitere Antworten – Co jsou to Osmoticke jevy
Osmotické jevy
Při osmóze dochází k vyrovnávání koncentrací dvou roztoků o nestejné koncentraci přes polopropustnou membránu. Prostupují pouze molekuly vody směrem do místa s vyšší koncentrací rozpuštěných látek.Plazmoptýza (cytolýza) je stav živočišné buňky, kdy je koncentrace iontů rozpuštěných ve vodě nižší, než jaká je koncentrace v izotonickém roztoku. Buňka se postupně zvětšuje a pak praská, její obsah se uvolní ven. U červených krvinek (erytrocytů) se tento jev nazývá hemolýza.Deplazmolýza je proces, při kterém se protoplast rostlinné buňky vlivem vstupu vody rozšiřuje a připojuje se zpět k buněčné stěně. Je opakem plazmolýzy.
Co je v buňce : buňka = nejmenší známý útvar schopný všech životních projevů – k tomu je potřeba: deoxyribonukleová kyselina (DNA) a na ni napojený enzymový aparát pro uchování a přenos genetické informace, plazmatická membrána pro zachování vnitřního prostředí buňky, metabolický aparát pro zpracování živin.
Co to je osmóza
Osmóza je typ pasivního transportu, při kterém přestupuje rozpouštědlo (nejčastěji voda) přes polopropustnou membránu z prostoru s méně koncentrovaným roztokem do prostoru s více koncentrovaným roztokem.
Co chybí v živočišné buňce : Živočišným buňkám chybí celulózní buněčná stěna a během diferenciace se nezvětšují. Živočišné buňky bývají zpravidla velmi malé, do 20 mikrometrů. Mívají zpravidla jen jedno jádro, ale jsou i výjimky (buňky v játrech, v chrupavkách – obsahují makronukleus a mikronukleus).
Plazmolýza je osmotický jev, který spočívá v osmotické ztrátě vody z rostlinné buňky, která se nachází v hypertonickém prostředí (prostředí s větším osmotickým potenciálem než vakuoly dané buňky). Dochází k proudění vody směrem ven z buňky, ve směru spádu vodního potenciálu.
Turgor (latinsky opuchlost, nadutost) je termín používaný v biologických vědách k popisu vnitřního tlaku pletiv a tkání. Tento tlak je výsledkem součtu napětí a tlaků jednotlivých buněk, ze kterých je tato tkáň/pletivo složena. Rostlinám dává turgor jejich pevnost a tuhost, kdežto zvadlé rostlině právě chybí.
Co je to Hypertonicke prostredi
Hypertonický roztok má vysokou tonicitu. Má vyšší koncentraci rozpuštěných solí a cukrů než krev. Ve srovnání s hypotonickým roztokem se hypertonický roztok stará o obnovení rovnováhy koncentrace buňky s okolním prostředím.Buněčná stěna udává tvar rostlinné buňky, který úzce souvisí s její funkcí v pletivu. Složení buněčné stěny se liší v závislosti na druhu rostliny i pletiva, nejčastějšími komponenty, které jsou ve stěně vždy přítomné jsou celulóza, hemicelulózy, pektiny (vše polysacharidy) a proteiny (strukturní i enzymy).Živočišným buňkám chybí celulózní buněčná stěna a během diferenciace se nezvětšují. Živočišné buňky bývají zpravidla velmi malé, do 20 mikrometrů. Mívají zpravidla jen jedno jádro, ale jsou i výjimky (buňky v játrech, v chrupavkách – obsahují makronukleus a mikronukleus).
V lidském těle se nachází 50 až 75 bilionů buněk. Podle nejnovějších vědeckých poznatků má každý druh buňky předem „naprogramovaný“ počet dělení, to znamená i délku svého života.
Jak probiha osmóza : Osmóza je typ pasivního transportu, při kterém přestupuje rozpouštědlo (nejčastěji voda) přes polopropustnou membránu z prostoru s méně koncentrovaným roztokem do prostoru s více koncentrovaným roztokem.
Co jsou Osmoticky aktivní látky : Osmoticky aktivní látky v organismu představují zejména ionty, glukóza, urea. Osmoticky aktivní látky lze rozdělit na volně difuzibilní (příkladem je urea, pronikající biologickými membránami) a nedifuzibilní (vykazující na biologické membráně efektivní osmotický tlak, příkladem je glukóza a ionty).
Co má každá buňka
Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.
Buňky živočišné
Rostlinné buňky jsou větší, jejich buněčná stěna je silná a obsahuje celulózu. V cytoplazmě se nacházejí plastidy a velké vakuoly, naopak nemají některé organely např. Golgiho aparát. Živočišné buňky obsahují více organických látek, méně vody, mají jiný metabolizmus.Je-li buňka v prostředí s vyšším osmotickým tlakem (= v prostředí s nižším osmotickým potenciálem, v hypertonickém prostředí) ztrácí vodu, cytoplazma se odchlipuje od buněčné stěny – dochází k plazmolýze.
Co je to Transpirační proud : Transpirace je výdej vody povrchem rostlin, respektive listem. Je ukončením tzv. transpiračního proudu, který vede vodu z kořenů cévními svazky do listů. Jde o samovolné odpařování vody, takže se jedná o zcela pasivní děj.