Metonymie je obrazné pojmenování založené na vnitřní, myšlenkové souvislosti. Vypil dvě sklenice. → souvislost mezi nádobou a obsahem (Nevypil tu nádobu, ale to, co bylo uvnitř, třeba vodu.) Přečetl celého Čapka.Zopakujme si, co už umíme: Metafora – metafora je přenesení významu na základě podobnosti tvarové (oko, ucho, zub, lopatka, koleno, čočka, řasa, kloub, bubínek, kovadlinka ….) Metonymie – nemá podobnost tvarovou, ale jinou, vnitřní (sladkost, vláda, stráž, diesel, manšestr, kašmír….)Synekdocha (řecky syn-ek-doché, sdílená, spolu míněná část) je druh obrazného pojmenování, při němž je název celku použit pro označení části nebo naopak název části pro označení celku. Například „noční nebe zářilo“ místo hvězdy svítily nebo „pod rodnou střechou“ místo v domě.
Co je to metafora : Metafora je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější podobnosti. Je druhem tropu, tedy přenášení významu původního pojmenování na jiný předmět. Je součástí běžné funkce a užívání jazyka, ale zvláštní význam má zejména v poezii.
Co patří mezi jazykové prostředky
Jak poznáme tropy
tropus
vysvětlení
metafora
přenesení významu na základě vnější skutečnosti
metonymie
přenesení významu na základě vnitřní souvislosti
personifikace
polidštění
přirovnání
přirovnání k něčemu, často za použití „jako“
Co to jsou tropy a figury : Stylově příznačné kategorie poetiky, rétoriky a stylistiky, užívané se záměrem oživit (aktualizovat) řečový projev přenesením původního významu slov (u tropů) n. méně obvyklým užitím jejich zvukových n. grafických podob či kombinací (u figur).
Jedná se o obrazné vyjádření. O nějaké věci zkrátka mluvíme tak, jako by to byla věc jiná. Takovým metaforickým vyjádřením může být úplně jednoduchý obrat (hodinová ručička), ale také třeba velmi rozvětvená a složitá jazyková konstrukce (nového dne sluneční patron povstal z popela umrlce noci).
Např. přední části hlavy nad obočím říkáme v češtině čelo, toto slovo můžeme metaforicky použít i pro označení části postele (čelo postele). Tyto předměty jsou si podobné, a tak můžeme pojmenování jednoho předmětu přenést na ten druhý. Mluvíme tedy o obrazném vyjádření.
Jak poznat personifikaci
Personifikace v literatuře
je přenos vlastností a jednání živých bytostí a osob na věci a abstraktní pojmy, na přírodní jevy, rostliny, živočichy (např. stromy šeptají; jezera si čtou v mracích; krok za krokem vcházela noc; komáři a mušky tančili v objetí; rozčílený vichr se smál i plakal).Hlavní rozdíl spočívá tedy v tom, že metafora je přímé srovnání mezi dvěma věcmi, zatímco personifikace je způsob, jakým neživé objekty nebo pojmy získávají lidské charakteristiky.Jedná se o obrazné vyjádření. O nějaké věci zkrátka mluvíme tak, jako by to byla věc jiná. Takovým metaforickým vyjádřením může být úplně jednoduchý obrat (hodinová ručička), ale také třeba velmi rozvětvená a složitá jazyková konstrukce (nového dne sluneční patron povstal z popela umrlce noci).
Personifikace v literatuře
je přenos vlastností a jednání živých bytostí a osob na věci a abstraktní pojmy, na přírodní jevy, rostliny, živočichy (např. stromy šeptají; jezera si čtou v mracích; krok za krokem vcházela noc; komáři a mušky tančili v objetí; rozčílený vichr se smál i plakal).
Jaké jsou umělecké prostředky : Dělí se podle slovní zásoby a dále podle obrazného pojmenování:
epiteton constans a ornans.
metafora.
personifikace.
oxymóron.
metonymie.
pleonasmus.
apostrofa.
gradace.
Jak poznat jazykové prostředky : Jak poznáme tropy
tropus
vysvětlení
metafora
přenesení významu na základě vnější skutečnosti
metonymie
přenesení významu na základě vnitřní souvislosti
personifikace
polidštění
přirovnání
přirovnání k něčemu, často za použití „jako“
Co je to anafora
Anafora je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět. Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.
Figura znamená většinou opakování některých částí textu anebo nějakou hrátku se slovosledem. Najdete ji spíš v poezii než v próze (lomítka u příkladů znamenají nový verš).Metaforu je také možné chápat jako zkrácené přirovnání, přičemž v metafoře se na rozdíl od přirovnání podobnost mezi objekty nevyjadřuje explicitně (např. přirovnání „Petr je rychlý jako vítr“ vs. metafora „Petr je vítr“).
Co je metafora a personifikace : personifikace = oživení neživého – slunce se usmívá; větve mávají; potůček zpívá přirovnání = pomocí slova “jako” – bílý jako sníh; líný jako veš metafora = pojmenování na základě podobnosti – po obloze plují beránci = mraky; nechal se ostříhat na ježka = na krátko.
Antwort Co je to Metonymii? Weitere Antworten – Co je to Metonymie příklad
Metonymie je obrazné pojmenování založené na vnitřní, myšlenkové souvislosti. Vypil dvě sklenice. → souvislost mezi nádobou a obsahem (Nevypil tu nádobu, ale to, co bylo uvnitř, třeba vodu.) Přečetl celého Čapka.Zopakujme si, co už umíme: Metafora – metafora je přenesení významu na základě podobnosti tvarové (oko, ucho, zub, lopatka, koleno, čočka, řasa, kloub, bubínek, kovadlinka ….) Metonymie – nemá podobnost tvarovou, ale jinou, vnitřní (sladkost, vláda, stráž, diesel, manšestr, kašmír….)Synekdocha (řecky syn-ek-doché, sdílená, spolu míněná část) je druh obrazného pojmenování, při němž je název celku použit pro označení části nebo naopak název části pro označení celku. Například „noční nebe zářilo“ místo hvězdy svítily nebo „pod rodnou střechou“ místo v domě.
Co je to metafora : Metafora je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější podobnosti. Je druhem tropu, tedy přenášení významu původního pojmenování na jiný předmět. Je součástí běžné funkce a užívání jazyka, ale zvláštní význam má zejména v poezii.
Co patří mezi jazykové prostředky
Jak poznáme tropy
Co to jsou tropy a figury : Stylově příznačné kategorie poetiky, rétoriky a stylistiky, užívané se záměrem oživit (aktualizovat) řečový projev přenesením původního významu slov (u tropů) n. méně obvyklým užitím jejich zvukových n. grafických podob či kombinací (u figur).
Jedná se o obrazné vyjádření. O nějaké věci zkrátka mluvíme tak, jako by to byla věc jiná. Takovým metaforickým vyjádřením může být úplně jednoduchý obrat (hodinová ručička), ale také třeba velmi rozvětvená a složitá jazyková konstrukce (nového dne sluneční patron povstal z popela umrlce noci).
Např. přední části hlavy nad obočím říkáme v češtině čelo, toto slovo můžeme metaforicky použít i pro označení části postele (čelo postele). Tyto předměty jsou si podobné, a tak můžeme pojmenování jednoho předmětu přenést na ten druhý. Mluvíme tedy o obrazném vyjádření.
Jak poznat personifikaci
Personifikace v literatuře
je přenos vlastností a jednání živých bytostí a osob na věci a abstraktní pojmy, na přírodní jevy, rostliny, živočichy (např. stromy šeptají; jezera si čtou v mracích; krok za krokem vcházela noc; komáři a mušky tančili v objetí; rozčílený vichr se smál i plakal).Hlavní rozdíl spočívá tedy v tom, že metafora je přímé srovnání mezi dvěma věcmi, zatímco personifikace je způsob, jakým neživé objekty nebo pojmy získávají lidské charakteristiky.Jedná se o obrazné vyjádření. O nějaké věci zkrátka mluvíme tak, jako by to byla věc jiná. Takovým metaforickým vyjádřením může být úplně jednoduchý obrat (hodinová ručička), ale také třeba velmi rozvětvená a složitá jazyková konstrukce (nového dne sluneční patron povstal z popela umrlce noci).
Personifikace v literatuře
je přenos vlastností a jednání živých bytostí a osob na věci a abstraktní pojmy, na přírodní jevy, rostliny, živočichy (např. stromy šeptají; jezera si čtou v mracích; krok za krokem vcházela noc; komáři a mušky tančili v objetí; rozčílený vichr se smál i plakal).
Jaké jsou umělecké prostředky : Dělí se podle slovní zásoby a dále podle obrazného pojmenování:
Jak poznat jazykové prostředky : Jak poznáme tropy
Co je to anafora
Anafora je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět. Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.
Figura znamená většinou opakování některých částí textu anebo nějakou hrátku se slovosledem. Najdete ji spíš v poezii než v próze (lomítka u příkladů znamenají nový verš).Metaforu je také možné chápat jako zkrácené přirovnání, přičemž v metafoře se na rozdíl od přirovnání podobnost mezi objekty nevyjadřuje explicitně (např. přirovnání „Petr je rychlý jako vítr“ vs. metafora „Petr je vítr“).
Co je metafora a personifikace : personifikace = oživení neživého – slunce se usmívá; větve mávají; potůček zpívá přirovnání = pomocí slova “jako” – bílý jako sníh; líný jako veš metafora = pojmenování na základě podobnosti – po obloze plují beránci = mraky; nechal se ostříhat na ježka = na krátko.