Antwort Co je to kapalné skupenství? Weitere Antworten – Co je plynné skupenství

Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a prakticky na sebe nepůsobí přitažlivou silou. V chemických rovnicích se plyn podle potřeby označuje písmenem g (gas).Kapalné látky (kapaliny):

– Nalejete-li kapalinu do nějaké nádoby, přizpůso- bí se jejímu tvaru. – Kapalinu lze přelévat z jedné nádoby do druhé, je tekutá. – Nachýlíte-li nádobu, kapalina v ní změní tvar. – Hladina kapaliny v nádobě v klidu se vždy ustálí ve vodorovné rovině.Každá látka se může vyskytovat ve skupenství pevném, kapalném, plynném či plazmatu. Jednotlivá skupenství mají své charakteristické vlastnosti. Látky přecházejí mezi skupenstvími v závislosti na teplotě a tlaku. Tyto přechody nazýváme jako fázové přeměny.

Co je to skupenství látek : Skupenství neboli stav je konkrétní forma látky, charakterizovaná především uspořádáním částic v látce a projevující se typickými vlastnostmi.

Jak se označuje kapalné skupenství

Skupenství kapalné

Značí se (l).

Proč vzduch nebo jiný plyn Vyplňuji vždy celou nádobu : Základní vlastností kapalin a plynů je jejich tekutost, jejíž příčinou je snadná vzájemná pohyblivost částic, z nichž se kapalná a plynná tělesa skládají. Proto nemají stálý tvar. To znamená, že zaujímají vždy tvar nádoby, v níž se nacházejí.

Z látek mohou být věci, které nejsou tělesy, např. pára u žehličky, řeka, mrak, pohoří. Některé látky jsou směsí jiných, jednodušších látek, např. žula.

Těleso má na rozdíl od látky tvar, rozměry, velikost a hlavně hmotnost. Označení těleso se nejčastěji používá pro pevná tělesa. Některá tělesa mají jednoduchý tvar (např. koule, válec, krychle) a některá složitější tvar (auto, kladívko, brambora atd.).

Kolik je druhů hmoty

Tradičně se rozlišují tři její základní skupenství: pevné, kapalné a plynné; později začalo být jako 4. skupenství označované plazma a moderní fyzika přidala další odlišné formy, často také označované jako skupenství (Boseho-Einsteinův kondenzát apod.).Skupenství kapalné

je takové skupenství, kdy soudržné síly mezi částicemi je udržují ještě pohromadě. Proto objem kapalin je konstantní, ale jejich tvar je proměnný. Značí se (l).Vodu najdeme na Zemi v pevném, kapalném i plynném sku- penství. Ve skupenství pevném, jako je led, sníh nebo jinovatka, se vyskytuje především v místech, kde je teplota nižší než 0 °C. Právě při 0 °C se začíná kapalná voda měnit na vodu pevnou. Tato změna může být velmi nebezpečná pro rostliny a živočichy.

Látky v pevném skupenství mají stálý tvar a objem, jejich částice se výrazněji nepohybují. Látky v kapalném skupenství mají stálý objem, tvar mění podle nádoby. Částice jsou blízko sebe, ale mohou se volně pohybovat. Látky v plynném skupenství mají částice daleko od sebe, tyto částice na sebe víceméně nepůsobí.

Která změna skupenství se nazývá Kapalnění : Kapalnění neboli kondenzace je skupenská přeměna, při které se plyn mění na kapalinu. Kondenzace (kapalnění) je děj, který je opakem vypařování.

Proč plyn smrdí : Zajímavost: Samotný zemní plyn nemá žádný pach. Právě kvůli bezpečnosti se do něj přidávají sloučeniny síry (sirné alkoholy), díky kterým výrazně páchne již při slabém úniku a malé koncentraci.

Proč potřebujeme vzduch

Je také důležitou průmyslovou surovinou. Mimo jiné vzduch (resp. kyslík v něm obsažený) také slouží k oxidaci paliva ve všech běžných spalovacích motorech, k oxidaci paliva při výrobě elektrické energie v tepelných elektrárnách, dále při vytápění či ohřevu vody atd.

Oblaky tvoří voda v kapalném nebo pevném skupenství. Oblaky se liší vzhledem, výškou, ve které vznikají, i vlastnostmi.Rozdělují se na plyny, které jsou rozpínavé (vyplní libovolný prázdný objem) a dobře stlačitelné, a kapaliny, které při konstantním tlaku zachovávají svůj objem jsou stlačitelné jen velmi omezeně. Pevné látky pak zachovávají nejem objem, ale i svůj tvar.

Jaké jsou formy hmoty : Rozlišujeme 2 formy hmoty, formu látkovou (v mikrosvětě částicová neboli korpuskulární) a formu pole (v mikrosvětě interakce), které v sebe mohou vzájemně přecházet.