Antwort Co je to Hydrosfera? Weitere Antworten – Jak vznikla hydrosféra

Hydrosféra byla na Zemi již před více než 4 miliardami let. Mohla vzniknout při formování Měsíce. Před 3,5 miliardou let bylo téměř vše pod hladinou vody. Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci).69 % sladké vody se skrývá v ledovcích v oblastech jižního a severního pólu, 30 % představuje podzemní voda a pouze jedno procento voda povrchová a atmosférická. Kromě slané a sladké vody existuje také voda brakická, která vznikla mísením sladké a slané vody například u ústí řek do moří a oceánů.Rozlišujeme čtyři oceány: největší Tichý oceán zaujímá 35 % zemského povrchu, oceán Atlantský oceán 18% zemského povrchu, Indický oceán necelých 15% zemského povrchu a nejmenší Severní ledový oceán pouze kolem 2,5% povrchu Země.

Jak se jmenují oceány : Světový oceán se dělí do čtyř hlavních oceánů – Atlantský, Tichý, Indický a Severní ledový (obr. 2), částmi oceánů jsou okrajová a vnitřní moře. Voda se skládá z 96,5% vody a 3,5% solí, rozpuštěných plynů (N2,O2,CO2) a organických látek.

Co bylo dříve atmosféra nebo hydrosféra

a) Dříve byla hydrosféra, z ní se postupně tvořila atmosféra vypařováním vody.

Jaké jsou druhy vody : Druhy vod

• 1.1 Srážková voda.
• 1.2 Podpovrchová voda.
• 1.3 Povrchová voda.
• 1.4 Pitná voda.
• 1.5 Minerální vody.
• 1.6 Užitková voda.
• 1.7 Provozní voda (technologická)
• 1.8 Odpadní vody.

Celková tělesná voda je v těle distribuována nerovnoměrně, asi 60 % je jí obsaženo v buňkách a 40 % v mimobuněčném prostoru. Kojenec s hmotností 7 kg má v těle asi 4,8 litru vody, zatímco dospělý muž se 70 kg přibližně 42 litrů.

Kaspické moře nebo Mrtvé moře).

Jaký je nejhlubší oceán

Jsou ve všech z pěti světových oceánů. Nejhlubším místem v Tichém oceánu (a na celé Zemi) je Mariánský příkop. Jeho nejhlubším bodem je Challenger Deep poblíž amerického území Guam – 10 973 m pod hladinou vody. Nejhlubší oblastí Atlantského oceánu je Milwaukee Deep hluboký 8 408 m v Portorickém příkopu.)Dělíme je na okrajová – volně spojená s oceánem, a vnitřní – od oceánů či dalších moří oddělena průlivy (úžinou).Atmosféra představuje plynný obal Země a tento plyn se též označuje jako vzduch. Její vliv se projevuje zejména kvalitativními (rozptyl) a kvantitativními (pohlcování) změnami slunečního záření, přenosem vláhy, na většinu složek fyzickogeografické sféry působí jak fyzikálně, tak i chemicky.

Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (především argon, dále oxid uhličitý, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové příměsi dalších plynů). Voda v atmosféře se vyskytuje hojně, a sice ve všech třech skupenstvích (vodní pára, vodní kapky i ledové krystaly).

Co to je H2O : Chemicky čistá voda je chemická sloučenina skládající se ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Chemicky čistá voda má vzorec H2O a neobsahuje žádné jiné látky.

Jaké máme vody : dělí se na vody kontinentální a na vodu mořskou. podle pohybu se dělí na tekoucí a stojaté. kvalita vody v tocích kolísá jak po délce, tak po šířce toku. U nádrží se kvalita vody mění v závislosti na hloubce.

Kolik má člověk v sobě vody

Optimální složení těla

Základní složky	Muži	Ženy
Voda	62,4 %	56,5 %
Minerální látky	5,8 %	5,3 %
Svalovina	16,5 %	15,2 %
Tělesný tuk	15,3 %	23,0 %

Smrt člověka může způsobit vypití šesti litrů vody v průběhu tří hodin. Opatrnost je nutná zvláště u nejmenších dětí, vodu je možno podávat pouze v malém množství a až po nasycení mlékem.Slanost různých moří je rozdílná. Mořem s nejčerstvější (tedy nejméně slanou) vodou je Baltské moře, naopak nejslanější vodu má moře Rudé, kam řekami přitéká jen malé množství sladké vody a horký vzduch zvyšuje výpar. Slanou vodu můžeme najít i ve vnitrozemí: některá jezera obsahují větší procento solí než moře.

Jak se dělí moře : Moře se dál dělí na: okrajová = od oceánu oddělené jedním či 2 plochami pevniny či řetězcem ostrovů; od oceánu se příliš neliší teplotou a salinitou, tvoří okraj oceánu; Severní m., Beringovo m. vnitřní = téměř úplně obklopené pevninou, s oceánem spojené jen jedním či více průlivy; Černé m., Baltské m.