Antwort Co je to Exotermni reakce? Weitere Antworten – Jak poznat Exotermickou reakci

Co je to Exotermni reakce?
Nejčastěji platí, že při vzniku chemické vazby dochází k uvolňování tepla (exotermická reakce) a pro rozbití chemické vazby je třeba teplo dodat (endotermická reakce).Exotermická (exotermní) reakce (z řeckého ἔξω exo „venku“ a θερμός thermós „teplý, horký, vyhřívaný“) je chemická reakce, při níž se uvolňuje energie, obvykle ve formě tepla. Produkty reakce proto mají nižší chemickou energii než reaktanty, které do reakce vstoupily.Exotermní reakce

Jestliže se při chemické reakci uvolňuje teplo, hovoříme o reakci exotermní (exotermické). Exotermní reakce jsou mnohdy doprovázeny světelnými efekty či prudkým zvýšením teploty reakční směsi.

Co to je chemická reakce : Chemické reakce jsou děje, při kterých z výchozích látek (reaktantů) vznikají látky jiného složení (produkty); chemické reakce popisuje chemická rovnice.

Co to je exotermní reakce

Exotermická reakce

Jestliže se při chemické reakci uvolňuje teplo, hovoříme o reakci exotermické (exotermní). Exotermické reakce jsou mnohdy doprovázeny světelnými efekty či prudkým zvýšením teploty reakční směsi. Tyto reakce probíhají většinou samovolně, jejich nejběžnějším příkladem je hoření.

Jak dělíme Termochemické reakce : Termochemie se zabývá studiem tepelného zabarvení chemických reakcí. Dle tepelného zabarvení dělíme reakce na exotermní (teplo se uvolňuje) a endotermní (teplo se spotřebovává). V termochemické rovnici se uvádí symboly skupenství u prvků či sloučenin, protože hodnoty reakčního tepla závisí i na skupenství.

Chemická kinetika studuje rychlost chemických reakcí. Analýzou vlivů, které tuto rychlost ovlivňují, podává informace o reakčním mechanismu a přechodném stavu chemické reakce.

Štěpná jaderná reakce (též nukleární fize) je jaderná reakce, při níž dochází k rozbití jádra nestabilního atomu vniknutím cizí částice (většinou neutronu) za uvolnění energie.

Co je Heterogenni reakce

Heterogenní reakce obsahuje rozdílné fáze, probíhá na styčné ploše, tzv. fázovém rozhraní. Typické heterogenní reakce jsou srážecí reakce.Rozdělení chemických reakcí dle skupenství reaktantů

Podle skupenství reaktantů rozdělujeme chemické reakce následovně: Reakce homogenní – všechny reaktanty se vyskytují v jednom skupenství, příkladem je oxidace oxidu dusnatého (bezbarvého) vzdušným kyslíkem na oxid dusičitý (oranžový):Chemická rovnováha je takový stav soustavy, v němž se z makroskopického hlediska nemění její složení, i když v ní neustále probíhají chemické děje. Pokud budou v systému probíhat děje vratné, pak při rovnováze běží reakce oběma směry stejnou rychlostí.

Konstanta K se nazývá rovnovážná konstanta reakce. Její hodnota vyjadřuje, které ze zúčastněných reakčních složek (tj. zda produkty, nebo výchozí látky) za rovnováhy v reakční směsi převládají.

Co je to heterogenní reakce : Heterogenní reakce obsahuje rozdílné fáze, probíhá na styčné ploše, tzv. fázovém rozhraní. Typické heterogenní reakce jsou srážecí reakce.

Co je to rychlost reakce : Reakční rychlost je definována jako množství chemické sloučeniny, které vznikne nebo zanikne (v molech nebo jednotkách hmotnosti) v jednotce objemu za jednotku času. Znalost této veličiny je velmi důležitá v mnoha oblastech chemie, např. v chemickém inženýrství.

Jak závisí rychlost reakce na teplotě

Při zvýšení teploty o 10 °C se hodnota rychlostní konstanty, a tím i rychlost reakce, zvyšuje zpravidla dvakrát až čtyřikrát.

Jaderné štěpení je jaderná reakce, při níž dochází k rozbití jádra těžkého prvku na dvě lehčí, přibližně stejně těžká jádra pomocí cizí částice (nejčastěji neutronu) za uvolnění energie. Dvěma vzniklým jádrům říkáme štěpné trosky.Z hlediska využití jaderné energie mají zásadní význam dva druhy jaderných reakcí – syntéza jader (jaderná fúze) a štěpení jader (štěpná reakce). Sloučením dvou lehčích jader vznikne jádro těžší a uvolňuje se přitom část vazbové energie.

Co je to homogenní : Homogenita (z řeckého ὁμός homόs „stejný“ a γένεσις genesis „vznik, zrození“) znamená stejnorodost nebo jednolitost a používá se například v následujících spojeních: fyzika.