Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.Řehtačka, též známá jako "hrkačka" nebo "brkač", je výrobek (obvykle dřevěný) vydávající rámus, stejně jako klapačky, mlýnky, trakářky a různé další doma vyrobené nástroje, které byly používány dle tradice za účelem svolání na bohoslužby od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma).Na řehtání se v Nové Vsi stejně jako v jiných obcích chodí po tři dny Svatého týdne, tj. od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, a ještě v osmdesátých letech 20. století se jej zúčastňovali téměř všichni místní chlapci školního věku od šesti do čtrnácti, respektive patnácti let, méně často chlapci mladší nebo starší.
Proč se používají řehtačky : Hlavní funkci, kterou plní ve své podstatě dodnes, ale mají jako nástroje k oznamování „odletu zvonů do Říma“. Jejich zvuk nahrazuje zvuk zvonů a svolávají tak k bohoslužbě. Hoši s řehtačkami podle historických pramenů poprvé vycházeli přesně v poledne na Zelený čtvrtek.
Kdy odlétají zvony do Říma
Zvony odletěly do Říma
Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá. Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček.
Kdo chodi řehtat : Semice – Někteří chlapci ani pořádně nevědí, proč se vlastně chodí řehtat. Ale chodí. Ve vsi má tento zvyk tradici a kluci od 6 do 14 let se sejdou každý rok. Někteří své řehtačky zdědili o po dědečcích.
V mnohých městech a vsích se dodržuje tradice řehtání řehtačkami, které se ozývají na Zelený čtvrtek v podvečer, neboť podle pověsti zvony "odletěly do Říma" a jejich funkci právě řehtačky nahrazují. Tato klukovská záležitost pokračuje i na Velký pátek, to jsou jejich řehtačky slyšet ráno, v poledne i večer.
Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.
Co znamená řehtání na Velikonoce
Velikonoční obchůzka s hlučícími nástroji, ve Vysoké se nazývána ŘEHTÁNÍ, je odvozená z liturgie pašijového týdne, kdy v kostelích od „Gloria“ na Zelený čtvrtek do „Gloria“ na Bílou sobotu umlknou zvony, „odletí do Říma“, a jejich zvuk nahradí hrkání trakařů.Hrká se vždy v pravidelnou dobu: brzy ráno, v poledne a večer, na Velký pátek ještě ve tři odpoledne, tj. v hodinu Ježíšovy smrti. Chlapci vždy vychází z ustáleného místa, např. od některé kapličky nebo od kostela jako v Přímětcích, a celou vesnici mnohdy obejdou ve formě uzavřeného kruhu.Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda – tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky – zem se otevírala, aby ukázala své poklady.
Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost.
Proč zvony odletěly do Říma : Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček.
Co znamená když zvoní zvony : Zvony tradičně odzváněly významné události, jako ukončení války, korunovaci, vstup panovníka (následníka) do města či narození následníka trůnu. I v současnosti se při některých významných událostech zvoní kostelními zvony.
Kdy koledují holky
Dívky vyrážejí na koledu dva týdny před Velikonocemi, a to hlavně na vesnicích, kde obchází domy a rodiny s pomlázkou. Na Rychnovsku je holčičí koleda už zažitá, takže kluci doma vyčkávají, až je holky přijdou vyšlehat. Také v rychnovském okrese se ale tradice liší místo od místa.
Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat. Název Velikonoce pochází z Velké noci.Nenechávejte velké prádlo na poslední chvíli, ať si můžete v poklidu užít Velikonoční svátky. A pamatujte, že na Velký pátek se nepere!
Kdy se nemá věšet prádlo na Velikonoce : Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí
K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.
Antwort Co je to Řehtání? Weitere Antworten – Jak se chodi řehtat
Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.Řehtačka, též známá jako "hrkačka" nebo "brkač", je výrobek (obvykle dřevěný) vydávající rámus, stejně jako klapačky, mlýnky, trakářky a různé další doma vyrobené nástroje, které byly používány dle tradice za účelem svolání na bohoslužby od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma).Na řehtání se v Nové Vsi stejně jako v jiných obcích chodí po tři dny Svatého týdne, tj. od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, a ještě v osmdesátých letech 20. století se jej zúčastňovali téměř všichni místní chlapci školního věku od šesti do čtrnácti, respektive patnácti let, méně často chlapci mladší nebo starší.
Proč se používají řehtačky : Hlavní funkci, kterou plní ve své podstatě dodnes, ale mají jako nástroje k oznamování „odletu zvonů do Říma“. Jejich zvuk nahrazuje zvuk zvonů a svolávají tak k bohoslužbě. Hoši s řehtačkami podle historických pramenů poprvé vycházeli přesně v poledne na Zelený čtvrtek.
Kdy odlétají zvony do Říma
Zvony odletěly do Říma
Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá. Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček.
Kdo chodi řehtat : Semice – Někteří chlapci ani pořádně nevědí, proč se vlastně chodí řehtat. Ale chodí. Ve vsi má tento zvyk tradici a kluci od 6 do 14 let se sejdou každý rok. Někteří své řehtačky zdědili o po dědečcích.
V mnohých městech a vsích se dodržuje tradice řehtání řehtačkami, které se ozývají na Zelený čtvrtek v podvečer, neboť podle pověsti zvony "odletěly do Říma" a jejich funkci právě řehtačky nahrazují. Tato klukovská záležitost pokračuje i na Velký pátek, to jsou jejich řehtačky slyšet ráno, v poledne i večer.
Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.
Co znamená řehtání na Velikonoce
Velikonoční obchůzka s hlučícími nástroji, ve Vysoké se nazývána ŘEHTÁNÍ, je odvozená z liturgie pašijového týdne, kdy v kostelích od „Gloria“ na Zelený čtvrtek do „Gloria“ na Bílou sobotu umlknou zvony, „odletí do Říma“, a jejich zvuk nahradí hrkání trakařů.Hrká se vždy v pravidelnou dobu: brzy ráno, v poledne a večer, na Velký pátek ještě ve tři odpoledne, tj. v hodinu Ježíšovy smrti. Chlapci vždy vychází z ustáleného místa, např. od některé kapličky nebo od kostela jako v Přímětcích, a celou vesnici mnohdy obejdou ve formě uzavřeného kruhu.Nemělo se pracovat na polích (hýbat se zemí), nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda – tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky – zem se otevírala, aby ukázala své poklady.
Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi. Původ tohoto zvyku není znám, ale nejedná se o žádnou novodobou záležitost.
Proč zvony odletěly do Říma : Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Někdy se tvrdí, že zvony odlétají proto, že se bojí řehtaček.
Co znamená když zvoní zvony : Zvony tradičně odzváněly významné události, jako ukončení války, korunovaci, vstup panovníka (následníka) do města či narození následníka trůnu. I v současnosti se při některých významných událostech zvoní kostelními zvony.
Kdy koledují holky
Dívky vyrážejí na koledu dva týdny před Velikonocemi, a to hlavně na vesnicích, kde obchází domy a rodiny s pomlázkou. Na Rychnovsku je holčičí koleda už zažitá, takže kluci doma vyčkávají, až je holky přijdou vyšlehat. Také v rychnovském okrese se ale tradice liší místo od místa.
Na Boží hod velikonoční, největší křesťanský svátek, zakazuje pověra úklid! Ve slavnostní neděli by také dívky měly darovat kus velikonočního mazance mladíkovi, který se jim líbí. V tento den se má také podle zvyklostí slavit, hodovat a zpívat. Název Velikonoce pochází z Velké noci.Nenechávejte velké prádlo na poslední chvíli, ať si můžete v poklidu užít Velikonoční svátky. A pamatujte, že na Velký pátek se nepere!
Kdy se nemá věšet prádlo na Velikonoce : Lidé by neměli prát prádlo ani hýbat se zemí
K Velkému pátku se váže také řada pověr. Některé nejsou součástí křesťanství, ale pouze lidovými tradicemi. A právě v lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Údajně by se měly otevírat hory, které by měly vydávat poklady.