Antwort Co je to anafora v literatuře? Weitere Antworten – Co je to anafora příklad

Co je to anafora v literatuře?
V textové lingvistice, stylistice a syntaxi je anafora typem endoforické (vnitrotextové) reference, která odkazuje k něčemu již řečenému: Byl jeden král a ten měl tři dcery. Slova král a ten odkazují k téže entitě.Jde o opakování slova, nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů. Epifora je opakem anafory. Příklad (Karel Jaromír Erben – Svatební košile): Co to máš na té tkaničce Na krku na té tkaničce!Figura znamená většinou opakování některých částí textu anebo nějakou hrátku se slovosledem. Najdete ji spíš v poezii než v próze (lomítka u příkladů znamenají nový verš).

Kde se vyskytuje anafora : Pojem anafora pochází z řeckého překladu znovuuvedení, jejíž podstatou je opakování slova nebo skupiny slov na začátku verše. Objevuje se právě nejčastěji v poezii, ale může být předmětem i nějakého řečnického projevu, kde se mohou opakovat slova a slovní spojení v odstavcích nebo třeba i v kapitolách.

Jak vypadá anafora

Anafora je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět. Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.

Jak poznat rým : Pokud má báseň vázaný verš, pravděpodobně se také rýmuje. To znamená, že několik veršů končí stejným zvukem, tedy stejnou nebo hodně podobnou slabikou, aby to znělo líp. Když verše končí úplně stejným slovem, říká se tomu absolutní rým.

Anafora je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět. Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.

Epanastrofa (z řeckého epanastrofé – obrácení) nebo také palilogie (z řeckého palillogiá – opakování řečeného) je básnická figura, která je založena na opakování stejného slova či slovních spojení na konci jednoho a na začátku následujícího verše. Používá se rovněž v rétorice.

Co je to Epifora

Epifora je stylistický prostředek, neboli také rétorická figura. Jde o opakování slova, nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů. Epifora je opakem anafory.Anafora je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět. Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.Anafora je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět. Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.

epizeuxis, bezprostřední opakování téhož výrazu ve verši nebo větě: Pojďme, pojďme, ale zticha (J. Neruda).

Jaké jsou druhy rýmu : Druhy rýmů: sdružený rým (schéma AABB), střídavý rým (schéma ABAB), obkročný rým (ABBA), přerývaný rým (ABAC nebo ABCB) postupný (ABCABC), tirádový (AAAAAA…)

Jaký rým je AABB : Střídavý rým používá shodu slabik na konci prvního a třetího a druhého a čtvrtého verše, takže mu odpovídá schéma abab.

Co je Apostrofa příklad

Apostrof (apòstrof)

Apostrofem se svazují i tzv. nepřízvučná zájmena (pronoms febles), která stojí před nebo za slovesy či jinými zájmeny, jenž začínají nebo končí na samohlásku. Příklad: m'agrada, t'ho diré, anima'l, porta'ns-ho, n'han arribat dos, l'hi donaré.

Jedná se o opakování slov nebo slovního spojení za sebou v jednom verši, větě nebo v jejich těsné blízkosti. Zjednodušeně lze říct, že tato básnická figura používána v klasické rétorice je synonymem k opakování. Nepleťme si ale tento pojem s aliterací!Když verše končí úplně stejným slovem, říká se tomu absolutní rým. Podle toho, které řádky zvukově patří k sobě, rozlišujeme několik druhů rýmu: sdružený rým (aa bb) – rýmuje se vždy dvojice sousedních veršů střídavý rým (ab ab) – rýmuje se první verš se třetím a druhý se čtvrtým.

Jak poznám rýmy : Hlavní příznaky rýmy

  • zvýšená sekrece hlenů,
  • porucha nosního dýchání – zhoršení průchodnosti nosu až ucpání nosu,
  • porucha čichu,
  • nucení ke kašli a kašel (hlen stékající do nosohltanu dráždí dýchací cesty),
  • nucení ke kýchání,
  • slzení.