Antwort Co je slovní druh nás? Weitere Antworten – Jaký druh zájmena je náš

Co je slovní druh nás?
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.Podle původu rozlišujeme předložky primární (též původní, v češtině např. na, v, do, z, k , u) a sekundární (též nepůvodní, např. kolem, díky, kvůli), které vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází.6. neurčitá: někdo, něco, něčí, některý, nějaký; kdosi, cosi, čísi, kterýsi, jakýsi; někdo, leckdo, kdekdo (apod.), každý, všechen (vznikají ze zájmen tázacích předponami ně-, lec-, kde-, leda-, málo- a příponami -koli(v), -si aj.)

Ve jaký je to slovní druh : 7. Předložky Spojují se se jmény z, od, bez(e), o, na, nad, pod, pro, ve 8. Spojky Spojují slova nebo věty a, i, protože, ale, aby, že…

Jaké je zájmeno nás

Druhy zájmen

druh zájmen	zájmena
PŘIVLASTŇOVACÍ	můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj
UKAZOVACÍ	ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám
TÁZACÍ	kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že)
VZTAŽNÁ	kdo, co, jaký, který, čí, jenž

Jaké máme zájmena : Přehled druhů zájmen

Druhy zájmen	Příklady
osobní	já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se
přivlastňovací	můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj
ukazovací	ten, tenhle, tento, onen, takový, týž, tentýž, sám
tázací	kdo, co, jaký, který, čí

Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů.

Odpovídají na otázky kde, kam, kdy, jak (např. nahoře, daleko, dříve, lépe…).

Předložky (latinsky prepozice) jsou neohebný slovní druh a vyjadřují podobně jako příslovce vztah či okolnosti (místo, čas způsbo a další), ale svůj význam ukazují až ve spojení s podstatnými jmény (na kole), zájmeny (s ní), číslovkami (ve dvou) a málokdy s přídavnými jmény.

Co je ale za slovní druh

3) Spojky (Konjunkce)

– slouží ke spojování vět a větných členů; teprve ve spojení s nimi nabývají svého významu – nejsou větným členem; neplnovýznamový slovní druh – některé spojky mohou mít platnost částic a) souřadicí – a, i, ani, nebo, anebo, ale, avšak, neboť, ať, buď – nebo, aj.)Zájmena tento – tamten, toto – tamto, tato – tamta I.Druhy zájmen

osobní (on, já, ty)
přivlastňovací (náš, jejich, vaše)
ukazovací (ten, ta, to)
tázací (kdo, co, který)
vztažná (kdo, co, jenž)
neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)
záporná (nikdo, nic, žádný)

Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).

Jaké slova jsou příslovce : Příslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti děje (místo, čas, způsob atd.). Nejčastěji se vážou na slovesa (šel rychle), přídavná jména (vemi rychlý) a příslovce (značně nezdravě). Mohou se vázat i na podstatná jména (cesta domů).

Jaké jsou příslovce : Příslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a míru vlastností. Ve větách má nejčastěji funkci příslovečného určení. Rozlišujeme několik druhů příslovcí: místa, času, způsobu, příčiny a míry.

Jak poznat předložku

Předložky stojí vždy před nějakým podstatným jménem, jsou s ním ve spojení. S tímto jménem vždy vyjadřují nějaký vztah, například kde něco je (na zahradě), kdy se něco stane (za chvíli) a podobně. Někdy může mezi předložku a podstatné jméno vstoupit jiné slovo, předložka je ale i tak spojena s podstatným jménem.

Předložky vyjadřují věcný význam teprve ve spojení s podstatným jménem nebo zájmenem, s nímž tvoří předložkový pád. Jsou to krátká slova před podstatnými nebo přídavnými jmény. Například: na, v, ve, u, z, za, ze, do, k, ke, pod, nad, přes, před, o, od, do, okolo, mezi, mimo, vedle, pro…Citoslovce označující zvuky se nazývají zvukomalebná. Od těchto citoslovcí se často odvozují slovesa – cheche – chechtat se, cink – cinkat, cinknout, frnk – frnknout atd. Citoslovci se stávají i ustrnulé tvary jiných slovních druhů – panečku, holenku, božíčku, běda, hybaj, marš atd.