Je to schopnost rozpoznat a vhodně reagovat na změny vnějšího i vnitřního prostředí. Všechny výraznější změny by mohly narušit homeostázu (stálost vnitřního prostředí), která je nezbytná pro normální průběh životních dějů.Shrnutí: Společné znaky živočichů jsou: přijímají vodu a potravu, vylučují, dýchají, pohybují se a své okolí vnímají smysly, rostou a vyvíjejí se, rozmnožují se.Všechny živé organismy se od neživé přírody liší tím, že jejich tělo je složeno hlavně z organických látek. hlavní zdroj energie („palivo“) pro živé organismy ▪ z cukrů si organismy vyrábějí i další látky, hlavně škrob a celulózu.
Co je to dráždivost : Dráždivost a pohyb. Představuje schopnost živých organismů přijímat a následně reagovat na podněty z vnějšího prostředí, tedy podněty, které by mohli narušit homeostázu. Díky dráždivosti se dokáží organismy přizpůsobit vnějším podmínkám – adaptabilita organismů.
Jak reaguji organismy na podněty
optický podnět vyvolal požadovanou odpověď organismu, musí předně působit na příslušný, funkční orgán s funkční senzorickou i motorickou dráhou a s funkčním mozkovým centrem. Navíc jeho vlnová délka musí být v intervalu, který je definovaný pro viditelné světlo, totiž cca 400–750 nm.
Čím se člověk od všech ostatních živočichů odlišuje : „Mezi unikátní lidské vlastnosti patří velkorysost, vyučování druhých a učení se nápodobou. Náš model naznačuje, že klíčem k lidskému rozvinutému vědění může být skutečnost, že jsme překonali soutěživost, což nám umožnilo sdílení zkušeností a informací,“ tvrdí Susanne Shultz.
Bez neživé přírody by nebyla možná existence života na Zemi. Neživá příroda poskytuje přírodě živé základní podmínky nezbytné pro život – teplo a světlo, vzduch nezbytný k dýchání, vodu a anorganické látky, které se postupným rozpadem hornin dostávají do půdy a rostliny je posléze přijímají svými kořeny jako živiny.
Mezi projevy života patří charakteristické znaky společné pro všechny organismy. Dynamika, neustálé proměny a výměna látek, energie a informací s prostředím. Reakce na podněty z vnějšího prostředí a přizpůsobení se. Evoluce (vývoj), živé soustavy se neustále dlouhodobě přizpůsobují měnícím se podmínkám.
Co přijímá každý organismus z okolí
Každý organismus přijímá z okolí živiny v podobě potravy. Energii potřebnou pro průběh životních dějů získávají organismy dýcháním. Předávání vlastností z rodičovských organismů na potomky se nazývá dráždivost. Vylučování slouží k průběžnému odstraňování odpadních látek z organismu.Mezi projevy života patří charakteristické znaky společné pro všechny organismy. Dynamika, neustálé proměny a výměna látek, energie a informací s prostředím. Reakce na podněty z vnějšího prostředí a přizpůsobení se. Evoluce (vývoj), živé soustavy se neustále dlouhodobě přizpůsobují měnícím se podmínkám.S ostatními živočichy má společné znaky života – životní projevy:
• dýchá
• přijímá potravu.
• vylučuje odpadní látky.
• rozmnožuje se.
• roste a vyvíjí se.
• pohybuje se z místa na místo.
• reaguje na okolní prostředí
Aristotelská filozofie vymezila jasný rozdíl mezi zvířetem a člověkem. Zvíře je v ní pouhou vegetativní a smyslovou živou bytostí obdařenou schopností pohybu, člověk bytostí rozumnou a společenskou, duchovní, morální, a proto má i nesmrtelnou duši. Od vrcholného středověku si tuto koncepci plně osvojilo křesťanství.
Co je v neživé přírodě : Neživou přírodu tvoří vzduch, voda, nerosty a horniny. Vliv na všechny živé organizmy má Slunce, které je zdrojem tepla a světla, což je jedna ze základních podmínek nutných k životu na Zemi.
Co je soucasti zive přírody : Součástí živé přírody jsou rostliny, živočichové a ostatní živé organizmy včetně člověka. Součástí neživé přírody jsou vzduch, voda, půda, nerosty a horniny.
Co je zakladem zivych organismů
Základní složkou živých organismů jsou buňky (viz kapitola o virech). Byly rozlišeny dva hlavní typy buněk prokaryotická a eukaryotická buňka. Prokaryota jsou obecně považována za reprezentanty dvou separátních domén, zvaných bakterie a Archea, které ve skutečnosti nejsou blíže jeden k druhému než Archea k eukaryotům.
Buňka (lat. cellula) je základní stavební a funkční jednotka těl živých organismů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy. Jsou obklopené membránou a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek (cytoplazmu). Obvykle obsahují genetický materiál a jsou schopné se dělit.ANORGANICKÉ (voda, kyslík, oxid uhličitý, sodík, dusík, vápník, železo, hořčík aj.) FOTOSYNTÉZE; živočichové přijímají živiny v POTRAVĚ (rostliny, maso,..) (růst, pohyb, rozmnožování atd.)
Co zaručuje pokračování života : Rozmnožování zaručuje pokračování života. Energii potřebnou pro průběh životních dějů získávají organismy dýcháním. Vylučování slouží k průběžnému odstraňování odpadních látek. Předávání vlastností z rodičovských organismů na potomky se nazývá dědičnost.
Antwort Co je schopnost přijímat podněty a odpovídat na ně? Weitere Antworten – Jak se nazývá schopnost rozpoznat a vhodné reagovat na podněty
ad4) DRÁŽDIVOST
Je to schopnost rozpoznat a vhodně reagovat na změny vnějšího i vnitřního prostředí. Všechny výraznější změny by mohly narušit homeostázu (stálost vnitřního prostředí), která je nezbytná pro normální průběh životních dějů.Shrnutí: Společné znaky živočichů jsou: přijímají vodu a potravu, vylučují, dýchají, pohybují se a své okolí vnímají smysly, rostou a vyvíjejí se, rozmnožují se.Všechny živé organismy se od neživé přírody liší tím, že jejich tělo je složeno hlavně z organických látek. hlavní zdroj energie („palivo“) pro živé organismy ▪ z cukrů si organismy vyrábějí i další látky, hlavně škrob a celulózu.
Co je to dráždivost : Dráždivost a pohyb. Představuje schopnost živých organismů přijímat a následně reagovat na podněty z vnějšího prostředí, tedy podněty, které by mohli narušit homeostázu. Díky dráždivosti se dokáží organismy přizpůsobit vnějším podmínkám – adaptabilita organismů.
Jak reaguji organismy na podněty
optický podnět vyvolal požadovanou odpověď organismu, musí předně působit na příslušný, funkční orgán s funkční senzorickou i motorickou dráhou a s funkčním mozkovým centrem. Navíc jeho vlnová délka musí být v intervalu, který je definovaný pro viditelné světlo, totiž cca 400–750 nm.
Čím se člověk od všech ostatních živočichů odlišuje : „Mezi unikátní lidské vlastnosti patří velkorysost, vyučování druhých a učení se nápodobou. Náš model naznačuje, že klíčem k lidskému rozvinutému vědění může být skutečnost, že jsme překonali soutěživost, což nám umožnilo sdílení zkušeností a informací,“ tvrdí Susanne Shultz.
Bez neživé přírody by nebyla možná existence života na Zemi. Neživá příroda poskytuje přírodě živé základní podmínky nezbytné pro život – teplo a světlo, vzduch nezbytný k dýchání, vodu a anorganické látky, které se postupným rozpadem hornin dostávají do půdy a rostliny je posléze přijímají svými kořeny jako živiny.
Mezi projevy života patří charakteristické znaky společné pro všechny organismy. Dynamika, neustálé proměny a výměna látek, energie a informací s prostředím. Reakce na podněty z vnějšího prostředí a přizpůsobení se. Evoluce (vývoj), živé soustavy se neustále dlouhodobě přizpůsobují měnícím se podmínkám.
Co přijímá každý organismus z okolí
Každý organismus přijímá z okolí živiny v podobě potravy. Energii potřebnou pro průběh životních dějů získávají organismy dýcháním. Předávání vlastností z rodičovských organismů na potomky se nazývá dráždivost. Vylučování slouží k průběžnému odstraňování odpadních látek z organismu.Mezi projevy života patří charakteristické znaky společné pro všechny organismy. Dynamika, neustálé proměny a výměna látek, energie a informací s prostředím. Reakce na podněty z vnějšího prostředí a přizpůsobení se. Evoluce (vývoj), živé soustavy se neustále dlouhodobě přizpůsobují měnícím se podmínkám.S ostatními živočichy má společné znaky života – životní projevy:
Aristotelská filozofie vymezila jasný rozdíl mezi zvířetem a člověkem. Zvíře je v ní pouhou vegetativní a smyslovou živou bytostí obdařenou schopností pohybu, člověk bytostí rozumnou a společenskou, duchovní, morální, a proto má i nesmrtelnou duši. Od vrcholného středověku si tuto koncepci plně osvojilo křesťanství.
Co je v neživé přírodě : Neživou přírodu tvoří vzduch, voda, nerosty a horniny. Vliv na všechny živé organizmy má Slunce, které je zdrojem tepla a světla, což je jedna ze základních podmínek nutných k životu na Zemi.
Co je soucasti zive přírody : Součástí živé přírody jsou rostliny, živočichové a ostatní živé organizmy včetně člověka. Součástí neživé přírody jsou vzduch, voda, půda, nerosty a horniny.
Co je zakladem zivych organismů
Základní složkou živých organismů jsou buňky (viz kapitola o virech). Byly rozlišeny dva hlavní typy buněk prokaryotická a eukaryotická buňka. Prokaryota jsou obecně považována za reprezentanty dvou separátních domén, zvaných bakterie a Archea, které ve skutečnosti nejsou blíže jeden k druhému než Archea k eukaryotům.
Buňka (lat. cellula) je základní stavební a funkční jednotka těl živých organismů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy. Jsou obklopené membránou a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek (cytoplazmu). Obvykle obsahují genetický materiál a jsou schopné se dělit.ANORGANICKÉ (voda, kyslík, oxid uhličitý, sodík, dusík, vápník, železo, hořčík aj.) FOTOSYNTÉZE; živočichové přijímají živiny v POTRAVĚ (rostliny, maso,..) (růst, pohyb, rozmnožování atd.)
Co zaručuje pokračování života : Rozmnožování zaručuje pokračování života. Energii potřebnou pro průběh životních dějů získávají organismy dýcháním. Vylučování slouží k průběžnému odstraňování odpadních látek. Předávání vlastností z rodičovských organismů na potomky se nazývá dědičnost.