Odvětví pracovního práva je tvořeno souborem norem upravujících tři tematické okruhy: individuální pracovní právo, kolektivní pracovní právo a právní úprava zaměstnanosti.Kolektivní pracovní právo je část pracovního práva, která se nedotýká jednotlivého zaměstnance jako takového, ale práv, povinností a zájmů zaměstnanců, jako sociální skupiny, jejich vztahů k určitému zaměstnavateli či skupině zaměstnavatelů.Základním pramenem pracovního práva je zákoník práce. Mezi další patří např. zákon o zaměstnanosti, zákon o kolektivním vyjednávání, zákon o inspekci práce a některé další. Kromě toho české pracovněprávní vztahy ovlivňují i nadnárodní právní normy, např.
Jak dlouho mohu pracovat na dobu určitou : Mezi týmiž účastníky lze sjednat pracovní poměr na dobu určitou, který nesmí přesáhnout dobu 3 let a může být ode dne vzniku pracovního poměru opakován nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodloužení.
Jaké jsou tři typy pracovněprávních vztahů
Pracovněprávní vztahy lze dělit na:
individuální (vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, popř. vztahy mezi zaměstnavateli a pozůstalými po zaměstnanci, který zemřel),
kolektivní (vztahy mezi zástupci zaměstnanců, kteří reprezentují kolektiv zaměstnanců, a zaměstnavateli, popř. mezi jejich sdruženími).
Co patří do pracovního práva : Evropské právo
Evropská úprava pracovního práva pokrývá především oblast rovného zacházení, pracovní doby, hromadného propouštění, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zvláštních podmínek žen a mladistvých, zaměstnávání na dobu určitou či kolektivního vyjednávání.
Kolektivní vyjednávání lze z hlediska úpravy v pracovněprávních předpisech charakterizovat jako jednu z metod vzájemné komunikace mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele při řešení mzdových nebo platových práv a ostatních práv v pracovněprávních vztazích. Kolektivní smlouva upravuje práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy. Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace. Jiní zástupci zaměstnanců kolektivní smlouvu uzavřít nesmějí.
Jaké jsou základní zásady pracovního práva
V pracovněprávních předpisech, zejména v zákoníku práce, lze nalézt i další obecná pravidla, která se někdy v literatuře považují za základní zásady. Jde např. o právo na odpočinek, povinnost svědomité, kvalitní a řádné práce, péče o prospěch majetku zaměstnavatele, povinnost péče o kvalifikaci zaměstnanců apod.Jak dlouho je možné být na úřadu práce Délka podpory v nezaměstnanosti závisí na věku uchazeče o zaměstnání a je časově omezená. Uchazeči do 50 let mohou dostávat podporu maximálně pět měsíců, uchazeči do 55 let osm měsíců a uchazeči nad 55 let a více jedenáct měsíců.Pro sjednání pracovní smlouvy na dobu určitou mohou mít zaměstnavatelé nejrůznější důvody. Může se jednat o záskok za mateřskou dovolenou, kdy zaměstnavatel často ani mnoho jiných možností nemá, nebo se jedná o běžný způsob personální politiky, kdy si zaměstnavatelé nastavují v podstatě poněkud delší zkušební dobu. individuální (vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, popř. vztahy mezi zaměstnavateli a pozůstalými po zaměstnanci, který zemřel), kolektivní (vztahy mezi zástupci zaměstnanců, kteří reprezentují kolektiv zaměstnanců, a zaměstnavateli, popř. mezi jejich sdruženími).
Jaké jsou základní pracovněprávní vztahy : Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce).
Čím se zabývá pracovní právo : 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákoník práce“), který upravuje především právní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci při výkonu závislé práce nebo v souvislosti s ním.
Kdo vyjednava o kolektivní smlouvě
Základní činností odborové organizace u zaměstnavatele je kolektivní vyjednávání vedoucí k uzavření kolektivní smlouvy. kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy jednou ze smluvních stran (např. zaměstnavatel, více zaměstnavatelů, jedna nebo více organizací zaměstnavatelů) druhé smluvní straně (např. jedna nebo více odborových organizací);Kolektivní smlouva je závazná pro obě smluvní strany a je platná i pro zaměstnance, kteří nejsou odborově organizovaní. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, musí zaměstnavatel jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi.
Co může upravit kolektivní smlouva : Zákoník práce výslovně předpokládá, že v kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Co je individualni pracovní právo? Weitere Antworten – Jak se dělí pracovní právo
Odvětví pracovního práva je tvořeno souborem norem upravujících tři tematické okruhy: individuální pracovní právo, kolektivní pracovní právo a právní úprava zaměstnanosti.Kolektivní pracovní právo je část pracovního práva, která se nedotýká jednotlivého zaměstnance jako takového, ale práv, povinností a zájmů zaměstnanců, jako sociální skupiny, jejich vztahů k určitému zaměstnavateli či skupině zaměstnavatelů.Základním pramenem pracovního práva je zákoník práce. Mezi další patří např. zákon o zaměstnanosti, zákon o kolektivním vyjednávání, zákon o inspekci práce a některé další. Kromě toho české pracovněprávní vztahy ovlivňují i nadnárodní právní normy, např.
Jak dlouho mohu pracovat na dobu určitou : Mezi týmiž účastníky lze sjednat pracovní poměr na dobu určitou, který nesmí přesáhnout dobu 3 let a může být ode dne vzniku pracovního poměru opakován nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje i jeho prodloužení.
Jaké jsou tři typy pracovněprávních vztahů
Pracovněprávní vztahy lze dělit na:
Co patří do pracovního práva : Evropské právo
Evropská úprava pracovního práva pokrývá především oblast rovného zacházení, pracovní doby, hromadného propouštění, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zvláštních podmínek žen a mladistvých, zaměstnávání na dobu určitou či kolektivního vyjednávání.
Kolektivní vyjednávání lze z hlediska úpravy v pracovněprávních předpisech charakterizovat jako jednu z metod vzájemné komunikace mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele při řešení mzdových nebo platových práv a ostatních práv v pracovněprávních vztazích.
Kolektivní smlouva upravuje práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy. Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace. Jiní zástupci zaměstnanců kolektivní smlouvu uzavřít nesmějí.
Jaké jsou základní zásady pracovního práva
V pracovněprávních předpisech, zejména v zákoníku práce, lze nalézt i další obecná pravidla, která se někdy v literatuře považují za základní zásady. Jde např. o právo na odpočinek, povinnost svědomité, kvalitní a řádné práce, péče o prospěch majetku zaměstnavatele, povinnost péče o kvalifikaci zaměstnanců apod.Jak dlouho je možné být na úřadu práce Délka podpory v nezaměstnanosti závisí na věku uchazeče o zaměstnání a je časově omezená. Uchazeči do 50 let mohou dostávat podporu maximálně pět měsíců, uchazeči do 55 let osm měsíců a uchazeči nad 55 let a více jedenáct měsíců.Pro sjednání pracovní smlouvy na dobu určitou mohou mít zaměstnavatelé nejrůznější důvody. Může se jednat o záskok za mateřskou dovolenou, kdy zaměstnavatel často ani mnoho jiných možností nemá, nebo se jedná o běžný způsob personální politiky, kdy si zaměstnavatelé nastavují v podstatě poněkud delší zkušební dobu.
individuální (vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, popř. vztahy mezi zaměstnavateli a pozůstalými po zaměstnanci, který zemřel), kolektivní (vztahy mezi zástupci zaměstnanců, kteří reprezentují kolektiv zaměstnanců, a zaměstnavateli, popř. mezi jejich sdruženími).
Jaké jsou základní pracovněprávní vztahy : Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce).
Čím se zabývá pracovní právo : 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákoník práce“), který upravuje především právní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci při výkonu závislé práce nebo v souvislosti s ním.
Kdo vyjednava o kolektivní smlouvě
Základní činností odborové organizace u zaměstnavatele je kolektivní vyjednávání vedoucí k uzavření kolektivní smlouvy.
kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy jednou ze smluvních stran (např. zaměstnavatel, více zaměstnavatelů, jedna nebo více organizací zaměstnavatelů) druhé smluvní straně (např. jedna nebo více odborových organizací);Kolektivní smlouva je závazná pro obě smluvní strany a je platná i pro zaměstnance, kteří nejsou odborově organizovaní. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, musí zaměstnavatel jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi.
Co může upravit kolektivní smlouva : Zákoník práce výslovně předpokládá, že v kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních stran této smlouvy.