Pro ni můžete využít nadrcené větve, listí a zbytky rostlin. Výška této vrstvy je cca 10 cm až 15 cm. Dostatečné množství listí a dalšího zahradního odpadu získáte v první řadě při jarních a podzimních pracích na zahradě. Třetí vrstva, kterou naplníte, je vrstva kompostu.Vřele doporučujeme použít zahradní substrát spolu s prosetou zeminou ze zahrady, pro úsporu financí. I do metrového vysokého záhonu budete potřebovat cca 400 litrů, což je 6-8 pytlů substrátu. Do metrového záhonu Vám postačí 3pytle substrátu a 80litrů a zbytek si sami prosejte vlastní zeminu a to pomíchejte.V prvním roce, tedy v roce, kdy jste vyvýšený záhon založili, je vhodné pěstovat v něm rostliny, kterým nevadí vyšší obsah dusíku. Je ideální tedy například pro rajčata, papriky, cukety či dýně. Ve druhém roce, kdy už je záhon vyzrálý, můžete začít s pěstováním kořenové zeleniny, květáku, brokolice či kapusty.
Co dát na dno skleniku : Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Jaké vrstvy do vyvýšeného záhonu
O vyvýšených záhonech mluvíme tehdy, přesahuje-li jejich výška cca 45 cm. V takovém systému se plní vrstvou kompostu a vrchního substrátu. U záhonů kolem 60 cm a výše se již používá 3vrstvý systém – tedy drenážní vrstva, dále kompost a navrch vrstva substrátu.
Jaké pletivo na dno vyvýšeného záhonu : Vyvýšeného záhony zpravidla nemají dno (pokud jsou umístěné jinde než na volné půdy), aby rostliny v něm mohly svými kořeny čerpat vodu a živiny přímo z půdy. Z toho důvodu se na úplné dno umisťuje králičí pletivo, které znemožní prohrabávání nevítaným hlodavcům (hrabošům či myším) do záhonu.
Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony. Můžeme na záhony brambor přidat česnek, ale i mátu, a okolo záhonu vysadit aksamitník, měsíček, ale třeba i rozmarýn a tymián. No a k rajčatům nebo přímo mezi ně, vysadíme také česnek, a třeba i cibuli, či lichořeřišnici. Velice vzájemně prospěšná je i kombinace rajčat a zelí.
Jak kombinovat zeleninu na záhonech
Ideální je tedy kombinovat druhy s rozdílnou hloubkou kořenění, nároky na živiny a s odlišně rychlým růstem. Pak můžeme zeleninu pěstovat v poměrně hustých výsadbách a lépe využít místo na záhonech. Například mrkev koření hluboko, cibule mělce a navíc si navzájem odpuzují škůdce (cibuli lze nahradit pažitkou či pórem).Zasejte odolné rostliny, jako je růžičková kapusta, zelí, celer, pórek, hlávkový salát, cibule a hrášek. Vyhřívání pomůže zajistit klíčení. Ve vyhřívaných sklenících lze také v tomto období zasít rajčata a papriky.Na povrch zeminy pohoďte dusíkaté vápno a zapravte ho do půdy pomocí hrábí. Obecně se doporučuje 100–200 g dusíkatého vápna na 1 m2. Půdu prolijte vodou a poté zakryjte igelitovou fólií, aby se dezinfekce neuvolňovala do vzduchu, a dále ji nijak nehnojte. Nejjednodušší je spočítat si, kolik litrů záhon pojme, tedy pronásobit délku, šířku a výšku a jako jednotky použít decimetry (10 cm). Tím získáte litry. Počítejte s určitou cca 10% rezervou, protože vrstvy se při plnění hutní vlastní vahou.
Jakou fólií do vyvýšeného záhonu : Do vyvýšeného záhonu volte neperforovanou nopovou fólii, která se používá k hydroizolaci stavby. Perforované nopovky se využívají například ve skladbách zelených střech.
Kolik hlíny do vyvýšeného záhonu : Většina vyvýšených záhonů je vysoká asi 80 cm, vrstva větví by měla být hluboká asi 20 cm, kompost a zemina z květináčů asi 15 cm.
Nedáváme k sobě například plodiny, které mají stejné nebo podobné nároky na živiny a zároveň stejné odpadní látky, jako jsou například papriky, rajčata a okurky, ale spíše se snažíme kombinovat tyto rostliny jinak. Okurky s koprem, kopr má ráda i mrkev a třeba červená řepa.Dárek na nástěnku
Co dát mezi záhony : Mezi ně patří například mangold, červená řepa, kedlubny nebo cibule. Od třetího roku jsou vhodné také rostliny s nižšími nároky na živiny, jako je salát, fazole, hrách, ředkvičky a špenát. Pro vyvýšený záhon jsou v zásadě vhodné téměř všechny druhy zeleniny a bylinek.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Co dát do zvýšeného záhonu? Weitere Antworten – Co dát do vyvýšených záhonu
Pro ni můžete využít nadrcené větve, listí a zbytky rostlin. Výška této vrstvy je cca 10 cm až 15 cm. Dostatečné množství listí a dalšího zahradního odpadu získáte v první řadě při jarních a podzimních pracích na zahradě. Třetí vrstva, kterou naplníte, je vrstva kompostu.Vřele doporučujeme použít zahradní substrát spolu s prosetou zeminou ze zahrady, pro úsporu financí. I do metrového vysokého záhonu budete potřebovat cca 400 litrů, což je 6-8 pytlů substrátu. Do metrového záhonu Vám postačí 3pytle substrátu a 80litrů a zbytek si sami prosejte vlastní zeminu a to pomíchejte.V prvním roce, tedy v roce, kdy jste vyvýšený záhon založili, je vhodné pěstovat v něm rostliny, kterým nevadí vyšší obsah dusíku. Je ideální tedy například pro rajčata, papriky, cukety či dýně. Ve druhém roce, kdy už je záhon vyzrálý, můžete začít s pěstováním kořenové zeleniny, květáku, brokolice či kapusty.
Co dát na dno skleniku : Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Jaké vrstvy do vyvýšeného záhonu
O vyvýšených záhonech mluvíme tehdy, přesahuje-li jejich výška cca 45 cm. V takovém systému se plní vrstvou kompostu a vrchního substrátu. U záhonů kolem 60 cm a výše se již používá 3vrstvý systém – tedy drenážní vrstva, dále kompost a navrch vrstva substrátu.
Jaké pletivo na dno vyvýšeného záhonu : Vyvýšeného záhony zpravidla nemají dno (pokud jsou umístěné jinde než na volné půdy), aby rostliny v něm mohly svými kořeny čerpat vodu a živiny přímo z půdy. Z toho důvodu se na úplné dno umisťuje králičí pletivo, které znemožní prohrabávání nevítaným hlodavcům (hrabošům či myším) do záhonu.
Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.
Můžeme na záhony brambor přidat česnek, ale i mátu, a okolo záhonu vysadit aksamitník, měsíček, ale třeba i rozmarýn a tymián. No a k rajčatům nebo přímo mezi ně, vysadíme také česnek, a třeba i cibuli, či lichořeřišnici. Velice vzájemně prospěšná je i kombinace rajčat a zelí.
Jak kombinovat zeleninu na záhonech
Ideální je tedy kombinovat druhy s rozdílnou hloubkou kořenění, nároky na živiny a s odlišně rychlým růstem. Pak můžeme zeleninu pěstovat v poměrně hustých výsadbách a lépe využít místo na záhonech. Například mrkev koření hluboko, cibule mělce a navíc si navzájem odpuzují škůdce (cibuli lze nahradit pažitkou či pórem).Zasejte odolné rostliny, jako je růžičková kapusta, zelí, celer, pórek, hlávkový salát, cibule a hrášek. Vyhřívání pomůže zajistit klíčení. Ve vyhřívaných sklenících lze také v tomto období zasít rajčata a papriky.Na povrch zeminy pohoďte dusíkaté vápno a zapravte ho do půdy pomocí hrábí. Obecně se doporučuje 100–200 g dusíkatého vápna na 1 m2. Půdu prolijte vodou a poté zakryjte igelitovou fólií, aby se dezinfekce neuvolňovala do vzduchu, a dále ji nijak nehnojte.
Nejjednodušší je spočítat si, kolik litrů záhon pojme, tedy pronásobit délku, šířku a výšku a jako jednotky použít decimetry (10 cm). Tím získáte litry. Počítejte s určitou cca 10% rezervou, protože vrstvy se při plnění hutní vlastní vahou.
Jakou fólií do vyvýšeného záhonu : Do vyvýšeného záhonu volte neperforovanou nopovou fólii, která se používá k hydroizolaci stavby. Perforované nopovky se využívají například ve skladbách zelených střech.
Kolik hlíny do vyvýšeného záhonu : Většina vyvýšených záhonů je vysoká asi 80 cm, vrstva větví by měla být hluboká asi 20 cm, kompost a zemina z květináčů asi 15 cm.
Co sázet spolu
Dárek na nástěnku
Nedáváme k sobě například plodiny, které mají stejné nebo podobné nároky na živiny a zároveň stejné odpadní látky, jako jsou například papriky, rajčata a okurky, ale spíše se snažíme kombinovat tyto rostliny jinak. Okurky s koprem, kopr má ráda i mrkev a třeba červená řepa.Dárek na nástěnku
Co dát mezi záhony : Mezi ně patří například mangold, červená řepa, kedlubny nebo cibule. Od třetího roku jsou vhodné také rostliny s nižšími nároky na živiny, jako je salát, fazole, hrách, ředkvičky a špenát. Pro vyvýšený záhon jsou v zásadě vhodné téměř všechny druhy zeleniny a bylinek.