Všichni ptáci neodlétají před zimou do teplých krajin. Ale vlaštovky by u nás v zimě umřely hlady. Chytají komáry a mouchy a komáři a mouchy v zimě nelétají. A tak se na podzim vlaštovky slétají na elektrické dráty za vesnicí a chystají se, že spolu odletí.Vlaštovky a jiřičky se prý spolehlivě vyhýbají červeným, oranžovým a žlutým barvám fasády. Zaručeně prý pomůže zavěsit CD, nebo zmačkaný alobal do blízkosti hnízd, popř. nastříkat okolí hnízda chlórovou desinfekcí či výrazným parfémem.Vlaštovka obecná se živí létajícím hmyzem, který chytá v letu nebo sbírá z vodní hladiny. Hnízdí v květnu až srpnu, 2 – 3krát ročně. Hnízdo je miskovité z hliněných, slinami slepených hrudek, nahoře otevřené, vystlané stébly a peřím. Zimuje v Africe, kam odlétá na přelomu září a října, zpět se vrací v dubnu.
Co jí mladé vlaštovky : Mláďata vlaštovky obecné jsou v porovnání s jiřičkou obecnou krmena v průměru větší kořistí. V 52 hnízdních koloniích v Polsku šlo nejčastěji o brouky (56,1 %), blanokřídlé (24,1 %) a dvoukřídlé (16,1 %).
Kde nocují vlaštovky
Naše vlaštovky nejčastěji zimují jižně od rovníku. S jarem se opět vydávají na sever zahnízdit a vychovat mláďata. Často se vrací každý rok na stejné místo. To mají za sebou až 10 000 km dlouhý let ze zimovišť v jižní a střední Africe.
Proč vlaštovky sedí na drátech : Zamlouvá se jim parádní výhled (potravu či nebezpečí zahlédnou snadno zdálky, nic jim nebrání v rozhledu a jen tak nějaký predátor na ně nemůže) a jejich pařátky se na dráty snadno chytají. To platí i pro další ptáky.
Původním domovem vlaštovky obecné jsou bezlesé kraje se stády velkých zvířat, se kterými se dosud setkáváme v jihovýchodní Evropě nebo Asii. Vlaštovky zde loví hmyz, doprovázející tato stáda, a staví si hnízda ve výklencích strmých svahů nebo skalních stěn. Vlaštovky ani jiřičky to nemají v životě lehké, když opustí hnízdo, musí zesílit a nabrat dostatečné tukové zásoby na velmi dlouhou cestu přes Středozemní moře a Saharu do střední a jižní Afriky. V tropické Africe přezimují a koncem dubna se zase vrátí k nám.
Co jedí malé vlaštovky
Vhodné potraviny z naší kuchyně jsou např. neslaná vařená rýže a brambory, strouhaná mrkev, vločky, syrové maso nebo lůj. Čím rozmanitější potravu v krmítku nabídneme, tím více druhů pozorujeme.Shodit stará hnízda a instalovat na jejich místa nějakou zábranu. Obvykle stačí natáhnout podél zdi cca 10 cm od zdi i od stropu lanko, provázek atd. popř. ještě na něj uvázat kousky jiných motouzů, proužků igelitu, staniolu tak, aby to vlaštovky (jiřičky) od stavby hnízda odradilo.Když vlaštovky a jiřičky létají vysoko, bude pěkně. Když létají nízko, značí to příchod deště. To má ale docela prozaický důvod, protože hmyz se před deštěm stahuje blíže k zemi, vnímá změnu tlaku i vlhkosti, no a za hmyzem se pak posouvají i vlaštovky a jiřičky, které se hmyzem živí. Vlaštovky odlétají o něco dříve, většina již v první polovině září. Jiřičky převážně v druhé polovině září a někdy se zdrží až do začátku října. To záleží na počasí a také na tom, kdy jejich hnízda opustí poslední mláďata.
Proč Nekrmit ptáky v létě : Přikrmování během teplého období roku spíše škodí. Ptáci si zvyknou na pravidelný přísun potravy a změní návyky umožňující jim přežít v přírodě. Výsledky některých studií například naznačují, že přikrmovaní ptáci omezují ranní zpěv, opožďují se a někdy zpěv zcela vynechají.
Jak přilákat vlaštovky : Poskytněte jim alternativní místa pro hnízdění Jedním z nejlepších způsobů, jak vlaštovky vyplašit, je poskytnout jim jiné místo pro hnízdění v blízkosti vašeho domu. Instalace umělých hnízd na stromech, pod okapy nebo pod přístřešky může přilákat vlaštovky na místa, která pro vás nejsou rušivá.
Kdy se vracejí vlaštovky
Na konci března a během dubna přilétají např. vlaštovky obecné (Jižní Afrika), jiřičky obecné, pěnice černohlavé, slavíci obecní (Afrika) a rákosníci. Objevují se i naši stěhovaví dravci – např. moták pochop a v dubnu včelojed lesní. Vlaštovku obecnou (Hirundo rustica) lze od jiřičky obecné (Delichon urbicum) rozeznat poměrně snadno, a to jak v sedu, tak v letu. Vlaštovka má tmavou bradu a tmavá záda, jiřička má bradu bílou a kromě toho má i bílou skvrnu u kořene ocasu při pohledu shora, na tzv. kostřci.Do krmítka v žádném případě nepatří pečivo. Sůl, kterou obsahuje, je i v malém množství pro drobné ptactvo smrtelně nebezpečná. Krmítko není ani odpadkový koš, nepatří do nej žádné zbytky z kuchyně, sladkosti, uzeniny, kořeněná jídla ani přepálený tuk.
Kdy sypat ptákům : Ptáky přikrmujeme od začátku listopadu do března. Množství krmiva na krmítku udržujeme podle počasí. V mrazech je třeba sypat více, v teplých dnech stačí méně. Krmítko pravidelně čistíme, aby v něm nezůstávaly zbytky slupek, skořápky a trus ptáků.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Co dělají vlaštovky? Weitere Antworten – Co dělá vlaštovka v zimě
Všichni ptáci neodlétají před zimou do teplých krajin. Ale vlaštovky by u nás v zimě umřely hlady. Chytají komáry a mouchy a komáři a mouchy v zimě nelétají. A tak se na podzim vlaštovky slétají na elektrické dráty za vesnicí a chystají se, že spolu odletí.Vlaštovky a jiřičky se prý spolehlivě vyhýbají červeným, oranžovým a žlutým barvám fasády. Zaručeně prý pomůže zavěsit CD, nebo zmačkaný alobal do blízkosti hnízd, popř. nastříkat okolí hnízda chlórovou desinfekcí či výrazným parfémem.Vlaštovka obecná se živí létajícím hmyzem, který chytá v letu nebo sbírá z vodní hladiny. Hnízdí v květnu až srpnu, 2 – 3krát ročně. Hnízdo je miskovité z hliněných, slinami slepených hrudek, nahoře otevřené, vystlané stébly a peřím. Zimuje v Africe, kam odlétá na přelomu září a října, zpět se vrací v dubnu.
Co jí mladé vlaštovky : Mláďata vlaštovky obecné jsou v porovnání s jiřičkou obecnou krmena v průměru větší kořistí. V 52 hnízdních koloniích v Polsku šlo nejčastěji o brouky (56,1 %), blanokřídlé (24,1 %) a dvoukřídlé (16,1 %).
Kde nocují vlaštovky
Naše vlaštovky nejčastěji zimují jižně od rovníku. S jarem se opět vydávají na sever zahnízdit a vychovat mláďata. Často se vrací každý rok na stejné místo. To mají za sebou až 10 000 km dlouhý let ze zimovišť v jižní a střední Africe.
Proč vlaštovky sedí na drátech : Zamlouvá se jim parádní výhled (potravu či nebezpečí zahlédnou snadno zdálky, nic jim nebrání v rozhledu a jen tak nějaký predátor na ně nemůže) a jejich pařátky se na dráty snadno chytají. To platí i pro další ptáky.
Původním domovem vlaštovky obecné jsou bezlesé kraje se stády velkých zvířat, se kterými se dosud setkáváme v jihovýchodní Evropě nebo Asii. Vlaštovky zde loví hmyz, doprovázející tato stáda, a staví si hnízda ve výklencích strmých svahů nebo skalních stěn.
Vlaštovky ani jiřičky to nemají v životě lehké, když opustí hnízdo, musí zesílit a nabrat dostatečné tukové zásoby na velmi dlouhou cestu přes Středozemní moře a Saharu do střední a jižní Afriky. V tropické Africe přezimují a koncem dubna se zase vrátí k nám.
Co jedí malé vlaštovky
Vhodné potraviny z naší kuchyně jsou např. neslaná vařená rýže a brambory, strouhaná mrkev, vločky, syrové maso nebo lůj. Čím rozmanitější potravu v krmítku nabídneme, tím více druhů pozorujeme.Shodit stará hnízda a instalovat na jejich místa nějakou zábranu. Obvykle stačí natáhnout podél zdi cca 10 cm od zdi i od stropu lanko, provázek atd. popř. ještě na něj uvázat kousky jiných motouzů, proužků igelitu, staniolu tak, aby to vlaštovky (jiřičky) od stavby hnízda odradilo.Když vlaštovky a jiřičky létají vysoko, bude pěkně. Když létají nízko, značí to příchod deště. To má ale docela prozaický důvod, protože hmyz se před deštěm stahuje blíže k zemi, vnímá změnu tlaku i vlhkosti, no a za hmyzem se pak posouvají i vlaštovky a jiřičky, které se hmyzem živí.
Vlaštovky odlétají o něco dříve, většina již v první polovině září. Jiřičky převážně v druhé polovině září a někdy se zdrží až do začátku října. To záleží na počasí a také na tom, kdy jejich hnízda opustí poslední mláďata.
Proč Nekrmit ptáky v létě : Přikrmování během teplého období roku spíše škodí. Ptáci si zvyknou na pravidelný přísun potravy a změní návyky umožňující jim přežít v přírodě. Výsledky některých studií například naznačují, že přikrmovaní ptáci omezují ranní zpěv, opožďují se a někdy zpěv zcela vynechají.
Jak přilákat vlaštovky : Poskytněte jim alternativní místa pro hnízdění Jedním z nejlepších způsobů, jak vlaštovky vyplašit, je poskytnout jim jiné místo pro hnízdění v blízkosti vašeho domu. Instalace umělých hnízd na stromech, pod okapy nebo pod přístřešky může přilákat vlaštovky na místa, která pro vás nejsou rušivá.
Kdy se vracejí vlaštovky
Na konci března a během dubna přilétají např. vlaštovky obecné (Jižní Afrika), jiřičky obecné, pěnice černohlavé, slavíci obecní (Afrika) a rákosníci. Objevují se i naši stěhovaví dravci – např. moták pochop a v dubnu včelojed lesní.
Vlaštovku obecnou (Hirundo rustica) lze od jiřičky obecné (Delichon urbicum) rozeznat poměrně snadno, a to jak v sedu, tak v letu. Vlaštovka má tmavou bradu a tmavá záda, jiřička má bradu bílou a kromě toho má i bílou skvrnu u kořene ocasu při pohledu shora, na tzv. kostřci.Do krmítka v žádném případě nepatří pečivo. Sůl, kterou obsahuje, je i v malém množství pro drobné ptactvo smrtelně nebezpečná. Krmítko není ani odpadkový koš, nepatří do nej žádné zbytky z kuchyně, sladkosti, uzeniny, kořeněná jídla ani přepálený tuk.
Kdy sypat ptákům : Ptáky přikrmujeme od začátku listopadu do března. Množství krmiva na krmítku udržujeme podle počasí. V mrazech je třeba sypat více, v teplých dnech stačí méně. Krmítko pravidelně čistíme, aby v něm nezůstávaly zbytky slupek, skořápky a trus ptáků.