Většina látek při tání zvětšuje svůj objem, při tuhnutí svůj objem zmenšuje. Některé látky při tání svůj objem zmenšují, při tuhnutí jej zvětšují. Při tuhnutí vody se její objem zvětšuje, při tání se zmenšuje. Anomálie vody: při dalším zahřívání voda, která roztála (0°C), svůj objem zmenšuje.Při tuhnutí většina látek svůj objem zmenšuje – vosk po ztuhnutí má uprostřed prohlubeň. Jen velmi málo látek svůj objem zvětší – voda. Anomálie vody – všechny látky při ochlazování svůj objem zmenšují nebo zvětšují.Tuhnutí je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na pevnou látku. Typickým příkladem je změna vody na led a nebo lávy na pevnou horninu.
Jaká je teplota tuhnutí vody : Základní, obecně známou vlastností vody je skutečnost, že při snížené teplotě začíná tuhnout a mění se v led. Ke změně skupenství u čisté vody za normálního tlaku dochází při teplotě 0 ℃ (273,15 Kelvina).
Co se mění při tuhnutí kapalné látky
Tuhnutí je děj, při kterém dochází ke změně skupenství kapalného na pevné. Látka teplo vydává, vnitřní energie tělesa se snižuje. Je teplota při které látka tuhne, je stejně velká jako teplota tání.
Co se děje s objemem při tání a tuhnutí tělesa : Většina látek při tání zvětšuje svůj objem a při tuhnutí ho zmenšuje. Existují ale látky (led, antimon, bismut, některé slitiny, …), které při tání svůj objem zmenšují a při tuhnutí zvětšují. U ledu je relativní zvětšení objemu největší – asi 9 %, což souvisí s jeho krystalovou strukturou.
Pevné látky nemění svůj objem. Pevné látky rozdělujeme na krystalické a amorfní. V krystalických látkách jsou částice pravidelně uspořádány a vytváří krystaly. V amorfních látkách nejsou částice pravidelně uspořádány (například asfalt, sklo).
Kapalnění neboli kondenzace je skupenská přeměna, při které se plyn mění na kapalinu. Kondenzace (kapalnění) je děj, který je opakem vypařování.
Jakou teplotu musí mít 2 kg vody aby se po smíchání s 3 kg ethanolu o teplotě 40 C vytvořila směs o teplotě 30 C
Př. 7: Jakou teplotu musí mít 2 kg vody, aby po smíchání s 3 kg ethanolu o teplotě 40 C ° vytvořila směs o teplotě 30 C ° . Voda musí mít teplotu 21 C ° .Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného. U amorfních látek (sklo, parafín) nelze tuto hranici určit přesně (teplota tuhnutí).Pevné látky nemění svůj objem. Pevné látky rozdělujeme na krystalické a amorfní. V krystalických látkách jsou částice pravidelně uspořádány a vytváří krystaly. V amorfních látkách nejsou částice pravidelně uspořádány (například asfalt, sklo).
Objem tělesa se obvykle při tání zvětšuje, teplota tání tedy s růstem tlaku stoupá. U některých látek se však jejich objem při tání zmenšuje a teplota tání tedy s rostoucím tlakem klesá.
Co se děje při tání látky : Tání = děj, při kterém látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.
Co je mrak těleso nebo látka : Z látek mohou být věci, které nejsou tělesy, např. pára u žehličky, řeka, mrak, pohoří. Některé látky jsou směsí jiných, jednodušších látek, např. žula.
Jak se počítá LT
vztahem Lt = m . lt, kde m je hmotnost dané látky a lt je její měr- né skupenské teplo fázové změny (teplo potřebné k tomu, aby 1 kg dané látky při teplotě změny skupenství zcela své skupenství změnil). Tuto hodnotu se pokusíme naším experi- mentem určit.
V daném časovém intervalu zkondenzuje z páry stejné množství molekul, jaké se z kapaliny vypaří nebo z pevné látky vysublimuje. Se vzrůstající teplotou tenze páry roste. Při určité teplotě dosáhne tenze páry vnějšího tlaku a v případě rovnováhy kapalina – plyn začne kapalina vřít.Příklad: Jaké teplo přijme voda o hmotnosti 3 kg, když se zahřeje o 5°C Voda přijme teplo přibližně 63 kJ.
Kolik tepla je nutné dodat k ohřátí 0 1 kg vody : K ohřevu 1 l vody o 1 °C proto bylo zapotřebí 4,3 kJ energie. Odečtou-li se ztráty energie způsobené třením o kladku a okolní vzduch, zjistíme, že na ohřev 1 l vody o 1 °C je zapotřebí přibližně 4,2 kJ energie (vykonané práce nebo dodaného tepla).
Antwort Jak se mění objem většiny látek při tuhnutí? Weitere Antworten – Jak se mění objem vetsiny látek při tuhnutí
Většina látek při tání zvětšuje svůj objem, při tuhnutí svůj objem zmenšuje. Některé látky při tání svůj objem zmenšují, při tuhnutí jej zvětšují. Při tuhnutí vody se její objem zvětšuje, při tání se zmenšuje. Anomálie vody: při dalším zahřívání voda, která roztála (0°C), svůj objem zmenšuje.Při tuhnutí většina látek svůj objem zmenšuje – vosk po ztuhnutí má uprostřed prohlubeň. Jen velmi málo látek svůj objem zvětší – voda. Anomálie vody – všechny látky při ochlazování svůj objem zmenšují nebo zvětšují.Tuhnutí je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na pevnou látku. Typickým příkladem je změna vody na led a nebo lávy na pevnou horninu.
Jaká je teplota tuhnutí vody : Základní, obecně známou vlastností vody je skutečnost, že při snížené teplotě začíná tuhnout a mění se v led. Ke změně skupenství u čisté vody za normálního tlaku dochází při teplotě 0 ℃ (273,15 Kelvina).
Co se mění při tuhnutí kapalné látky
Tuhnutí je děj, při kterém dochází ke změně skupenství kapalného na pevné. Látka teplo vydává, vnitřní energie tělesa se snižuje. Je teplota při které látka tuhne, je stejně velká jako teplota tání.
Co se děje s objemem při tání a tuhnutí tělesa : Většina látek při tání zvětšuje svůj objem a při tuhnutí ho zmenšuje. Existují ale látky (led, antimon, bismut, některé slitiny, …), které při tání svůj objem zmenšují a při tuhnutí zvětšují. U ledu je relativní zvětšení objemu největší – asi 9 %, což souvisí s jeho krystalovou strukturou.
Pevné látky nemění svůj objem. Pevné látky rozdělujeme na krystalické a amorfní. V krystalických látkách jsou částice pravidelně uspořádány a vytváří krystaly. V amorfních látkách nejsou částice pravidelně uspořádány (například asfalt, sklo).
Kapalnění neboli kondenzace je skupenská přeměna, při které se plyn mění na kapalinu. Kondenzace (kapalnění) je děj, který je opakem vypařování.
Jakou teplotu musí mít 2 kg vody aby se po smíchání s 3 kg ethanolu o teplotě 40 C vytvořila směs o teplotě 30 C
Př. 7: Jakou teplotu musí mít 2 kg vody, aby po smíchání s 3 kg ethanolu o teplotě 40 C ° vytvořila směs o teplotě 30 C ° . Voda musí mít teplotu 21 C ° .Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného. U amorfních látek (sklo, parafín) nelze tuto hranici určit přesně (teplota tuhnutí).Pevné látky nemění svůj objem. Pevné látky rozdělujeme na krystalické a amorfní. V krystalických látkách jsou částice pravidelně uspořádány a vytváří krystaly. V amorfních látkách nejsou částice pravidelně uspořádány (například asfalt, sklo).
Objem tělesa se obvykle při tání zvětšuje, teplota tání tedy s růstem tlaku stoupá. U některých látek se však jejich objem při tání zmenšuje a teplota tání tedy s rostoucím tlakem klesá.
Co se děje při tání látky : Tání = děj, při kterém látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.
Co je mrak těleso nebo látka : Z látek mohou být věci, které nejsou tělesy, např. pára u žehličky, řeka, mrak, pohoří. Některé látky jsou směsí jiných, jednodušších látek, např. žula.
Jak se počítá LT
vztahem Lt = m . lt, kde m je hmotnost dané látky a lt je její měr- né skupenské teplo fázové změny (teplo potřebné k tomu, aby 1 kg dané látky při teplotě změny skupenství zcela své skupenství změnil). Tuto hodnotu se pokusíme naším experi- mentem určit.
V daném časovém intervalu zkondenzuje z páry stejné množství molekul, jaké se z kapaliny vypaří nebo z pevné látky vysublimuje. Se vzrůstající teplotou tenze páry roste. Při určité teplotě dosáhne tenze páry vnějšího tlaku a v případě rovnováhy kapalina – plyn začne kapalina vřít.Příklad: Jaké teplo přijme voda o hmotnosti 3 kg, když se zahřeje o 5°C Voda přijme teplo přibližně 63 kJ.
Kolik tepla je nutné dodat k ohřátí 0 1 kg vody : K ohřevu 1 l vody o 1 °C proto bylo zapotřebí 4,3 kJ energie. Odečtou-li se ztráty energie způsobené třením o kladku a okolní vzduch, zjistíme, že na ohřev 1 l vody o 1 °C je zapotřebí přibližně 4,2 kJ energie (vykonané práce nebo dodaného tepla).