Antwort Kdo to je Stárek? Weitere Antworten – Kdo to byl Stárek

Kdo to je Stárek?
Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.Hodky jsou považovány za zcela úplné zakončení hodovního veselí. Naposled se chasa oblékne do nádherných krojů a vyrazí s průvodem na slavnostní pochod městem.Nejprve si chlapci musí vybrat děvčata – stárky a poprosit jejich rodiče o svolení. Chodí-li stárek s děvčetem, vyvolí si za stárku svoji milou, jinak z příbuzenstva nebo jiné děvče. Stárci navštíví starostu a požádají o povolení ke konání zahrávání hodů, hodů i hodků.

Kdy zacinaji hody : HODY se slaví jako křesťanský svátek i jako poděkování za pěkné žně. Proto tato slavnost začíná vždy v nejbližší neděli k výročnímu dni světce, kterému je zasvěcený kostel. U nás je kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, proto hody začínají první neděli po 15. srpnu, kněz může povolit i jiný termín.

Co jsou hody na Moravě

Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.

Proč se slaví hody : Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích. Ústředními postavami hodů jsou stárci (vybraní chlapci) a jejich děvčata (stárky).

Hodové právo předává tradičně během předávání práva na veřejném místě starosta stárkovi v obci, kde se hody konají. Hodové právo se také někdy stává kořistí chlapcům z chasy z blízké obce, poté mluvíme o ukradnutí práva, což znamená největší potupu pro chasu v čele se stárkem, která měla právo před unesením hlídat.

Hody pochází z praslovanského výrazu *godъ. Dnes tento výraz máme také ve slovech hodit se nebo vhod, vhodný. Ve staroslověnštině (o něco mladším jazyku než praslovanština) god byla vhodná doba k něčemu, třeba k oslavě. Postupně se význam změnil na velký svátek.

Co je to karmaš

Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.Název posvícení pochází z posvěcení místního kostela (jedná se tedy o vzpomínkovou výroční slavnost), oproti tomu pouť se zpravidla koná v rámci svátku patrona kostela (ne vždy se tedy obě tyto festivity překrývají).Tradiční kulturní akce pořádaná Městskou částí Praha 16 spojená s tradičním staročeským jarmarkem. Posvícení bude zahájeno v 9.00 hod. slavnostní fanfárou, bohoslužbou a stánkovým prodejem výrobků tradičních řemesel a občerstvení. Začátek kulturního programu je po oba dny od 10.30 hodin.

O posvíceních a poutích

Název posvícení pochází z posvěcení místního kostela (jedná se tedy o vzpomínkovou výroční slavnost), oproti tomu pouť se zpravidla koná v rámci svátku patrona kostela (ne vždy se tedy obě tyto festivity překrývají).

Co se dělá na posvícení : Obvyklými atributy posvícení jsou posvícenské koláče, místní speciality (hnětynka), taneční zábavy a průvody s maskami. Místy, především na Moravě, se při posvícení či hodech staví máje, kolem níž poté chasa tančí, jinde se naopak máje staví na jaře (v máji) a při hodech ji chasa kácí.

Proč se slavilo posvícení : Jako vlastně všechny historické svátky, i posvícení je původně slavnost církevní. Znamenala oslavu vysvěcení nového kostela. Panovník, šlechta či obec kostel vystavěli, zástupci kléru posvětili a spravovali. Každoročně se potom na paměť dne, kdy kostel začal sloužit církvi, slavilo posvícení.

Co byly poutě

V mnoha kulturách a náboženstvích byly poutě významnou součástí náboženského života a sloužily jako způsob vyjádření víry a hledání duchovního posílení. Křesťanské poutě začali lidé podnikat ve středověku. Poutníci se vydávali na cesty za svatými místy, jako jsou například hroby světců, nebo tam, kde se konaly zázraky.

K pouti patří kolotoče, perník, kroje a tentokrát i pláštěnka.Posvícení se původně slavilo ve výroční den posvěcení kostela, které je označováno termínem dedicatio. Výročí posvěcení chrámu bývala vždy velmi slavnostně připomínána. Jejich průběh byl podobný jako průběh oslavy svátku patrona chrámu (svatého, kterému je kostel zasvěcen), patrocinia.

Proč se slaví pouť : „Pod pojmem pouť rozumíme putování na památné a posvátné místo jako výraz přiblížit se Bohu za účelem posvěcení. Pouť na takové místo povzbuzuje ve víře, napomáhá k hlubší a vroucnější modlitbě. Její součástí by mělo být vždy přijetí svátostí (svatá zpověď, svaté přijímání).