Antwort Kdo ilustroval Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky? Weitere Antworten – Jaké nakladatelství vydalo Staré řecké báje a pověsti

Návratem legendy je vydání knihy Staré řecké báje a pověsti nakladatelstvím Argo ve spolupráci s Galerií Zdeněk Sklenář. Eduard Petiška a Zdeněk Sklenář jsou synonymem knihy, se kterou od roku 1964 vyrůstají generace čtenářů.Staré řecké báje a pověsti je pravděpodobně nejznámější kniha Eduarda Petišky. Obsahuje příběhy z řecké mytologie převyprávěné pro děti a mládež. Jednotlivé příběhy pojednávají o řeckých bozích, hrdinech, mytických postavách a nestvůrách.Literární druh: Je to epické dílo, které převypravuje soubory antických bájí a pověstí. Literární žánr: Báje – je krátké veršované nebo prozaické vyprávění jednoduchého a jinotajného příběhu. Pověst – prozaický literární žánr, lidově vyprávěný.

Kdo psal báje : Autorů a spisovatelů, kteří psali pověstí bylo samozřejmě mnoho, ať už to byla Božena Němcová, K.J.Erben, Václav Cibula, Alois Jirásek a jeho Staré pověsti české.

Kdo ilustroval Staré řecké báje a pověsti

Staré řecké báje a pověsti, pravděpodobně nejznámější kniha Eduarda Petišky s legendárními ilustracemi malíře Zdeňka Sklenáře obsahuje příběhy z řecké mytologie převyprávěné pro děti a mládež.

Kdo ilustroval knihu Staré pověsti české : Vydávání První vydání a mnoho dalších zejména do druhé světové války ilustroval Věnceslav Černý, poválečná vydání vycházela s ilustracemi Antonína Procházky, zhruba od roku 1950 vycházela kniha v nakladatelstvích Mladá fronta a SNDK s ilustracemi Mikoláše Alše.

Pověst je epický útvar lidové slovesnosti, obvykle definovaný jako krátké, fantasticky zabarvené vyprávění s reálnou motivací, které se odehrává v historickém čase a o jehož pravdivosti jsou vypravěč i posluchači přesvědčeni.

Báje a mýty jsou vlastně dávné představy lidí o vzniku světa a životě bohů, o přírodních jevech, o vzniku člověka a jeho posmrtném životě. V naší nabídce najdete knihy o bájích a pověstech českých, antických, severských a mnoho jiných pro malé i velké čtenáře.

Kdo je to Prometheus

Prométheus (řecky Προμηθέας) je podle řecké mytologie Titán, syn Titána Íapeta a titánky Themis nebo podle některých zdrojů Klymené, stvořitel člověka, kterému přinesl oheň, za což byl potrestán bohem Diem.Třicet pět pověstí je rozděleno do tří oddílů: Staré pověsti české, Pověsti doby křesťanské a Ze starobylých proroctví. Právě zde se dočteme mimo jiné o praotci Čechovi, Krokovi a jeho dcerách, Přemyslovi i Libušiných proroctvích, o staré Praze nebo kouscích kouzelníka Žita či životě Kutnohorských havířů.Alois JirasekStaré pověsti české / Autor

Pověst známe buď poetickou nebo prozaickou. Obecně se však jedná o literární epický útvar, který pracuje s lidovou tvořivostí a slovesností. Pověst se většinou váže k danému místu a času. Od pohádky se liší tím, že se pověst zakládá na pravdivé události.

Jaké jsou znaky pověsti : Pověst je epický útvar lidové slovesnosti, obvykle definovaný jako krátké, fantasticky zabarvené vyprávění s reálnou motivací, které se odehrává v historickém čase a o jehož pravdivosti jsou vypravěč i posluchači přesvědčeni. Přestože charakteristika není zcela přesná, umožňuje postihnout klíčová kritéria.

Kdo ukradl bohům oheň : Prométheovi bylo líto, když viděl, jak se jím stvoření lidé chvějí v chladu o zimních nocích a jedí syrové maso. Rozhodl se vrátit jim oheň, lstí jej bohům ukradl a přinesl ho lidem ukrytý v dutině hole.

Kdo zachránil Promethea

Osvobození Prométhea

Dále cestoval přes Arábii a došel až ke Kavkazu, kde byl přikován Prométheus, kterému každý den trhal játra obrovský orel. Héraklés tohoto orla sestřelil a Prométhea osvobodil.

Po Krokově smrti byla zvolena novou kněžnou Libuše, nejmladší z Krokových dcer. Za Libušina panování sužoval Kavčí Hory divoký kanec. Bivoj jej statečně přemohl a na zádech jej přinesl na Vyšehrad.Vydávání První vydání a mnoho dalších zejména do druhé světové války ilustroval Věnceslav Černý, poválečná vydání vycházela s ilustracemi Antonína Procházky, zhruba od roku 1950 vycházela kniha v nakladatelstvích Mladá fronta a SNDK s ilustracemi Mikoláše Alše.

Který z literárních žánru nemusí mít Dej : Lyrika. Lyrika (z řeckého lyrika melé = lyrou doprovázené verše) nemá děj, vyjadřuje pocity, nálady, dojmy, myšlenky a úvahy autora nebo lyrického subjektu (hrdiny). Rozlišujeme lyriku: přírodní, sociální, politickou, milostnou reflexivní apod.